Jarní setkání Radíkov 2008
Naše, již skoro tradiční, jarní klubové setkání se letos poprvé konalo v Radíkově u Olomouce. V posledních týdnech před akcí jsme napjatě sledovali předpovědi počasí, protože deštivé dny se tvářily, že nemíní vůbec skončit a zima nechtěla předat vládu jaru. Ale naše prosby byly vyslyšeny. V den příjezdu vysvitlo sluníčko a zůstalo s námi až do nedělního odjezdu.
Uvítal nás klidný tichý areál koňského tábora umístěného v krásných hustých lesích. Někteří nevěřili vlastním očím, že pět kilometrů od Olomouce, v dosahu MHD, je takové krásné prostředí mezi horami. Ubytování bylo odpovídající. Měli jsme zajištěnou plnou penzi včetně různých diet. Domluva s personálem ohledně jídla jednu chvilku zaskřípala, ale po dohodě se vše postupně doladilo. Během středy jsme se postupně sjížděli, ubytovávali a seznamovali. Odpoledne jsme rozdělili psovody s pejsky do tří výcvikových skupin – na začátečníky, mírně pokročilé a středně pokročilé, kteří uvažovali o možnosti složení zkoušky ZOP. Skupiny si rozdělily Jitka Dopitová, Milada Dostálová a Tereza Sorbiová, která, ač není členem klubu, nám velmi ochotně vyšla vstříc. Večer jsme se sešli u ohýnku, kde vyletělo pár špuntů od šampaňského na uvítanou.
Ve čtvrtek a v pátek jsme se věnovali intenzivnímu výcviku, ale zbyl čas i na psí hrátky a soutěže. Agilitové překážky si s chutí vyzkoušeli všichni pejsci a i děti se na překážkách vyřádily. Moc se všem líbila ukázka tance se psem Ivany Peškové a její fenky Balů. Další velké poděkování patří Ireně Kroupové, která přijala naše pozvání a přispěla svými znalostmi o etologii psa. Na čtvrteční večer si připravila vynikající přednášku, kterou si všichni posluchači se zaujetím poslechli a dokonce si některé konkrétní případy vyzkoušeli na vlastních psech. Bylo kouzelné sledovat smečku psů volně pobíhajících po celém areálu. Samozřejmě došlo i k drobným šarvátkám, které si psi sami mezi sebou vyřešili bez našeho zásahu a báječně se spolu vyřádili. Další obdiv sklidil pan Zdeněk Berka, který s sebou přivezl musherský vozík. S německým ovčákem Benem a lajkou Britou nám předvedl, jak tento sport psy baví a dokážou si ho užívat. Jedno dopoledne jsme věnovali i přípravě psa na výstavu, jeho předvedení, měření a počítání zubů.
V sobotu vypukl náš velký den a pár odvážných, kteří pilně trénovali, ráno nastoupili ke zkoušce ZOP. Tato zkouška je zaměřena na základní poslušnost a ovladatelnost psa a to i ve skupině dalších psů. Další podmínkou splnění zkoušky je i manipulace se psem, kdy se musí nechat přenést svým pánečkem a následně i cizí osobou, což mohou majitelé zúročit v běžných životních situacích. I chůze po nepříjemném terénu prověřila jejich vyrovnanou psí povahu. Posuzování se zhostil dlouholetý rozhodčí a kynolog pan Štibora. Tento rozhodčí zná dobře povahu našich seveřanů. Na kynologickém cvičišti, které vede, má pod svým patronátem kareláky Arika a Akima. Konkrétně na Akimovi nám po skončení zkoušky ukázal, jak karelák umí ohlídat svěřený předmět a také, jak ho to naučit. Všichni nastoupení zkoušku splnili, někteří výborně, jiní s drobnými chybkami. Tato zkouška byla motivací pro všechny: ti, kteří zkoušku splnili si ověřili, že jejich práce se psem má smysl a příští rok mohou zkusit i vyšší stupeň. Ten, kdo se zkoušky nezúčastnil, má před sebou cíl do příštího roku. A tak jsme mohli v sobotu večer zkoušku náležitě oslavit. Nedělní dopoledne jsme věnovali zhodnocení celého soustředění, předávání diplomů a odměn. Ještě jsme si na závěr společně pocvivičili a po obědě jsme se rozjeli k domovům.
Celkem se sešlo v Radíkově (s různými obměnami) čtyřicet jedna lidí a dvacet jedna pejsků. Pevně věříme, že se těch pět dní všem líbilo, že odjížděli spokojení s hromadou nových informací a poznatků, a že se příští rok, minimálně ve stejném počtu, znovu setkáme.
