Péče o „domácího“ králíka

V posledních letech přibývá rodin, které chovají malé či zakrslé „hobby“ králíčky různých plemen. Králíci chovaní v domácnostech netrpí tak často kokcidiózou, která natolik ztížila chov králíků ve velkém, že mnozí chovatelé od chovu upustili. Kokcidie je střevní parazit, vyskytující se ve střevě každého králíka. Zdravý králík si postupně vytvoří imunitu proti kokcidióze a udržuje parazita v přijatelné míře. Při stresu, dietní chybě nebo vysílení organismu se kokcidie pomnoží. Králík má průjem, který se střídá se zácpou a tyto příznaky vždy doprovází plynatost. Králík postupně chřadne, až vyčerpáním uhyne. K léčbě se používají různé typy supfonamidů (antibakteriální a antiprotozoální přípravek odlišný od antibiotik), na trhu je Sulfadimidin, Sulfacox, Streptonamid, ESB3, Klonazit. Všechny léky patří do stejné skupiny, ale mírně se chemicky liší, proto je vhodné je střídat.

K nejčastějším dietním chybám patří podání velkého množství zeleného krmiva bez předchozí přípravy trávící soustavy. Malí králíci by měli mít jako první potravinu kvalitní seno a slámu, později ovesné vločky a zrniny. Je lépe podávat ječmen a oves než pšenici. Pečivo musí být naprosto suché tak, že křupne, snadno se rozlomí a rozdrobí. Velmi opatrně podávejte ovoce, pouze kousek jablíčka. Ze zeleniny je vynikající kořenová zelenina, nejprve kořen a později i natě. Zásadně nesmíte dávat králíkům květák, kedlubny a jim podobnou zeleninu. Květák i kedlubny jsou pro králíky jedovaté a může dojít k úhynu během dvanácti hodin. Přestože mnoho chovatelů zkrmuje giganty ve velkém množství a tvrdí, že králíkům nic není, byla jsem v mnoha chovech, kdy králíci po požití listů z květáku nebo gigantů přes noc uhynuli. (Je to jako s kuřáky, mnoho jich přežije, ale nestojí za to riskovat.) Velmi jedovaté pro všechna zvířata jsou syrové brambory i jejich slupky! Slupky dávejte králíkům pouze vařené a bez klíčků.

• Uchopení ve střední linii na dvou místech.


• Králík je ve vzduchu znehybněn.

Pokud má váš králík nerovnoměrnou stolici, navštivte veterináře, požádejte o sulfonamidovou léčbu a následně o probiotikum, kterým posídlíte trávící soustavu. Já všem doporučuji ještě v chladném období očkovat králíky proti moru a myxomatóze. Jedná se o smrtelná virová onemocnění. Mor se přenáší vzduchem a myxomatóza bodavě savým hmyzem. Takže i domácí mazlíček je ohrožen na životě, pokud není očkován. Vakcinace se provádí jedním vpichem kombinovanou vakcínou, imunita se vytváří tři týdny. První dva dny po vakcinaci je králík částečně chráněn (princip interference, kdy vakcinační virus obsadí receptory pro terénní virus, který se tím pádem nemůže uchytit), ale teprve po třech týdnech se v těle vytvoří dostatečná hladina protilátek. Při infekci morem dochází k náhlému úhynu králíka. Ten hyne téměř bez příznaků, případně s krví u nosu, někdy se zapištěním v konečné fázi. Při pitvě lékař mor diagnostikuje podle typických krvácenin na orgánech. Myxomatóza probíhá v posledních letech mírně, protože terénní virus je oslaben. Přesto králíci většinou hynou, mají otok sliznic nosu a očí, otok celé hlavy včetně uší, z očí a nosu jim vytéká žlutobílý sekret.

Po očkování vydrží imunita proti moru šest měsíců, proti myxomatóze jen čtyři měsíce. Zvu si králíky na očkování začátkem března a začátkem července. Tím pokryji nejdůležitější období, kdy je výskyt myxomatózy (duben až listopad). Dva měsíce v roce je pak sice králík méně chráněn proti moru, ale toto schéma považuji za nejlepší.

Současně provádím odčervení přípravkem Ivermectin, který likviduje i svrab, roztoče, blechy, vši i klíšťata. Králíci mají častěji svrab uší, než celkový. Ušní svrab se projevuje červenohnědým suchým sekretem, který vystupuje z ucha. Je nepřenosný na jiná zvířata, kromě morčat. Celkový svrab se projevuje malými stroupky po celém těle, zejména ve hřbetní partii. Přenášejí ho myši a jiní hlodavci, králík se může nakazit přes oděrku na kůži z podestýlky nebo z pastvy.

• Chlupy slepené hnisem z oka.

Stejným způsobem se může nakazit i vešmi a všenkami. Oba tito parazité jsou medově žlutí a pomalu se pohybují na kůži hostitele. Veš je dlouhá a úzká, všenka má větší hlavu, jakoby s helmou. Ošetření je stejné – opakované použití přípravku na bázi Ivermectinu. Hnidy můžete vidět na chlupech, ve vzdálenosti asi jedné třetiny chlupu od kůže. Blechy a klíšťata mívají králíci zřídka.

Mnohým králíkům je třeba zkracovat drápy. Doporučuji používat k tomu určené kleště, nikoliv domácí nářadí. Dráp se při zkracování „podomácku“ kroutí a jeho zastřižení je bolestivé. Kleště na drápky respektují stavbu drápu.

Bohužel všichni živočichové, chovaní delší čas v domácnosti, mají problémy s chrupem. Zuby rostou nepravidelně, křiví se a králík nemůže hlodat. Při zkracování zubů může dojít k jejich vyvrácení i ke krvácení. Po zkrácení narůstají zuby většinou stále křivě a různě se stáčejí. Přesto je to mnohdy nejschůdnější varianta, protože zvíře jinak nemůže přijímat potravu.

Morčata očkuji jen proti myxomatóze. Používám u nich běžné Ivermectinové přípravky na odčervení a proti vnějším parazitům. Svrab a vši mívají morčata velmi často. U morčat podávám Ivermectin do tlamy, u králíků ho píchám podkožně. Protože je morče laboratorní zvíře, je velmi náchylné k onemocněním. O to více je třeba dbát na správnou výživu a velmi opatrně podávat zelené krmivo.

• Králíka můžeme naklonit pro aplikaci injekce.


• Fixační hmat v přepravce.

Králíci plemene beran nebo novozélandský bílý trpí více na zánět spojivek než jiná plemena. Hnis je u králíků hustý a bílý, ulpívá na očním okolí a spolu se slzami ho rozežírá.

Proti hnisání a zánětům pomáhá homeopaticum Silicea 9ch, dvakrát týdně tři kuličky, rozpuštěné například ve vodě (i do napaječky). Imunitu podpoříme ještě Thymulinem, které podáváme jednou až dvakrát týdně tři až pět kuliček. Pro morčata doporučuji Oscillococcinum, jedenkrát týdně dvacet kuliček, na podporu imunity, zejména proti virózám. Někteří králíci trpí na chronickou rýmu, která je polyfaktoriálního původu. Nejlépe je zasáhnout včas, ihned při prvních příznacích. Podáváme zejména Siliceu 9ch, jedenkrát denně tři kuličky a podle typu rýmy např. Kalium bichromicum. Když je výtok ulpívající žlutozelený, Hydrastit při výtoku žlutém (bílém) také ulpívajícím, Pulsatillu nebo Kalium sulfuricum, je-li sekret žlutý, ředění 9–15ch, nejlépe dvakrát denně tři kuličky. Po vyléčení je vhodné přejít na prevenci Siliceou, Thymulinem nebo Oscillococcinem, které podáváme jedenkrát za sedm až čtrnáct dnů. Rýma se často vrací, léčba antibiotiky nebo sulfonamidy se mi vůbec neosvědčila. Oba tyto léky zahubí i kulturní střevní mikroorganismy a králík, který je tak citlivý na trávení, mívá problémy s jiným orgánem. V plicích zůstávají ložiska patogenů (bordetella, pasterella aj.), proto je účinnější namířit vlastní síly organismu proti patogenu, než likvidovat v králíkovi vše živé a zatěžovat jeho detoxikační orgány metabolizací léků. Bohužel se v léčbě nebo při prevenci nedá zcela přejít na přírodní prostředky. Přesto nebo právě proto hledám možnosti, jak se vyhnout chemii v případech, kde je to jen trochu možné.