Sluneční i deštivý „Lednický pohár“

Půl deváté, začíná přejímka psů a pohled na oblohu slibuje krásný a sluneční den. Veterinární prohlídkou prochází v naprostém pořádku celá šedesátka chrtů. Pěkná účast, jen o sedm méně než při „Vítání jara“. Přestože se někteří nahlášení psi nedostavili, přibylo třináct jiných, takže pořadatelé jsou spokojeni.

Po desáté hodině zahajují tzv. „sólíčka“, správně sólo běhy mladých. Potíže jsou jen u afgánů, startovní boxy se jim nelíbí a majitelům je doporučena účast na tréninkových dnech. Italáčci, whippeti, Saluki, barzojové i greyhoundi si počínají naprosto suverénně. V rozbězích se pak objevují převážně staří dobří známí, ostřílení závodníci, jejichž majitelé se v dostihovém sportu pohybují již několik psích generací. Osobně jsem nadšena účastí saluk, které jsou na drahách vídávány jen sporadicky a naopak zklamaná jsem opět z nedostatku sloughi. Moje Akaba sice vítězí, ovšem bez soupeřů to jaksi není ono. Barzojka Calinka je na tom obdobně, stejně tak Azavakh Gogo, faraon Amenardis a vlkodav Baruch. Je to škoda, chtějí-li pak majitelé své svěřence předvést na vyšších soutěžích, kde bývá startovní pole početnější, většinou doplácejí na to, že jejich psi neunesou tento tlak psychicky. Stále je tady však možnost startovat i na zahraničních dostizích, prostě soupeře si vyhledávat, dělej co umíš.

Za stále krásného počasí pokračují v první polovině dostihového programu ještě druhá sólíčka. Hlasatel vyhlašuje hodinovou pauzu a dostává se k nám zpráva, že v Hodoníně leje jako z konve. Na věži se pilně dávají dohromady finálové běhy a rychle na oběd. S prvními kapkami stíháme ještě přikrýt aparaturu a pak už jen sledujeme, jak kroupy bubnují na střechy aut a karavanů. Jak asi bude vypadat dráha? Kolik majitelů to vzdá a odhlásí své psy? Budeme moci vůbec pokračovat? To jsou otázky, které se nám honí hlavou, když už to vypadá, že finále budeme muset posunout. Nakonec však zpoždění vůbec není tak velké, slabá hodinka a své psy stáhli jen dva majitelé. V „B“ finále whippetů běží nakonec jen Axxis, osamoceně, jde totiž o dostih bodovací.

Italáček Chick King opět vítězí na svým rivalem Dio Dieslem, sprinteři whippeti v dalších třech bězích startují bez konkurence a senioři si odnášejí poháry i za druhé a třetí místo. Vůbec poprvé jsou na lednické dráze dekorováni dlouhosrstí whippeti a přihlížející diváci mohou zhodnotit, zda je jejich rychlost stejná jako u varianty krátkosrsté. Téměř čtyř vteřinový rozdíl je jistě znatelný i pouhým okem, ale dívat se na ně je bezpochyby zajímavé a jejich majitelům děkujeme, že nám je předvedli.

Whippeti psi i feny jdou do „A“ finále v plném počtu. Svou formu plně potvrdil vynikající Forest Gump. Jeho čas je o poznání horší než při „Vítání jara“, s ohledem na vydatnou závlahu dráhy však pochopitelný. Naopak fena Antika, šestá v zahajovacím lednickém dostihu, postupuje rovnou na stupínek nejvyšší, s časem o 0,53sekundy horším než předchozí vítězka. Opět je třeba přihlédnout ke ztíženým podmínkám.

Ve finálovém běhu saluki mix nenechává nikoho na pochybách Mahdi z Farsistanu, která své soupeře staví do role pouhých statistů a vítězí lehce. Irský vlkodav Baruch se představuje slibně, oproti loňsku nějaké to kilo ztratil a při pohledu do jeho licenční karty je zřejmé, že mu to prospělo, neboť jeho časy jsou dostih od dostihu lepší.

Třešničkou na dortu jsou starty greyhoundů. Finále se odehrává v režii psů chovné stanice Jumping Jet. Ve fenách je to Don´t Worry, která za sebou nechává Jodie Argument a u psů Entrprise View. Ten velice mohutně bojuje o místo v první zatáčce a když se mu to podaří, svým soupeřům už nedává šanci. Je to nádherná podívaná!