Jak vidí slepý kůň 2
Ve Fauně číslo 2/2008 jsem si přečetl článek „Jak vidí slepý kůň“, který mě velice zaujal, protože také vlastním slepého koně.
Před dvěma roky jsem koupil kobylku, o které majitelka říkala, že částečně vidí. Po čase jsem zjistil, že nevidí vůbec. Tak jsem pozval veterináře, který mi potvrdil, že kobyla prodělala šedý zákal a je skutečně úplně slepá. Přesto se i v cizím prostředí velice dobře orientuje. Pracuji s ní v páru i se samotnou, a i když je slepá, tahá samotná i v lese. Na pastvině se velice dobře vyhýbá stromům.
Jsem s kobylkou moc spokojený, protože má výbornou povahu. Když jsem ji koupil, tak se mě bratr zeptal, jestli jsem se nezbláznil. Názory ostatních lidí byli také negativní. Až po čase zjistili, že i s tak postiženým koněm se dá dobře pracovat. Myslím si však, že záleží na povaze člověka, který s takovým koněm pracuje. Slepého koně doporučuji pouze klidnému člověku.
Také jste psali článek o alergii koní na mouchy (Fauna č. 3/2008). I já takového koně vlastním, je mu už 25 roků a v letním období se dokáže sedřít až do krve. Přestože jsem vynaložil nemalé finanční prostředky za nejrůznější přípravky, bohužel nic nepomáhá nebo jen velmi krátkou dobu. Na podzim, jakmile se ochladí, kůň se vyhojí a celá zima je bez problémů. Na letošní léto se pokusím připravit, chtěl bych vyzkoušet „babské“ recepty nebo některou z nekonvenčních metod léčení „muchařů“, jak byly popsány v uvedeném článku.
