Určení pohlaví u hroznýšovitých hadů sondováním

U samců jsou nebo bývají hemipenisy vchlípeny v ocase a jsou rozeznatelné podle jeho nabobtnalého vzezření. U mnoha druhů hroznýšovitých hadů může být pohlaví determinováno srovnáním délky drápků samců a samic. Samci mají tyto rudimentální drápky delší nežli samice. Pokud je terarista zkušený, bude délka drápků a zkouška u stejného jedince vždy shodná.

Jednou z nejpřesnějších metod určení pohlaví je zkouška anatomie kloaky sondou. Technika je založena na odlišnosti mezi hloubkou pachových žláz u samic a hloubkou hemipenisu u samců. Sondy jsou tupé, kuželovitě zúžené hladké nástroje, většinou jsou vyrobeny z lékařské oceli. Ve specializovaných obchodech či zooprodejnách by měly být k mání. Sonda je vsunována kloakálním otvorem směrem k ocasu, potřena nějakým mazadlem s nespermicidními účinky (nelikvidující sperie), nebo namočena v čisté proudící vodě, či sterilní např. borové vodě apod. Hloubka, kterou sonda měří, je odpočítána na subkaudálních štítcích. Sonda je vsunována do kloakálního otvoru směrem ke špičce ocasu. Jakmile je dosaženo konce, na sondě se u kloaky přidrží palec a sonda se vytáhne. Pak je sonda přiložena k ocasu, s palcem (jak je výše uvedeno) označujícím začátek kloaky a je odpočítán příslušný počet subkaudálních štítků.

U samic všeobecně postoupí sonda do hloubky pouze jen o několik štítků, protože pachová žláza bývá jen několik milimetrů hluboká. Samcům se podaří sondu vsunout do hemipenisu podstatně hlouběji. Pokud máme oba jedince různého pohlaví je determinace v podstatě jednoduchá. Kratší délka zasunuté sondy značí, že jde o samici, delší znamená, že máme k dispozici samce. Pokud je k dispozici jedinec pouze jeden, musí být na sondě spočítán počet subkaudálních štítků a výsledek srovnán s níže uvedenou tabulkou.

Ačkoliv je použití techniky určení pohlaví sondou vcelku jednoduché, u některých druhů mohou být odlišnosti mezi samci a samicemi nezřetelné a určení bývá těžké. U svalnatých, zejména velkých hroznýšovitých, je sondování těžké z důvodu jejich neochoty a stahování ocasního svalu, což zapříčiňuje nesnadné zasunutí sondy. V takových případech se snažíme opakovaně jemnými pokusy zasunout sondu náhle, až při povolení hadových svalů, jejich stahů. Komplikovaným může být zjištění přítomnosti semenných ucpávek v hemipenisu. Jde o zaschlé semeno ve vchlípeném hemipenisu, které je tam přilepené. Jestliže tento případ nastane, sondování se nepodaří.

Při sondování je pro hada nebezpečný silný tlak. U samic v tomto případě může dojít k propíchnutí pachové žlázy. Ačkoli nejde o permanentní poškození, riskujeme zanešení infekce do tkáně. Při perforaci hemipenisu u samce způsobuje následná infekce většinou permanentní poškození s následnou sterilitou. Po náhodné perforaci u samice či samce je nutné kvůli případné infekci zvíře pečlivě pozorovat. Typickými příznaky infekce jsou otékání, červenání či výtok z kloaky. Za těchto okolností je nezbytná a neodkladná antibiotická terapie. Příležitostně může při odchycení do rukou samec hroznýšovitého hada vystrčit hemipenisy. V tom případě bude ucpávka výše popsaná dobře viditelná. Než získají teraristé zkušenosti v této technice, mohou determinovat pohlaví bez požadovaného srovnávání samce se samicí i bez použití tabulky. Provádí se „citlivé“ zasunutí sondy do lumenu kloaky. U samců je hemipenis úzký a dlouhý, samice mají pachovou žlázu krátkou a širokou. Odlišení může být porovnáno prostorem (vzdáleností) při jemném pohybu sondy do stran. Přesto může každý i nejzkušenější herpetolog při určování pohlaví chybovat, jak bylo třeba zjištěno při jistém příležitostném zaslání jednoho samce do ZOO k páření. Tento následně vykladl vejce.

Zpracováno s využitím publikace THE REPRODUCTIVE HUSBANDRY OF PYTHONS AND BOAS