K zamyšlení …

Výsledky mého pozorování se z větší části vztahují na krajinu kolem Kladerub nad Oslavou. Když jsem se do tohoto kraje před třiceti lety nastěhoval, připadal mi jako ptačí ráj. Jsou zde všechny možné druhy lesa, lesní potůčky a kolem řeky Oslavy prudké skalnaté svahy, kde se nedá provádět těžba lesa. Žil zde lejsek bělokorý, datel černý, strakapoudi, hnízdil zde výr. I v zahradách hnízdilo velké množství ptactva.
Na podzim, když spadlo listí, jsem byl vždy překvapen velkým množstvím hnízd. Dnes, kdy krajinu zcela ovládly přemnožené kuny, sojky a špačci, tak na zahradě, kde je sedmdesát čtyři ovocných stromů, nehnízdí ani jeden ptačí druh. Nejčastější ptačí zvuk, který se ozve, je skřehotání sojek z blízkého lesa. Za vše může hájení největších škůdců, kteří se specializují na požírání mláďat naprosto bezbranných druhů. Moje zahrada může sloužit jako odstrašující případ o práci ochránců přírody. Kolik podobných zahrad je v kraji Vysočina a v celé republice? Ale proč se to děje? V přírodě nenarušené člověkem je přece právo silnějšího normální. V přírodě řízené člověkem škůdce chráníme a tím jim dáváme možnost, aby se přemnožili. Užiteční ptáci slouží škůdcům jen jako potrava. Zdá se mi nemožné, aby takovou surovost vymyslel zdravý člověk se základním vzděláním, ale vypracovali ji ochránci přírody, jistě na vědeckých podkladech. Vypadá to jako promyšlená akce, která má pozvolna nenápadně zlikvidovat naše ptactvo. V přírodě se pěnkavovití ptáci dožívají v průměru tří let, jakou mají možnost se množit za podmínek, které jim vytvořili ochránci přírody. Nevím, proč chtějí za cenu přemnožení špačků obětovat vzácné druhy hmyzožravých, jako lejsky, perlu ptačí říše rehka zahradního, krutihlava, brhlíka, strakapouda malého. Jsou to velice užiteční ptáci, ale mají smůlu, protože používají pro hnízdění dutiny starých dostupných stromů, kterých je v přírodě velký nedostatek. Stejné dutiny pro hnízdění používá i špaček a při jeho obrovském přemnožení a při výhodě, že začíná hnízdit první, na ostatní dutiny nezbývají. Pták, který nenajde dutinu, nezahnízdí.

sojka obecná

Švýcarský ornitolog Busman si zhotovil přístroj, který připevnil na budku rehka zahradního, a který mu automaticky zaznamenával každý přílet s potravou. Zjistil tak, že rodiče během dvanácti dnů, nakrmili mláďata 3 457 krát, denně 384 krát. Tito neúnavní pracovníci po nás nechtějí nic, jen trochu ohleduplnosti při hnízdění. O jejich užitečnosti by se toho dalo napsat mnoho. Tento rehek zahradní v okolí Kladrub pravidelně hnízdil, někdy i čtyři páry. Poslední tři roky jsem ho nezahlédl.
Náš stát se těmto neúnavným pracovníkům odvděčil tak, že stanovil skupinu lidí, kteří nemají zřejmě nic jiného na práci, jen jak ptactvu znepříjemňovat jejich krátký život nebo vymýšlet takové blbiny, jako je ochrana krtka. Krtek nám má asi nahradit veverku, kterou zlikvidovala přemnožená kuna. Jaký trest by asi ochránci zasloužili za likvidaci tohoto sympatického zvířátka? Naši republiku pokrývají z jedné čtvrtiny lesy, ale ještě jsou tady louky, pastviny, hráze rybníků, řek a potoků, okraje lesů, tam všude spokojeně žije krtek a nikdo ho neohrožuje. Žádný jiný tvor nemá tak světlou přítomnost i budoucnost, tak nevím proč ho máme hájit v našich okurkových záhonech.
V rozhlase byl kratší rozhovor s ornitologem o mizení skřivana z naší přírody. Podle něj se jedná o dvaceti procentní pokles stavů skřivana. Se zdůvodněním byl pan ornitolog raz dva hotov. Za úbytek skřivanů mohou zemědělci. Skřivan je původem stepní pták a násilné scelování pozemků mu vyhovovalo. Stavy skřivanů se udržovaly na solidní úrovni mnoho roků, až do zavlečení vandalismu do naší přírody. Pokles stavů skřivanů je časově shodný s poklesem stavů ostatních ptáků.

hnízdo straky

Na pohořelicku, kde kvůli bažantnicím se počty dravců (a zvláště kun) držely na nižší úrovni, se stavy skřivanů nezměnily. Prošel jsem Hadcovou step a nevylétl ani jeden skřivan. Na stepi se neprovádí žádná zemědělská činnost a skřivanů tam bylo vždycky dost. V okolí Kladerub to vypadá, že skřivani předčasně odlétli.
Křoviny kolem silnice z Prostějova do Vyškova, jsou obrovskou stračí kolonií. Na každém stromě, který převyšuje křoviny, je stračí hnízdo. Jak opadne listí, každý si je může spočítat. Kolik mláďat mohlo být vyvedeno v těchto křovinách a slouží jen jako potrava pro přemnoženou straku.
Husa divoká hnízdila v kraji Nových Mlýnů mnohem dříve než vznikly nádrže. Je to ozdoba tohoto kraje. Jednou jsem pozoroval, jak husa vyvedla housata z rákosí na volnou vodu. Tolik radosti a hravosti za neustálého štěbetání, co jsem viděl, to se nedá popsat. Nepotřebujeme naši přírodu obohacovat o nové druhy jako je kormorán nebo mořský orel. Kormorán patří do povodí Dunaje, kde má dostatek potravy i prostotu. U mořského orla je to jasné, ten nechť si loví pelikány, kormorány a ne naše moravské husičky.
Kdyby ochránci přírody měli o naši přírodu zájem, chtěli by alespoň částečně nahradit škody, které způsobili. Navrhli by třeba u každé vesnice zřízení mini rezervace – asi čtyři hektary zemědělské půdy horší bonity jako náhradu za rozorané meze a zničené remízky. Zde by rostly plevelné byliny, které hned nezapadnou sněhem a jsou oblíbenou potravou pro pěnkavovité (bodlák, lopuch, čekanka, lebeda, keře pro hnízdění, strom moruše, jeřabina). Toto území by jistě objevily pro hnízdění koroptve a křepelky. O pozemky by se mohla starat například i školní mládež. Jestli se neprovedou nějaká opatření, z naší přírody určitě zmizí několik druhů ptáků. Žádní ochránci ptactvo nezachrání, pokud samo nenajde dostatek krmiva a klid pro hnízdění.