Jak a kteří psi dostanou průkaz původu Když už jste se rozhodli, jaké plemeno si koupíte, většinou přijde myšlenka, zda s průkazem původu nebo be...
Jak a kteří psi dostanou průkaz původu
Když už jste se rozhodli, jaké plemeno si koupíte, většinou přijde myšlenka, zda s průkazem původu nebo bez průkazu. Pravdou zůstává, že pes stejného plemene bez průkazu původu je levnější. Aby chovatel mohl nechat vystavit štěňatům průkazy původu, stojí ho to hodně času, práce i peněz a v neposlední řadě také štěstí. Průkaz původu nemůže dostat každý pes a ani není možné si ho později „dokoupit“, jak se někteří lidé domnívají.
Aby štěně mělo šanci získat průkaz původu, musí mít průkaz původu jeho rodiče a musí být tzv. „chovní“ (zařazeni do chovného programu). Neznamená to jen zúčastnit se bonitace (podrobná prohlídka psa, podrobnější než na výstavě), ale také absolvovat nejednu výstavu, nezřídka splnit i nějaké zkoušky z výkonu.
Podle daných pravidel majitel feny před krytím zažádá o krycí list („dovolení“, že může svou fenu nakrýt s vybraným psem). Za krycím psem často cestují chovatelé přes celou republiku nebo i do zahraničí.
Jakmile se štěňata narodí, pošle chovatel (majitel feny) žádost o přidělení tetovacích čísel pro všechna narozená zdravá štěňata. Tím vše nekončí, neboť následuje tetování či čipování štěňat, kontrola vrhu, žádost o vystavení průkazů původu, placení inzerce … A všechno stojí peníze. Pro každého dobrého chovatele je samozřejmostí očkování a odčervování štěňat a ta nejkvalitnější strava jak pro štěňata, tak pro kojící matku.
Jistota daná průkazem původu
Vše výše jmenované je jen malým kouskem chovatelské práce, která nikdy nekončí a není nikdy zcela doceněna. Každopádně se psem s průkazem původu se můžete (ale nemusíte) účastnit výstav, závodů, chovatelských akcí, kontaktovat se s majiteli stejného plemene a vyměňovat si zkušenosti. Navíc můžete navázat na práci chovatele, od kterého jste si štěně koupili, to znamená pokračovat v chovatelské činnosti a zdokonalovat plemeno. Pokud se nechcete zpočátku takových akcí účastnit, tak to nevadí, protože máte stále dveře otevřené a můžete to zkusit kdykoliv, i když vašemu pejskovi budou třeba tři roky.
Cena štěněte s průkazem původu není mnohonásobně vyšší, než-li štěněte stejného plemene bez průkazu původu. Koupí psa s průkazem původu máte jistotu, že opravdu
Dobrman bude dobrman, nikoliv
Rotvajler nebo ohař, o křížencích různých plemen nemluvě.
Jinou jistotu, například bezproblémového chování psa nebo špičkového vzhledu apod. nemáte nikdy, neboť je to pořád živý tvor.
Inzerce typu „štěňata bez p.p. po rodičích s p.p.“
Zpravidla jedny z nejhorších inzerátů jsou ty, které nabízejí štěňata bez průkazu původu po rodičích s průkazem původu. Je potřeba podotknout, že u všech psů (jak u voříšků, tak psů s průkazem původu či bez něj) se někdy mohou objevit genetické nemoci, které někdy dokáží znepříjemnit život jak psům, tak jejich majitelům. Když se u psů s průkazem původu takové nemoci nebo velké nestandardní vady exteriéru či povahy objeví, tak následuje nezařazení do chovu. U většiny plemen je vedena i evidence těchto jedinců. Těmto psům průkaz původu zůstává, stejně jako nárok na účast na závodech (u pracovních psů), na členství v klubu apod., v podstatě téměř na vše, kromě produkce štěňat.
Tímto postupem se však stále „vytváří“ malá skupina psů, kteří sice mají průkaz původu, ale jejich štěňata nikdy nemohou průkazy mít. To znamená, že psi nezařazení, resp. vyřazení z chovu jsou ve většině případech nositeli závažných exteriérových či povahových vad, případně nemocí, které mohou být přenášeny na další generaci, třeba i „ob generaci“ (entropium, ektropium, epilepsie, pozitivní výsledek displazie kyčelního nebo loketního kloubu vysokého stupně, pozitivní výsledek testu PRA …).
Samozřejmě se najde i hodně psů s průkazem původu, jejichž majitelé jen byli líní, či neměli chuť a čas psa uchovnit nebo se postarat o vyřízení průkazů původů pro štěňata a přesto jejich pejsek je typickým představitelem plemene. Ovšem seriózních chovatelů psů bez průkazu původu je jako šafránu.
Voříšek nebo štěně s průkazem původu?
Jak vidíte, i koupě psa s průkazem původu obnáší možná rizika, ale věřte, stojí to za to si trochu připlatit a koupit štěně s průkazem původu. Nikdo vám sice nezaručí, že právě váš pejsek bude vyhrávat jednu výstavu za druhou nebo excelovat při výcviku, ale jedno je jisté – budete mít takové plemeno, jaké si vyberete. Jak si budete rozumět, záleží jen a jen na vás. A nemoci? Ty jsou u všech psů, bez ohledu na plemeno nebo na skutečnost, že pes má nebo nemá průkaz původu.
Pokud však zásadně odmítáte výstavy, o chovu nemluvě, pořiďte si raději voříška. I když při koupi (většinou je zdarma) štěněte voříška nebudete mít jistotu, jestli z něho vyroste malý či velký, dlouhosrstý nebo kučeravý, temperamentní nebo pomalý psík, je každý voříšek originálem a bude vás mít stejně rád jako pes určitého plemene. Zkrátka – koupě jakéhokoliv psa přináší různá možná rizika, se kterými je nutné počítat.
Cena štěněte
Když jste si vybrali plemeno, nastává otázka, od kterého chovatele štěně koupit. V odborných časopisech i na internetových stránkách naleznete nespočet inzerátů. Jsou zde jak plemena oblíbená či módní, tak plemena vzácnější. Nezřídka se podle toho také odvíjí cena. Již dávno neplatí, čím menší pes, tím dražší. Ceny za štěně s průkazem jsou velmi různé a většinou se pohybují od 3 000 do 10 000 Kč na spodní hranici. Mezi částkou 10 000 a 20 000 Kč se pohybují většinou plemena s problematickým odchovem, plemena s málopočetnými vrhy nebo plemena módní a atraktivní svým vzhledem. Přes částku 20 000 Kč se dostane spíše minimum plemen, ve většině případech takových, která jsou velmi vzácná, jejichž chov je u nás v začátcích nebo se jedná o jedince extrémních kvalit. Výjimečně se objevují i více jak dvacetitisícové rozdíly za štěně stejného plemene. Jen pro příklad:
Německého ovčáka je možné koupit jak za čtyři tisíce, tak i za dvacet tisíc. Velmi záleží na kvalitě rodičů – na jejich ocenění, dosažených výsledcích, nezřídka jsou podstatně dražší také štěňata importovaných rodičů či ze zahraničního krytí a z chovatelských stanic s dlouhodobými vynikajícími výsledky v odchovu špičkových jedinců.
Mají-li rodiče mnoho titulů a ocenění, lze očekávat i vyšší cenu štěňat. Je to dáno tím, že je zde velký předpoklad kvalitních štěňat, která by mohla také excelovat na výstavách či soutěžích. I vystavování psa stojí majitele spoustu peněz. Dlužno však podotknout, že je tu sice předpoklad podstatně větší úspěšnosti než ze spojení průměrných rodičů, ale kvalitu štěňat vám nemůže nikdo zaručit, i když se jedná o sebedokonalejší rodiče. Také výše ceny nezaručuje kvalitu spojení či samotných štěňat, proto je nutné se ještě před koupí o plemeni a případně také o kvalitách jednotlivých chovatelských stanic dobře informovat. Ještě lepší je navštívit více chovatelů, než se pro jednoho definitivně rozhodnete.
Kapitola sama pro sebe je koupě štěněte ze zahraničí. Tam jsou ceny podstatně vyšší, ale opět záleží na kvalitě chovatelské stanice. Jistá je informace, že získat štěně z kvalitního chovu v zahraničí je velmi, velmi těžké a nezáleží jen na financích, ale také na referencích.
Výběr chovatele
Pokud jste pevně přesvědčeni, že žádnou výstavu se svým psem absolvovat nebudete, o chovu také nemůže být ani řeč a přesto chcete určité plemeno, samozřejmě pro vás bude asi rozhodující cena. Nelze proti takovému rozhodnutí nic namítat, pokud se bude jednat o štěňata z dobře socializovaného a zdravého vrhu. Také mnozí chovatelé nabízejí štěně s výraznou slevou z důvodu již patrné exteriérové vady (jiné zbarvení srsti či pouze větší bílý flíček, než je povoleno, jiný než povolený skus, kryptorchismus aj.). I z takového štěněte v případě vyrovnané povahy může samozřejmě vyrůst jinak krásný, učenlivý a příjemný společník.
Chcete-li si založit chov – vlastnit chovnou fenu či psa s možností přivedení na svět štěňátek s průkazem původu a navštěvovat výstavy, je velmi vhodné výběr chovatele pečlivě zvážit a na cenu pokud možno vůbec nehledět.
Samozřejmostí musí být vaše důvěra v chovatele a velmi důležitá je jeho ochota se s vámi upřímně bavit o plemeni, které chová. Dalším předpokladem takového štěněte musí být opět: čistota, zdraví, výborné podmínky pro chov a nezanedbaná vtiskávací fáze. Dále fena, po které si chcete vzít štěně, se vám musí líbit. Nesmí mít takovou povahu, která by vám u vašeho psa nevyhovovala (extrémně agresivní či plachá apod.). Je nutné však vzít v úvahu, že některé feny mají o svá štěňata strach a brání je. Navíc matka štěňat není několik týdnů po porodu exteriérově úplně v pořádku. Nelze se tomu divit, protože štěňata jsou pro ni určitou zátěží. Fena však nesmí být vyhublá a už vůbec ne zjevně nemocná. Málokdo z vás budete mít šanci u chovatele vidět také krycího psa. To ale není žádná tragédie. Mohu vás ujistit, že žádný chovatel nepřipustí, aby krycí pes byl špatný, resp. „horší“ než jeho fena.
Mít psa …
Majitel i všichni členové rodiny se musí naučit dobře používat nejen stejnou povelovou techniku, ale také hlasovou intonaci. Ta je pro práci se psem velmi důležitá. Každý pes dokáže z hlasu vyčíst, zda se jeho pán zlobí nebo je rád, tedy co je špatně a co dobře. Právě vzájemné správné pochopení vede nejen k brzkému vštípení jednotlivých cviků, ale také k upevnění vztahu psa a jeho lidí.
Je důležité porozumět potřebám a chování psa. Pes má „svůj svět pachů“ a neuvažuje jako člověk. Co je prioritní pro člověka, ne vždy je nejdůležitější pro psa. Malé štěně nezná žádný povel, ani neví, jaké chování se od něj člověk očekává. Je jen a jen na majiteli, aby štěněti postupně „vysvětlil“ co je dobré a co špatné, co jaký povel znamená a jak má správně reagovat. Samozřejmě je důležité umět najít jistý kompromis, aby nedocházelo ke střetům zájmů.