Podle silniční vyhlášky musíte mít z bezpečnostních důvodů oddělen prostor pro psa od prostoru pro lidi. K tomu slouží napínací sítě nebo kovové zábrany, kterými prostor můžete oddělit. Z toho jednoznačně vyplývá, že pes nesmí jezdit na předním sedadle jako spolujezdec, přestože to můžeme vidět docela často. Je to nebezpečné jak pro řidiče, protože ho pes může nečekaně obtěžovat, tak i pro psa kvůli nebezpečí úrazů. Opomíjenou věcí je i faktor dominance. Pes, který sedí na sedadle vedle pána, je tím utvrzován v dominantním chování. U psů malých plemen to podporuje vlastnické sklony. Chtějí mít pro sebe nejen pána, ale také jakékoliv křeslo. Lidé ale nebezpečí dominance u malých psů opomíjejí a za nebezpečné nejraději považují pouze „bojová“ plemena. Velcí psi se většinou na sedadlo nevejdou. Z vyprávění znám odstrašující případy: při nehodě pes proletěl z kufru skrz přední sklo, jiný při letu ze zavazadlového prostoru zlomil řidiči vaz, další psi jeli na volno v kufru a při nehodě byli rozdrceni.
Psi mají jezdit ve svém vlastním prostoru. K tomuto účelu se vyrábějí speciální boxy nebo skládací klece. Klece jsou dokonce vyráběné v úhlech podle značky auta. Velmi spokojená jsem s firmou Faunas – Petr Slezák. Pan Slezák vyrobí klec přesně podle vašich požadavků. Klec můžete mít trvale v autě nebo ji přemísťovat a používat jako pelíšek doma. Mnoho lidí má ke kleci odpor, protože se domnívají, že zavřený pes trpí. Já také nemám ráda mříže, ale na druhou stranu prostor uvnitř přepravky skýtá psovi bezpečí. Moji psi klece milují. Když pracuji, spí u mě v ordinaci vždy některý z mých psů v kleci. Být v kleci pod pracovním stolem – to je odměna. Po ordinačních hodinách klec otevřu a pes bydlí v ordinaci. Již od štěněte zvykám pejska na pobyt v kleci. Klec je stále otevřená a slouží jako pelíšek. Protože má klec potah, slouží jako bouda, kde je přítmí, žádný průvan a kostička na žvýkání k tomu. Postupně klec na pár minut denně zavírám.
Dříve jsem vozila čtyři až pět psů na volno v zavazadlovém prostoru. Štěňata obvykle pár měsíců přeskakují přes sedadlo, podlézají mřížku nebo mřížkou prostrkávají hlavu. Já tuto situaci řeším radikálně, s rychlým efektem. Pes musí pochopit, že za mřížkou na sedadle lidí čeká ruka, proutek, rána – trest. Je tedy mnohem lepší zůstat vzadu a těšit se z jízdy. Do velkého kufru se vejde jeden až dva přepravní boxy, které chrání psy před zraněním. Chrání také auto před pozvracením a chlupy. Existují i různé deky, kožené vaky apod., které se zachytí za sedadlo a na boky kufru, takže případné zvracení a chlupy tolik nevadí. Pokud máte oddělený kufr a musíte psa vézt na sedadle, je opravdu vhodné mít klec nebo box. Mně osobně je velmi nepříjemné, když po mně pes stále leze, slintá na mě a domáhá se pozornosti. Ze zkušenosti vím, že pes zvyklý na přepravu v boxu je klidný, spokojený a spí.
Další nepříjemností je, že chlupy ze sedadel nejdou odstranit. I když máte toho nejčistšího psa, vždycky po něm zůstanou v autě „vzpomínky“. Majitel psa by měl být ohleduplný i k dalším cestujícím, kteří jsou čistí nebo si nepotrpí na úzký kontakt se psem.
Pokud pes zvrací nebo sliní, dejte mu dvacet minut před jízdou tabletu Cocculine. Podání tablety můžete po 20–60 minutách zopakovat. Je k dostání bez receptu v lékárnách. Tento homeopatický humánní přípravek je mnohokrát úspěšně vyzkoušený i u psů. Když pes opakovaně prožije jízdu v autě bez problému (např. pod vlivem Cocculine), často už tabletku v dalším životě nepotřebuje.