O nakličování zrnin

Dnes chci věnovat pozornost nakličování zrnin. Provádí se více způsoby, ale zmíním krátce jen ty, které lze nazvat jako osvědčené. Setkal jsem se i s názorem jinak úspěšného chovatele, který energicky prohlašoval: „Já naklíčeným nekrmím“. K tomu jen dodám, že to je jeho osobní věc. Někdy se také setkávám s názorem, že se naklíčeným zrním má krmit pouze v zimě, tedy v období, které je chudé na vitamíny. Já s tím nemohu souhlasit, protože své agapornise krmím naklíčeným zrním celý rok a to v denních dávkách, které tito ptáci bezezbytku sezobou.

V semenech jsou základní energetické látky budoucí rostliny, jako jsou bílkoviny, tuky, uhlohydráty, vitamíny a minerálie. Při klíčení se obsah semen podstatně mění. Aktivují se enzymy a vznikají snadněji působící formy uhlohydrátů a tuků. Škrob se rozloží na jednoduché cukry, bílkoviny a aminokyseliny a tuky se rozloží na volné radikály. Enzymy podpoří také výměnu látkovou v buňkách. Je vhodné vědět, že při procesu nakličování se v semenech snižuje obsah tuku až o deset procent, naproti tomu ale stoupne obsah surových látek. Z tohoto důvodu je naklíčené zrní vhodné proti tloustnutí u ptáků, kteří k tomu mají sklon.

Pro příklad uvedu zvýšení obsahu vitamínů při nakličovaní ovsa a pšenice. Oves – vitamin B2 se zvýší o 1300–2000 %, kyselina pantotenová o 200 %, vitamin B6 (Pyridoxyn) o 500 %, kyselina listová o 600 %. Pšenice: vitamin B1 se zvýší o 30 %, B2 o 300 %, kyselina nikotinová o 90 %, kyselina pantotenová o 80 %, Biotin o 100 %, vitamin B6 o 100 %.

O způsobu nakličování jsou zmiňovány různé postupy. Nejprve uvedu můj způsob nakličování. Používám jen čisté čerstvé zrno, bez prachu, bez trusu myší, případně zbytků rostlin. Pro agapornise a další druhy papoušků jsou vhodné především oves, pšenice, proso a jen velice málo slunečnicového semene a mungo bobů. Při nakličování postupuji takto: připravované zrní propláchnu důkladně pod tekoucí vodou (výhodné je, jedná-li se o vodu vlahou), potom je přesypu do plechové nádoby a zaliji vodou tak, aby bylo všechno zrno „utopeno“. Při teplotě v místnosti asi dvacet stupňů zde semena ponechám asi 24 hodin. Stane-li se, že teplota v místnosti klesne na 15 stupňů nebo i méně, což se zvláště na podzim nebo v časném jaru může stát, zasunu pod nádobku objímku se žárovkou o výkonu 25 W. Rozhodně bychom měli v místnosti, kde nakličujeme, udržovat od podzimu do jara stálou teplotu 18–22 stupňů. Po uplynutí 24 hodin naklíčená semena z uvedené nádobky přeliji a v tekoucí vodě několikrát propláchnu. Po důkladném odkapání s následným odsátím nadbytečné vlhkosti pomocí savého papíru nebo hadru (nejlépe froté), uložím naklíčená semena do dřevěného rámečku o velikosti asi 35 cm (délkaךířka), jehož dno tvoří husté pletivo z umělé hmoty. Výška rámečku je si 5 cm. Rámeček zakryji plechovou deskou. Zde zůstanou semena dalších 24 hodin, ve stejně teplém prostředí, jak jsem již uvedl. Za krátko se na semenech objeví první drobné klíčky. Máme-li umístěno několik rámečků nad sebou, musíme je často od sebe oddělovat, aby ke klíčícímu zrní mohl čerstvý vzduch, který je velice důležitý. Když jsou zrniny v pořádku, nenarušené, velice příjemně voní.

Někteří chovatelé prodlužují dobu nakličovaní z 24 na 48 hodin a považují to za výhodnější. Při tomto způsobu se musí naklíčená semena před podáváním ptákům důkladně propláchnout a potom nechat zbytek vody důkladně odkapat. S ohledem na prodlouženou dobu nakličování se již může vytvořit plíseň, která dokáže u ptáků vyvolat nebezpečné onemocnění (např. otravy, záněty střev vyvolaných aspergilosou, dýchací cesty mohou být postiženy mykózou a mnohé další).

Při setkání s chovateli jsem se také doslechl o zkrácené době nakličování po dobu 6 až 12 hodin. Myslím, že v tak krátké době nemůže dojít k chemickým změnám v zrnech. Co by mohlo při této zkrácené době nakličování pomoci, je zvýšení teploty v přípravně na teplotu přes 25 stupňů. Při této teplotě se ale silně zvyšuje riziko kysání a plesnivění, jak jsem na to již upozorňoval.

A ještě pár slov o chovateli, který nakličuje zrniny při teplotě 60 stupňů a říká, že již po uplynutí dvou a půl hodiny se mohou semena po důkladném omytí a následném osušením zkrmovat. Při této metodě se údajně nemá vyskytnout ani plíseň ani kysání. Takto připravené zrní berou prý ptáci velice rádi. Není ale třeba pochybovat o tom, že v tak krátké době nemůže dojít v semenech ke změně hodnot, protože nejsou ani nabobtnalá ani naklíčená. Proč je přesto berou ptáci rádi? Pravděpodobně proto, že jsou měkká a ptáci je v zobáčku snáze zpracovávají. V popsaném případě bylo k nakličování použito zařízení vyrobené z laboratorní míchačky s vestavěnou topnou deskou, kontrolním osvětlením, přepínačem a dotykovým spojování. Pomocí tohoto přístroje je možno požadovanou teplotu 60 stupňů spolehlivě udržet. Není snadné posoudit či doporučit nebo zcela odmítnout popsaný způsob.

Někteří chovatelé, mezi které patřím i já, přimíchávají s úspěchem do naklíčených semen vitaminy a minerálie. Setkal jsem se také s doporučením, že je možno také přimíchávat vaječnou míchanici, zde se ale názory často rozcházejí. Samozřejmě se musí počítat s tím, že v tak vlhkém prostředí míchanice velice rychle zkvasí a může narušit velmi vážně zdraví ptáků. Po zkušenostech jsem našel jednoduché řešení. Do naklíčeného zrní jsem přidával buď doma vyrobenou míchanici nebo kupovanou suchou vaječnou směs. Podstatné bylo, že jsem vyrobil vždycky jen velice malé množství ke konzumaci a ptáky jsem stále sledoval. Když jsem dal do klece obohacenou naklíčenou směs, ptáci se na ni ihned slétli. Nechal jsem je v klidu a když začali nasycení odlétat, krmivo jsem odnesl do chladničky a do klece jsem dal normální suché krmivo.

Je zřejmé, že při všech popsaných způsobech je nutno postupovat opatrně a s rozumem. V případě zájmu můžeme leccos pozvolna a v malých dávkách vyzkoušet a to co se nám osvědčilo používat.