Zdraví koně a celostní vnímání světa

V dnešním dílu si povíme něco o celostním pohledu na svět, ve kterém žijeme my i naši koně. Některé termíny si tentokrát vysvětlíme na člověku, protože je tak lépe pochopíme. Svět kolem nás je složen z hmoty. Tu rozdělujeme na živou a neživou. Vlastností živé hmoty je její proměnlivost, která je dána pochody označovanými za životní procesy. Živá hmota je koncipována interaktivně. To znamená, že citlivě reaguje na změny v okolním prostředí. Své jednotlivé prvky ovlivňuje tak, aby byla zajištěna homeostáza, tedy stálost vnitřního prostředí. Se změnami probíhajícími v živé hmotě samé zase souvisí tok informací a energie, která je přenáší. Moderní fyzika redukovala různé druhy energie na pouhé čtyři. Jsou to silné interakce, slabé interakce, elektromagnetická energie a poslední je gravitace. Postupně s vývojem vědění se počet druhů energií snižuje. Tradiční dávné filozofické směry hovoří o energii nebo chcete-li životní síle. Číňané ji nazývají Čchi, Japonci Ki, sůfisté Baraka, Indové Prána, Kabala ji nazývá Čia a Kelti Nwyfre. Každý filosofický systém pro ni má své označení. Co ve skutečnosti tato životní síla je, jaké je její poslání v organizmu a jaký je její vztah k okolnímu světu? K zodpovězení těchto otázek se musíme obrátit k tradičním učením. Je velkou módou odvolávat se na asijské filosofické směry, protože jsou nejrozpracovanější a dochovaly se dodnes. V zásadě to není nic proti ničemu, jen si musíme uvědomit, že v Evropě máme jiné přírodní podmínky a ty musíme respektovat. Zástupci tradičního asijského myšlení jsou Taoismus a jím ovlivněná tradiční čínská medicína a indická Ajurvéda. Jejich základem je duální chápání světa na principu Jin a Jang s jejich vzájemnou vyvážeností a harmonií, kterou zajišťuje tok síly Čchi či Prány. To vše probíhá v kontextu pěti ročních období, charakterizovaných pěti elementy. Toto chápání vychází z původních šamanských kultů, ze kterých se zmíněné filosofické směry za dlouhá tisíciletí vyvinuly. V Evropě však máme roční období jen čtyři. Z tohoto důvodu nelze stoprocentně použít tradiční asijské léčebné nauky, ale musíme je umět do evropských podmínek transformovat. Nicméně celostní popis živého organizmu pro chápání a řízení životních pochodů je stejný.
Ve všech celostních léčebných systémech najdeme princip vyrovnanosti a harmonie. Již jsme se zmínili o principu Jinu a Jangu, jejich vzájemná rovnováha je prezentována známým symbolem nazývaným monada (obr. 1). Celý živý organizmus si můžeme rozdělit na určité organizační celky, které čínská tradiční medicína (lépe použít širší název sinobiologie) nazvala podle řídicích anatomických orgánů. Jestliže hovoříme například o orgánovém okruhu ledvin, nemyslíme tím jen jejich fyziologickou funkci coby regulační a čisticí stanici tekutin, regulátor tlaku krve, homeostázy a jejich částečnou funkci krvetvorby. To jsou funkce ledviny jako anatomického orgánu. Orgánový okruh ledvin ale podle sinobiologie zahrnuje pod sebe ještě klouby, rozmnožovací orgány, část imunity, partnerské a sociální vztahy a také stresové reakce. Jednotlivé orgánové celky můžeme umístit do obrazce o pěti vrcholech. V tomto obrazci jsou zakresleny vzájemné vztahy mezi jednotlivými orgánovými celky. Nazýváme ho pentagram (obr. 2). Vidíme na něm jednotlivé orgánové celky, sdružené vždy po dvou do jednoho živlového okruhu. Pouze živel ohně má přiřazeny orgány čtyři. Funkce orgánových okruhů však přesahuje funkci jednotlivých anatomických orgánů, jak je zná západní školská medicína a jak jsme si už vysvětlili na okruhu ledvin. Anatomické orgány můžeme považovat za jakési vstupní brány nebo řídicí centra jednotlivých orgánových okruhů, kterými tyto celky můžeme ovlivnit. Síla Čchi protéká v pentagramu ve směru šipek po jeho obvodu a posléze i příčnými spojkami. Její tok je ovlivněn nejen denním cyklem, ale i ročním obdobím. Celý okruh Čchi absolvuje a všechny orgány navštíví za 24 hodin. To znamená, že její maximum je v každém orgánu dvě hodiny. Pentagram má zásadní význam pro diagnostiku a hledání příčin nemocí. U lidí se pro potřeby diagnostiky využívá metoda zkoumání pulsu. Říká se jí pulsová diagnostika a provádí se pomocí palpace pulsu na vřetení tepně (arteria radialis). Dnes byla tato subjektivní metoda nahrazena moderním objektivním měřením elektrických potenciálů v takzvaných kontrolních měrných bodech. Metodu klinicky odzkoušel německý lékař Reinhold Voll (čti fol) a proto se jí říká EAV (elektroakupunktura podle Volla). Podobná měření byla již vyzkoušena na koních a psech a metodu nazýváme EAD (elektroakupunkturní diagnostika). EAD se od lidské EAV liší umístěním měřících bodů i počtem měřených orgánových okruhů, diagnostické výsledky jsou obdobné.

obr. 1

Celostní léčebné způsoby jsou tedy založeny na speciální diagnostice, která určí, ve kterém orgánovém okruhu došlo ke vzniku poruchy či chybné informace. Na základě tohoto diagnostického závěru se pak zvolí způsob terapie. Tradiční čínská medicína zná pět základních terapeutických postupů. Prvním je léčebná dieta, druhým dechová cvičení, třetím speciální gymnastika a masáže, čtvrtým bylinná terapie a pátým akupunktura. Studiem léčebných metod Druidů se můžeme přesvědčit, že i evropská kultura zná podobné léčebné postupy. Můžeme si to představit tak, že dieta a dechová cvičení přivádějí do těla dostatek Čchi, gymnastika napomáhá jejímu pohybu, byliny ovlivňují jednotlivé orgány a akupunktura řídí tok Čchi. Důležité je, že při sinobiologické léčbě se většinou aplikuje všech pět typů léčby současně. Na to západní svět někdy zapomíná a například akupunkturu používá pouze jako samostatnou léčebnou metodu. Totéž platí o bylinné léčbě. Výsledkem pak může být menší účinnost jednotlivých terapií, než kdyby byly aplikovány současně.
Když je tok životní síly někde omezen nebo naopak je jí někde přebytek, vzniká nemoc. Nedostatek Čchi si můžeme pro představu docela dobře nahradit nedostatečností funkce některého orgánu, například sníženou produkcí některého hormonu nebo omezenou hybností kloubu. Přebytku Čchi odpovídá například zánětlivý proces nebo překyselení žaludku. Jelikož ale orgánové celky zahrnují větší počet funkcí v organizmu než anatomické orgány, můžeme pomocí těchto metod účinně řídit i procesy, které medicína zatím příliš účinně řídit neumí. Je to hlavně celá oblast imunitních reakcí, psychiky, reprodukce atd. Důležité je, že řízení probíhá díky diagnostice v místě poruchy a léčena je příčina a ne až následek.
Na tomto místě se konečně můžeme vrátit zpět k prvním dvěma dílům o nekonvenčních terapiích, ve kterých jsme popsali některé odchylky dnešního života koní od přirozených podmínek. V tuto chvíli si můžeme popsat, jak změna životních podmínek a prostředí, ve kterém koně žijí, ovlivňuje jejich přirozené životní procesy. Z celostního pohledu je nemoc pouze poruchou informace, která je nesena silou (energií) Čchi a nebo informace sice není chybná, ale je narušen tok přenosové energie. Při zahájení léčby musíme jako první upravit a stabilizovat tok Čchi a následně opravit chybnou informaci. Síla Čchi úzce souvisí s dechem a proto tradiční léčba dbá na dechová cvičení.

obr. 2

Dechová cvičení
Kůň ve stádě se převážně pase, je uvolněný a klidný. Dechová frekvence je pomalá a dýchání hluboké. Hlava je skloněná k zemi (obr. 3). Kůň se pohybuje v čistém vzduchu, který je jen málo znečištěn patogeny. Čpavek se v něm prakticky nevyskytuje. Když kůň stojí téměř celý den v boxu (obr. 4), kde se nehýbe, fyzicky nepracuje a stojí v nepřirozené poloze s hlavou nahoru, tak dýchání je mělké, někdy i stresové (rychlé). To nemluvím o čpavkových výparech, plísních a bakteriích, které ve stáji kůň často dýchat musí. Teplota vzduchu bývá ve stáji vyšší než teplota venku odpovídající ročnímu období a kolísá při přechodech dovnitř a ven. Stájový vzduch má také daleko vyšší vlhkost. Z pětice samoléčících mechanizmů můžeme tedy správným ustájením vyřešit přirozené dýchání.

obr. 3

Gymnastika – masáže
Koňskou gymnastikou mám na mysli pomalý pohyb při pastvě, s hlavou nesenou nízko při zemi, s aktivními svaly hrudníku a krku. Také vzájemné opečovávání se koní ve dvojici je pro koně přirozenou masáží. Kůň v boxu stojí v nepřirozené poloze a většinou nemá kontakt s jinými koňmi. Odpadl pohyb a vzájemné masírování, které koně milují. Můžeme snad vyslovit i domněnku, že tkalcováním, kopáním do boxu, klkáním a podobnými zlozvyky si kůň nahrazuje gymnastiku přirozeného pohybu.

Bylinná terapie a léčebná dieta
Kůň na pastvině se pase až dvacet hodin denně, tedy téměř nepřetržitě. Tomu odpovídá i jeho zažívací trakt. Má-li možnost, vybírá si složení pastvy podle okamžité potřeby organizmu. V přírodě zajišťuje pestrost stravy „stěhování“ na velké vzdálenosti. To zpětně udržuje gymnastiku svalů. Zavření koně do stáje, krmení pouze dvakrát, maximálně třikrát denně a jednorázový přísun potravy během krátkého časového úseku, výrazně mění mechanismus a průběh trávení. Tento způsob krmení také často vede k jednotvárnému složení potravy. Potom nemusí pomoci ani vitamíny a stopové prvky přidávané do jádra, protože vedou jen k další unifikaci stravy.

obr. 4

Akupunktura
V běžném koňském životě se akupunktura samozřejmě nevyskytuje, ale uplatňuje se v něm základní fyziologická vlastnost a poslání akupunkturního bodu, jakožto ochranného prvku. Akupunkturní bod chrání organizmus proti pronikání vnějších elektrických polí do neurálního systému a do řídicích elektromagnetických polí, produkovaných fyziologickou činností vnitřních orgánů. Jeho funkce je dána umístěním akupunkturního bodu na povrchu těla a jeho elektrickými vlastnostmi. Je závislá na správné činnosti srsti a na přirozeném povrchovém klimatu kůže. Stříháním a dekováním koně se mohou výrazně měnit elektrické poměry na kůži, protože mají svůj typický sezónní charakter, který může být těmito opatřeními narušen. To vede k poruchám v toku Čchi a následně k mnoha fyziologickým odchylkám, které v případě nakupení nebo nějakých vnějších atak vedou ke vzniku onemocnění. O léčení koní pomocí akupunktury si povíme v dalších dílech. Je toho mnoho, co se v životě koní snažíme změnit a já myslím, že často zbytečně. Je nezbytné o tom psát a problémy nazývat pravými jmény. Vymlouvat se na 21. století, to je alibizmus.