Léčba koní akupunkturou – I. část

Tradiční čínská akupunktura je plná různých podobenství. Pro Evropana nebo západně myslícího člověka je dost složité sledovat příměry čínských akupunkturistů. V Evropě a v Americe dělají akupunkturu převážně lékaři, ale není to jednoznačné pravidlo. Celkový počet akupunkturistů je přibližně 6 500 000, z toho západně medicínsky vzdělaných lékařů akupunkturistů je asi 250 000.
Výkladů mechanizmů akupunktury je také více, ale v první řadě je to tradiční výklad, který vychází z taoistického chápání světa. Akupunktura je tradičně vykládána bez návaznosti na anatomii a fyziologii. S tímto pojetím se setkáme nejen ve starší literatuře, ale i u současných čínských mistrů. Orgánové okruhy se funkčně nekryjí s nám známými anatomickými orgány. Protikladem tradičního výkladu je anatomické pojetí, propagované od šedesátých let minulého století, které akupunkturu chápe jako reflexní terapii. Toto anatomické pojetí akupunktury je užíváno převážně lékaři a má materialistický charakter. Myslím si, že bohužel vytrhlo akupunkturu z kontextu celostní medicíny a zhoršilo její účinnost. Současně ji degradovalo na jakousi alternativu školské medicíny, ale tou akupunktura není. Reflexnímu pojetí je přesto nakloněna část lékařské veřejnosti dodnes.

obr. 1

Předkládaný model vychází z moderního pojetí akupunktury. Vznikl v osmdesátých a devadesátých letech minulého století a je podložený výzkumem u nás i ve světě. U nás to byla hned dvě pracoviště. Jedno bylo v IKEM Praha, kde jsem se podílel na výzkumu, a práce byly následně potvrzeny kanadskou akupunkturistickou společností. Druhým pracovištěm byl Fyziologický ústav Akademie věd ČR. Tam se na výzkumu podílel kolektiv pracovníků kolem akademika Viklického. Výsledky obou výzkumů byly na mezinárodní úrovni souběžně publikovány na mezinárodní vědecké konferenci ICMART 88. Model je postaven na celostním chápání řízení organizmu a jako zatím jediný respektuje nejen anatomické členění organizmu a fyziologické řídicí pochody, ale i psychosomatické chápání vzniku a vývoje nemocí. Neznamená to však, že mechanizmy akupunktury jsou tímto již zcela vysvětleny. To platí jak v Číně samotné, tak v západní civilizaci.
Toto podrobnější vysvětlení je nezbytné proto, že na trhu je možné koupit řadu publikací, které používají různou rétoriku na různém stupni poznání. Na čtenáři je ponecháno rozhodnutí, který model vysvětlující působení akupunktury je mu bližší. Náš model je jeden z několika, ale zdá se, že je obecně akceptovatelný a má podporu i široké odborné veřejnosti.
Akupunktura patří mezi léčebné metody pracující na principu změny toku energie, tedy na změně informace. Jak už z jejího názvu vyplývá, vždy se jedná o bodové působení. Metody, kdy se ovlivňuje nějaká plocha, na které sice leží akupunkturní body, ale nejsou stimulovány jednotlivě v různých časových úsecích, nejsou akupunkturou. Je to mylné označení mnohdy hraničící s podvodem. Patří sem všechny míčky s výběžky, různí „ježci“, iplikátor Kuzněcova, magnetické polštářky, magnetické boty, plošné světelné zdroje, biolampy a další. Nenechte se proto zmást magnetickými sedlovými dekami a podobnými výrobky. To není akupunktura. Pokud tyto pomůcky fungují, působí na jiném principu. Akupunktura je metoda ovlivňující pouze jednotlivé akupunkturní body na různých akupunkturních drahách.

Akupunktura se v rámci tradiční čínské medicíny nikdy nepoužívá jako samostatná terapeutická metoda. Patří mezi pět základních léčebných metod. Evropská kultura ji z tohoto kontextu vytrhla a snaží se ji zahrnout do klasické medicíny. Není to dobře, protože systém jejího použití je evropské léčbě na hony vzdálený.
Akupunktura patří mezi regulační způsoby léčby, opravuje chybovou informaci šířící se v organizmu. Reguluje tok síly Čchi v akupunkturních drahách. Tato chyba v toku informace se projeví příznaky, které označujeme jako nemoc. Princip tohoto způsobu léčby vychází z taoistické filozofie a pracuje s několika termíny. Jedním z nich je životní síla Čchi, která koluje v organizmu a řídí činnost jednotlivých struktur organizmu. Navozuje v nich rovnováhu dvou základních principů, Jin a Jang. Jsou-li tyto dva principy v harmonii, můžeme hovořit o rovnováze systému a v případě živého organizmu hovoříme o stavu zdraví. V případě poruchy toku Čchi se systém dostává do nerovnováhy a dochází k disharmonii mezi Jinem a Jangem. Takováto porucha se projeví nejprve změnou v činnosti určitého orgánu a my hovoříme o funkční poruše. Pokud je tok informace narušen delší dobu, může dojít ke změnám ve struktuře orgánu a po jejím ještě delším působení se může objevit nádorové bujení. Zde se dostáváme k rozdílu mezi holistickým a medicínským chápáním akupunktury. Medicína hledí na anatomické struktury těla, ale celostní léčba chápe všechny souvislosti mezi činností anatomického orgánu a jeho dalšími funkcemi a posláním v organizmu.
Možná vám to připadá složité, a tak připomenu praktický příklad. Ledviny jsou orgán, který podle klasické medicíny slouží k vylučování vody a „očišťování krve“, vedle jater spolupůsobí na vylučování škodlivin z těla, dále na regulaci množství tekutin a solí, na regulaci krevního tlaku, podílejí se na krvetvorbě (erytroproteiny) a na řízení acidobazické rovnováhy. Z celostního pohledu je funkce ledvin v organizmu daleko širší. Vedle jíž zmíněného anatomicko fyziologického poslání, kde jsou řídicí strukturou „vodního hospodářství“, ovlivňují také pohlavní orgány a partnerské vztahy, z pohybového aparátu pod ně patří klouby, ze smyslů ovlivňují sluch a významnou měrou řídí imunitní systém. Takto rozšířené funkce mají i další orgány, které čínská medicína rozdělila do dvojic podle jednotlivých přírodních živlů. Jeden orgán je vždy takzvaný plný a druhý dutý. Jeden je Jang a druhý je Jin. Pro lepší orientaci si je můžeme představit v obrazci, kterému podle počtu úhlů říkáme pentagram (obr. 1). Dvojice vždy ovlivňují společné činnosti a patří jednomu živlu. Ledviny – plný orgán – náleží k živlu voda. S nimi je sdružen močový měchýř – dutý orgán. Do jeho působnosti spadá nejen shromažďování moči, ale i páteř a genitálie. Tak můžeme vysledovat i souvztažnosti ostatních orgánů. Z hlediska holistického jsou orgány chápány jako řídicí struktury tělních systémů, které přesahují fyziologické funkce popisované medicínou. Jsou takovými vstupními branami do systémových řídicích okruhů. Zmíněná síla Čchi podle tradičních představ koluje mezi orgány v pořadí, jak za sebou leží v pentagramu. Čchi tak přenáší informace o jejich funkci. My pomocí akupunkturní diagnostiky zkoumáme, jestli Čchi proudí volně a rovnoměrně. Při poruše její distribuce provedeme opatření, aby se obnovila plynulost jejího toku a tím i nerušený a rovnoměrný přenos informace v těle. To je v kostce princip akupunkturní léčby.

obr. 2

Číňané zjistili, že do distribuce Čchi lze zasahovat z určitých míst na těle, která nazvali aktivní body. Jejich drážděním můžeme tok Čchi zbrzdit nebo popohnat nebo energii ubrat či přidat. Tím měníme rovnováhu Jangu a Jinu v orgánech. Takováto představa řízení organizmu je velmi podobná přenosu informací v počítači. Základních bodů na těle je 365 na každé jeho straně. Body byly pro lepší orientaci uspořádány do akupunkturních drah neboli meridiánů podle příslušnosti k jednotlivým orgánům.
Body se původně ovlivňovaly tlakem, teplem a později vpichem jehly. Postupným rozvojem akupunktury se metody dráždění aktivních bodů rozrostly na dráždění elektrickým proudem, magnetem, světlem, éterickými oleji a jinými přírodními látkami. Původně se akupunktura používala jen u lidí, ale postupně se rozšířila i u zvířat. Na druhém obrázku (obr. 2) vidíme průmět akupunkturních hlavních bodů na těle koně. Funkce jednotlivých bodů je stejná jako u člověka a i způsoby ovlivnění jsou stejné. Vidíme, že všechny meridiány (dráhy) začínají a končí na končetinách. Pouze dvě dráhy se liší a to přední střední a zadní střední dráha, kterým nenáleží žádný orgán, proto nejsou párové a tedy nejsou symetricky umístěné na stranách těla.
Nebudeme se dnes zabývat vlastní léčbou, ale přece jen bych chtěl ukázat například na některé rozdíly holistické léčby kašle v porovnání s medicínským postupem. Veterinář by kašlajícího koně vyšetřil a pravděpodobně podal podle aktuálního stavu antibiotika nebo někdy kortikoidy. To podle toho, jestli bude za příčinu onemocnění považovat bakteriální infekci nebo virovou infekci či alergickou reakci, případně oboje. Nekonvenční terapeut bude postupovat jinak. Ze speciálního celostního vyšetření určí, ve kterém orgánovém okruhu se skrývá příčina dýchacích potíží. Pohledem na pentagram se můžeme přesvědčit, že příčina může být ve čtyřech orgánových okruzích, jak nasvědčují šipky toku Čchi, protože jsme si řekli, že nemoc je způsobena poruchou jejího toku. Jako první na ráně je okruh kovu. Párovým orgánem k Plicím je Tlusté střevo. (Úmyslně uvádím velká písmena orgánů, abychom si uvědomili, že jde o systémy a nikoli pouze o anatomické orgány.) Tlusté střevo je velmi náchylné na plísně a změnu stravy. Příčinu dýchacích potíží v tomto případě hledejme tedy ve výživě a ve stáji. Orgánům kovu (vzduchu) předcházejí orgány země, kterými je Slezina–Slinivka a Žaludek. Slinivka je opět citlivá na plísně a odpovídá za sliznice, záleží tedy na charakteru kašle, podle kterého uvažujeme na místo vzniku potíží. Následným okruhem za orgány kovu je okruh vody a zde hledejme příčinu v Ledvinách a v jejich náchylnosti k bakteriálním nákazám. Ledviny jsou také jsou orgánem imunity. V tomto případě se léčba musí zaměřit na Ledviny, imunitu a bakterie. Jindy může být příčina v orgánech dřeva, hlavně v Játrech. Játra na rozdíl od Ledvin jsou citlivá více na viry a tyto kašle mívají virový, a proto hlavně chřipkový původ. Objevují se také někdy v závislosti na očkování proti chřipce. Léčíme je hlavně zvýšením imunity proti virům a úpravou jaterních funkcí. V nekonvenční (bioinformační) medicíně se ale většinou neprovádí pouze akupunktura, ale doplňuje se bylinnou či homeopatickou léčbou, změnou stravy a případně i změnou životních podmínek (ustájení). Na tomto příkladě vidíte, že není kašel jako kašel a tomu musí odpovídat i strategie léčby, která je v jednotlivých případech rozdílná. Akupunkturou ovlivňujeme funkční změny v organizmu. Jestliže z nějakých důvodů dojde ke změnám struktury (úraz, nádor, trvalá deformace v důsledku přetížení, COPD) je akupunktura málo účinná.
Rozdíl mezi bioinformační a konvenční léčbou je velký a snad je také patrné, proč klasická antibiotika či kortikoidy někdy nepomohou a medicínské postupy mohou být neúčinné. Jsou totiž použity na místě, kde onemocnění nesídlí. Je to zkrátka jiné chápání funkcí uvnitř organizmu. Pamatujme si, že pokud akupunktura nepomůže, tak neplatí, že je neúčinná, ale může být špatný akupunkturista. Nic ale není absolutní. Někdy je lepší léčit medicínskými metodami a jindy nekonvenčními postupy. Výběr je možný jen na základě správné diagnostiky.