Sýkora koňadra

Představovat sýkoru koňadru považuji za zbytečné. Každý, kdo se jen trochu zajímá o ptáky, ji jistě viděl, ať už v zimě na krmítku nebo v období odchovu při shánění potravy pro nenasytná mláďata, kterých může být až čtrnáct. K hnízdění se vrátím až za chvíli, nejprve několika slovy popíší její vzhled pro ty čtenáře, kteří koňadry třeba ještě nikdy neviděli.

Sýkora koňadra je poměrně pestrý ptáček. Na první pohled jistě vyniká její černě zbarvená hlava s bílými lícemi. Na hlavičku navazuje olivově zbarvený hřbet a žluté bříško s černým pruhem, podle kterého se rozezná samec od samice. Samec má proužek širší a výraznější než samice. Mláďata jsou světlejší se žlutými lícemi a hnědošedým zobáčkem.

Stejně jako všechny sýkory i koňadry si staví svá hnízda v dutinách stromů, avšak v poslední době, kdy již málokdo ponechá na zahradě doupný strom, si musejí sýkory hledat jiná místa, kde by mohly vyvést mláďata. Nejčastěji obydlují budky, ale ty musí někdo vyrobit a pověsit. Mít na zahradě sýkory se nám velmi vyplatí, už jen proto, že sýkorky pěkně zpívají, ale hlavě se živí hmyzem a to především hmyzem škodlivým. Pokud se rozhodneme nalákat sýkory do zahrady, stačí vyrobit nebo zakoupit vhodnou budku, kterou pověsíme na strom nebo zeď domu. Vhodná místa jsou také například alej, les, sad, park apod. Mně osobně hnízdí sýkory i v budce po andulkách, která je položená na trámu ve stodole. Rozměry budky by měly být: výška 20 cm, dno 12 cm×12 cm a vletový otvor 32 mm, pro menší sýkory 28 mm. Dalším dobrým způsobem jak sýkory nalákat, je zimní přikrmování.

Pokud se sýkorám budka zalíbí, tak ji samice vystele chlupy, ve kterých udělá důlek a snese do něj přibližně deset vajec, na kterých sedí sama. Samec ji během hnízdění krmí a hlídá hnízdo. Asi za patnáct dní se začnou z vajec líhnout mláďata, která jsou krmena rodiči hmyzem, larvami a vajíčky hmyzu. Čím víc mláďata rostou, tím víc stoupá spotřeba hmyzu, takže se rodiče celý den ani na chvíli nezastaví. Aby nasytily hladová mláďata, musejí přiletět s potravou k hnízdu až šestsetkrát za jediný den. Asi po dvaceti dnech usilovného krmení opouštějí mladé sýkorky dutinu, ale tím práce pro rodiče nekončí, protože ještě asi čtrnáct dní jsou mláďata přikrmována mimo hnízdo. Po vyvedení mladých většinou proběhne ještě druhé hnízdění, při kterém však bývá už méně mladých. Celou zimu stráví rodiče s mláďaty. Většina mladých však zimu nepřežije. Ti, kteří se dožijí jara, se rozdělí do párů a založí novou rodinu.

Hlavní potravou sýkor je hmyz, od vajíček až po dospělé jedince. Také mají rádi různá olejnatá semínka, kterými se živí hlavně v zimě. Asi nejtypičtější je slunečnice, kterou jim sypeme do krmítek. Sýkory, které nemají možnost přikrmování v krmítkách, berou za vděk různými semínky stromů.

Na závěr bych chtěl požádat každého, kdo má možnost vyvěsit budku, ať to udělá. V opačném případě alespoň zavěste krmítko k zimnímu přikrmování, určitě nebudete vynaloženého úsilí litovat.