Znáte střízlíka?

Jeho odborný název je střízlík obecný evropský, vědecký název Troglodytes troglodytes (Linné). Je velký (nebo lépe malý) 9,5 cm a váží pouhých 10 gramů. Populace jsou u nás většinou stálé, jen část odlétá před zimou do teplejších míst a na jaře se zase vrací. Ti co zůstávají, často hynou hladem nebo zmrznou. Ti, kteří se ve zdraví dočkali jara, už obvykle v únoru obsazují vyhovující teritoria k hnízdění. Zde mají velikou nevýhodu jedinci vracející se z teplejších míst, protože jim často dá mnoho starostí najít si vhodná hnízdiště, která už jsou většinou obsazena střízlíky domorodci. Blížící se doba hnízdění nutí samečky ke zpěvu, který je přednášen stále častěji, je hlučnější, jásavý a břeskný.

Sameček staví obvykle několik hnízd, která jsou kulovitého tvaru, tlustostěnná, s postranním vletovým otvorem. Pro jejich umístění si nejraději zvolí kořeny padlých smrků, rád také použije malé jeskyňky – převislé malé svahy nad velkým balvanem, ale také shluky větví v křovinách prorostlých popínavými rostlinami nebo vysokou trávou. Hnízdo je většinou umístěno jen velmi nízko nad zemí, do jednoho metru. Robiller uvádí, že podle vyhodnocení výsledků pozorování asi 2 700 hnízd, jich bylo 84 % níž než jeden metr. Jak jsem již zmínil, sameček nestaví jen jedno hnízdo, postaví jich několik, nejen k hnízdění, ale také pro zábavu. Někdy se věnuje i třem samičkám. Hnízdo bývá postaveno ze slabých snítek, listí, mechu a suchých i vlhkých stébel travin. Stabilita hnízda musí být co největší. Také vletový otvor musí být pevný, aby vydržel nápor stálých návštěv samečka u samičky, až do vylétnutí mladých. „Provoz“ je zde stále velký. Uprostřed je hnízdo miskovitého tvaru, o síle stěn více jak jeden centimetr. Snůška čítá většinou šest kusů bílých vajíček, která se vyznačují buď rezavě červenými nebo rezavě hnědými tečkami. Doba inkubace je 14 až 16 dní. Snůšku zahřívá pouze samička. Doba pro vyvádění mladých je 15 až 17 dnů. V den vylétání mladých z hnízda je zajišťuje samička a sameček jen stále hlídá. Na noc se vrací celá rodina zpět do hnízda. Čím níže jsou hnízda postavená, tím větší je nebezpečí ze strany predátorů. Mláďata se se situací celkem dobře vyrovnávají, protože jsou stále ticho a ani nežadoní o potravu, aby na sebe neupozorňovali. Pár střízlíků zahnízdí v jedné sezóně, od jara do podzimu, většinou dvakrát. V jejich hnízdech se často vyskytují mladé kukačky k výchově.
Okolo našeho města jsou nádherné lesy, háje a zahrady s mnoha potoky. Středem protéká řeka Labe. Jsou zde nejen nížiny, ale také kopečky. Nejvyšším kopcem je Zvičina, 671 m vysoká, která vítá po celý rok četné návštěvníky. Všude je sice hodně ptáčků mnoha druhů, ale rozhodně nedosahují takové početnosti, jak jsme byli zvyklí my starší. Věnoval jsem se ornitologii, ochraně a kroužkování ptáků, výrobě a rozvěšování hnízdních budek, ve kterých jsme kroužkovali mláďata. Se střízlíky jsem se moc často nesetkával, snad postrádali dostatečný klid.
Zbarvení střízlíků je převážně skořicově hnědé, s četnými světlými skvrnami. Sameček má krátký ocásek, stále zdvižený vzhůru, proto se jeho dosti velké nožičky zdají ještě větší. Za potravu slouží střízlíkům především různý hmyz, jeho vajíčka i larvy, jsou vítáni také pavouci. Podle výzkumů bylo v 727 úplných snůškách 4 718 vajíček, ze kterých se vylíhlo 93,4 % mladých a z nich se soběstačnosti dožilo 4 406 mladých, což činí 75,4 %. Predátory střízlíků jsou kuny, lasičky, lišky, jezevci, straky, vrány i sojky, kteří jim berou jak snůšky, tak i mladé. Snůšky také ohrožují často veverky i myši. Populace ve střední Evropě čítá 2,3 až 3,9 milionů kusů střízlíků, ve Španělsku je to nejrozšířenější druh, v Belgii se stav odhaduje asi na 200 000 párů.

Literatura:
Příroda v ČSSR – kolektiv autorů
Zdeněk Klůz: Pomocné ornitologické tabulky
Robiller, dr.: Der Zaunkonig, Getiederte Welt 2007

Rudolf Vít