IBD

V poslední době se vyrojila spousta „zaručených“ zpráv o IBD. Chtěl bych aspoň částečně přispět k uklidnění chovatelů uvedením základních faktů:
– pokud máte doma plaza – či více plazů a tito nevykazují žádné známky nemoci, není nutné je testovat na IBD. Testováním (a dokonce ani pitvou případně uhynulého plaza) nezjistíte žádnou z dostupných metod, zda had byl infikován IBD či nikoliv. Úplně nesmyslné je testovaní plazů, které si zakoupíte. Pokud vám tento test některý veterinární lékař udělá, budete mít pouze doklad o tom, že plaz možná má IBD nebo je možná zdravý. Tedy prakticky cár papíru. To samé platí i u testování celého vašeho chovu. Je vysoce pravděpodobné, že vyřadíte zcela zdravá zvířata. Přitom, pokud by některé z nich skutečně IBD mělo, není zase velká pravděpodobnost, že by bylo odhaleno. Výsledek by byl tento: oddělili by jste možná nemocné hady a nechali by jste v chovu možná zdravé plazy. Test se v hojné míře provádí například v Německu, kde je ovšem asi hlavním cílem tahání peněz z kapes chovatelů a nemalý výdělek veterinárních lékařů. U nás jsou naštěstí tak slušní veterináři, že testy odmítají dělat. Pokud však máte zvíře, které se nechová normálně, musíte ho držet v karanténě a nechat ho vyšetřit. Pozor na přenos chorob parazity.
– Z těchto důvodů jsou zcela zavádějící informace některých chovatelů, kteří vás ujišťují, že jejich chov je pod veterinární kontrolou a IBD se u nich nevyskytuje. Nikdo v současné době vám takovéto potvrzení nedá. Stejně je nesmyslné (a svědčí to spíše o konkurenčním boji či o závisti) označit některé chovatele, že IBD rozšiřují. Předkládám kapitolu o IBD z knihy o Boa constrictor, která vyšla v loňském roce. Za překlad děkuji svému příteli Františkovi Kaprálovi.

Inclusion Body Disease (The Complete Boa Constrictor – Vincent Russo – 2007)
IBD je často smrtelné obávané virové onemocnění, které je častější u BC (Boa constrictor), než u jiných druhů rodiny Boidae. Toto onemocnění je zde přibližně nejméně třicet let. IBD je také známo jako AIDS hroznýšů, neboť se má za to, že je způsobováno viry, které patří do rodiny retrovirů. Retroviry jsou spojovány s AIDS u lidí a kočkovitých šelem. Hroznýši jsou považováni za skutečné hostitele těchto virů. Mnoho výzkumů bude ještě zapotřebí, aby byla tato nemoc hroznýšů objasněna. Některé z projevů této nemoci zahrnují neurologické znaky, jako např. neschopnost se vzpřímit, upřené civění (sedíce s hlavami mířícími směrem nahoru), těžkopádné chování a polohování se v abnormálních pozicích. Gastrointestinální (týkající se trávicí soustavy) znaky jsou také časté, např. anorexie (nechutenství), průjem, váhový úbytek.
IBD je pravděpodobně přenášen z jednoho hroznýše na druhého prostřednictvím tělních tekutin, např. bezprostředním kontaktem při porodu, prostřednictvím slin nebo kontaminací fekáliemi či močí. Hadí roztoči též jsou považováni za možnou cestu rozšíření této choroby v chovu. Naštěstí organismus (virus) neukazuje schopnost přežít delší dobu v okolním prostředí. Je ale vyžadována přísná karanténa u nových hadů, kteří jsou zařazováni do chovu. Je zapotřebí ještě hodně výzkumů, abychom porozuměli, jak se tyto organismy mohou přenášet z jednoho hada na druhého. Mnoho otázek je stále ještě nezodpovězeno: možné okolnosti přenosu, kdy a jak dlouho organismy mohou být šířeny z infikovaného hroznýše.

IBD je pro veterináře obtížně diagnostikovatelná. Typické krevní testy, jako např. kompletní krevní počty nebo chemie krevních hodnot nejsou použitelné při stanovení diagnózy. Nicméně krevní stěry, které dokazují obsah tělísek v buňkách krevního oběhu (krvinkách) mohou indikovat postižené nebo případně možné infikované hady. Jestliže krevní stěry jsou pozitivní na obsah tělísek a had má klinické příznaky, je nemoc pravděpodobná. Avšak, jestliže krevní stěry neukazují přítomnost tělísek v buňkách krevního oběhu, tak i tehdy nelze nemoc vyloučit.
Nejvíce určující způsob potvrzení diagnózy IBD je tkáňová biopsie (vzorky) při operaci nebo během pitvy. Obsažená tělíska jsou nejčastěji nacházena ve slinivce, v ledvinách, v játrech nebo v mozku. I negativní výsledky tkáňové biopsie nemohou zaručit, že hroznýš nemá tuto nemoc. Avšak pozitivní výsledky testů spolu s dalšími klinickými příznaky pravděpodobně znamenají, že hroznýš je infikován.
Mnoho dalších nemocí může napodobovat IBD u hroznýšů, obzvláště nemoci působící na neurologický systém. Přehřívání, nepřiměřené působení insekticidů (léků používaných proti roztočům) a bakteriální a parazitické meningitidy je možno vyloučit.
V důsledku obtížnosti diagnostiky a její smrtící podstatě, způsobuje IBD nemálo frustrací (pocit marnosti). Mnoho studií o této nemoci je uděláno u nás, v US a také v Evropě. Nemáme žádnou léčbu nebo lék na IBD. Protože se domníváme, že nemoc je způsobována viry, vývoj efektivních testů a vhodných vakcín pro prevenci je nadějí do budoucnosti.

Jak se můžete vyvarovat získání hroznýše s IBD?
Karanténa je nejlepší metodou, jak zabránit proniknutí této nemoci do zavedeného chovu. Doba, po kterou je potřeba ponechat hady v karanténě, aby je bylo možno prohlásit za nenakažené, není známa. Mohou existovat různé okolnosti přenosu nemoci IBD. I když se had jeví jako zdravý, přesto už může být hostitelem této nemoci. Je lepší, jsou-li hadi ponecháni v karanténě delší dobu. Nicméně je doporučeno jako minimum devadesát dnů. Nutno dodat, že jak u hadů v karanténě, tak i obecně v chovu, musí být hadí roztoči striktně vyhubeni.