Masáže koní

Každý sportovní, ale i psychický výkon vede v organizmu ke vzniku řady odpadních látek, které je nezbytné při regeneraci po výkonu z těla odstranit. Moc dobře si ze své praxe pamatuji na stavy pacientů po vyšetřeních například na bicyklovém ergometru, kdy po vypnutí zátěže, když najednou přestali šlapat, tak omdlévali. Bylo to způsobeno reakcí vegetativního nervového systému, v důsledku které došlo k velmi výraznému poklesu krevního tlaku. Aby nedocházelo k těmto stavům, museli vyšetřovaní po snížení zátěže ještě chvíli šlapat. Zátěž je ale příčinou i jiných potíží. Při nadměrné tělesné práci nestačí zásobení kyslíkem z krve a dochází k anaerobním pochodům ve svalu. Při těchto chemických reakcích vzniká kyselina mléčná čili laktát. Ten se ve svalu hromadí a odstraní se pouze vyplavením do krve. Po zátěži se však laktát s určitým zpožděním ještě nějaký čas tvoří a tím více se ve svalu hromadí. To je příčinou svalových bolestí, které každý z nás po těžké práci či sportovním výkonu zná. Koně na tom nejsou o nic lépe.
Sportovní koně jsou vrcholoví sportovci a tudíž jak po závodech, tak po těžším tréninku by měli mít podobnou péči jako jejich lidští kolegové. U nás to je ale jev ojedinělý a vlastně osobně takový případ neznám. Existují možná pokusy, ale ke komplexní rehabilitaci koní pravděpodobně v žádné stáji nedochází.
Jednou z metod, která regeneruje svalové vlákno, pomáhá vyplavit laktát a odstraňuje spasmy je i některá z mnoha druhů masáží. Byla doba, kdy masáže byly nedílnou součástí denního režimu koně, když sedlák ho po vypřáhnutí vysušil a namasíroval slaměným nebo senným věchtem (obr.1). Dnes, kdy známe celou řadu masáží, se s takovou praxí již téměř nesetkáme. Co se zapomnělo, to se ale dá snadno obnovit a tak si dnes o některých druzích masáží něco povíme.
Z dílu o celostním pohledu na živý organizmus a z dílu o akupunktuře už víme, že kůže spadá pod orgánový okruh plic. Její masáž tedy vede nejen k ovlivnění svalů, ale též působí harmonizačně na systém plic a tím zvyšuje odolnost těla proti infekcím plic a horních cest dýchacích. Sdruženým orgánem okruhu plic je orgánový okruh tlustého střeva a tak jsou příznivě ovlivněny i sliznice a jelikož tlusté střevo se podílí svojí bioflorou na celkové imunitě, tak masáž ovlivňuje příznivě také ji. Z teorie o akupunkturních drahách však jsme se též dozvěděli, že se na kůži nacházejí akupunkturní body, které ovlivňují ostatní orgánové systémy. Působení masáže je tedy širší. Pod kůží a ve svalech jsou vedle krevních cév umístěny též cévy lymfatické, které jsou vlastně jakýmsi svodným kanalizačním systémem těla, který odvádí metabolický „popel“ a které patří též k imunitnímu systému. Masáží proto posilujeme celkovou imunitu těla.
Druhů masáže je velké množství a tak si některé probereme podrobněji. Začneme sportovní masáží. Sportovní masáž se používá tam, kde pomáhá zvyšovat celkovou tělesnou i duševní kondici. Neocenitelná je při regeneraci sil a odstraňování pocitů únavy. Vede ke zvětšenému prokrvení a k podpoře mízního odtoku z orgánů. Tím se v nich daleko dříve upraví biochemické poměry po zátěži. Takovouto jednoduchou masáž můžeme provádět u koní buď rukou a nebo již zmíněným věchtem. Zásadou je, že její jednotlivé tahy musíme vést ve směru srsti (obr.2).

obr. 1


obr. 2


obr. 3

Masáže podle Lindy Telligton Jones - TTouch systém

Masáže TTouch systému jsou podobné myofasciální technice. Fascie neboli svalová povázka je tenká blanka, která pokrývá sval a odděluje ho od kůže nebo od ostatních svalů. Její napětí a kluznost odpovídá stavu psychického stresu, který změnu napětí vyvolal. V případech psychického stresu je kůže ke svalům jakoby přilepená. Rozmasírováním těchto podkožních bloků dojde i k uvolnění bloků psychických.
TTouch doteky mají rozličné účinky, překonávají útěkový reflex, navozují uvolnění a jsou projevem přátelství. Koně žijící ve stádu podobnou techniku používají při vzájemném opečovávání. TTouch doteky též pomáhají koni vnímat své tělo.
TTouch doteky provádíme krouživými pohyby prstů (obr.3), které unášejí kůži ve směru hodinových ručiček. Pohyb proti směru hodinových ručiček podle Tellingtonové navozuje analgesii (znecitlivění). To však nemohu potvrdit.
Další hmaty jako obláčkový levhart, ležící levhart, dotek mývala, dotek krajty, olíznutí kravským jazykem (obr.4 - 5), práce na uších, práce s hubou, dotek poštolky, protrhávání hřívy, práce s ocasem, zdvihání hřbetu a takzvaný dotek chobotnice pomáhají k aktivaci celého těla a k jeho vnímání. TTouch doteky vedou mezi koněm a člověkem k navození atmosféry klidu a důvěry. Chcete-li mít koně kamaráda, masírujte ho často.

Bodová myofasciální technika podle Bowena

Tuto masáž bychom mohli charakterizovat heslem „Je to soubor pohybů, vedoucích k aktivaci samoléčících schopností vlastního těla.“
Princip metody:
základem je takzvaný Bowenův pohyb, kdy palci nebo ukazováky pohybujeme kůží přes specifické body na těle. Pomocí polštářků prstů přetáhneme kůži přes šlachu, svalové bříško, hlavu svalu nebo jeho úpon na přesně definovaném místě. Pak vyvineme tlak na tkáň a po krátké době - asi tři až čtyři sekundy, vrátíme kůži zpět.

obr. 4


obr. 5


obr. 6

Meagherova metoda - metoda hluboké masáže

Ztuhlá svalová tkáň je příčinou omezení pohybu a bolesti. Ke ztuhnutí dochází po svalové námaze při sportovním výkonu nebo při stání v boxu. Ve své podstatě se jedná o „slepená svalová vlákna“, která se přestávají po sobě posouvat a vznikají nefunkční svalové struktury. Kolem se vytváří otok z vazké tekutiny, který část svalu zablokuje. Pokud takové místo včas nezrehabilitujeme a vlákna vzájemně nerozvolníme, tak se blokáda rozrůstá stále více a projevuje se i bolestí v místě blokády. Kůň ztrácí motivaci k práci, může začít kulhat nebo je ztuhlý při určitém pohybu. Takovéto svalové křeče bývají mnohdy příčinou nevysvětlitelných zdravotních potíží koně, které se často nedaří léčit. Léčba těchto potíží možná je, ale je nejprve třeba spastické části svalu najít. V okamžiku, kdy jsme zatuhlé místo lokalizovali, můžeme se pustit do masáže. Uvolnit zatuhlou tkáň bychom sice mohli také teplem, ale v hlubokých strukturách svalů to není možné. Neumožňuje to ani relaxace tkáně chladem, elektrickým proudem, diatermií či léky. Úplně nejhorší je však nechat koně stát v boxu a dát mu takzvaný klidový režim.
Již jsme si řekli, že dlouhodobá svalová křeč může způsobit hromadění tekutiny ve svalu. Tekutina začne jako lepidlo fixovat stále větší množství svalových vláken a problém se rozrůstá. Cílem tohoto druhu masáže je takovýto „stresový bod“ co nejdříve vyhledat a následně křeč uvolnit.
K tomu je zapotřebí:
1. zvětšit průtok krve v dané oblasti,
2. obnovit normální pohyb smrštěných a „slepených“ svalových vláken,
3. při rekonvalescenci zajistit přiměřený pohyb.
Svalový spasmus nemusí vyvolat jen svalové problémy, ale může být i příčinou orgánových potíží. Při rehabilitaci musíme myslet na to, že svaly pracují na principu „všechno nebo nic“. Z toho důvodu svalová vlákna nemůžeme zatížit jen trošku. Podle potřeby se stáhne vždy tolik svalových vláken, kolik je jich k danému pohybu potřeba. Ale stáhnou se vždy naplno.

obr. 7


obr. 8

Při hledání stresového bodu vycházíme z toho, že křečové místo je bolestivé a kůň před tlakem na ně uhne. Najdeme ho také podle toho, že je tvrdé. Pak již následuje vlastní masáž.
Léčba spočívá v tom, že přímým tlakem zbavíme sval křeče a třením napříč svalových vláken obnovíme jejich pohyblivost.
Stresové body hledáme v určitých lokalitách a vycházíme z toho, že každý pohyb vede k silnějšímu zatížení určitého speciálního místa na těle koně. Platí, že stresové body se u všech koní nacházejí na stejných místech. Sval je totiž nejvíce namáhán na své základně - na takzvané hlavě svalu. Uvolnění svalové křeče docílíme přímým tlakem na stresový bod (obr.6). V oblasti tlaku dojde ke zvýšení průtoku krve, uvolní se v ní histamin a acetylcholin, dojde k relaxaci svalových vláken a k lepšímu okysličení tkáně. Tření napříč vláken (obr.7) vyvolá zvýšené okysličení svalů a orgánů.
Každá popsaná masážní technika je jiná a má i jiné určení. Nelze proto jednoznačně říci, že ta či ona je lepší. Každá se hodí na něco jiného.
Poslední masáží, o které se chci zmínit, je lymfatická masáž. Lymfa je tekutina, která vzniká ve většině orgánů a je z nich odváděna speciálním cévním řečištěm - lymfatickými cévami - - zpět do krve. Lymfy je v těle zhruba třikrát více než krve. Tvoří se z tkáňového moku, který vzniká z krve, obklopuje buňky a zabezpečuje jejich výživu. Většina tkáňového moku se vstřebává zpět do krve přímo v tkáních. Nevstřebaná část obsahující vodu, bílkoviny a některé další látky tvoří lymfu. Při průchodu mízními uzlinami se lymfa filtruje a obohacuje o bílé krvinky (lymfocyty). Lymfa odnáší z mezibuněčného prostoru odpadní produkty metabolických pochodů, a proto je třeba, aby proudila a nikde se nehromadila. Problémem je, že na rozdíl od krve nemá lymfatický systém pumpu, která by jej poháněla, jako je srdce v případě krevního řečiště. Jediným aktivátorem pohybu lymfy je činnost svalů. Jestliže tedy kůň stojí v boxu, svaly příliš nepracují a lymfa stagnuje. Nejhorší to je v prstové části končetin, kde svaly prakticky vůbec chybí. To je jeden z důvodů, proč koním někdy přes noc otékají nohy právě ve spěnkách a hleznech. Při zánětech se v zanícené tkáni tvoří více lymfy a dochází k otokům. Mluvíme pak o lymfangoitidě. Když zánět trvá dlouho, začne se v tkáni tvořit vazivo a může vzniknout tzv. sloní noha. Tyto procesy bývají často již nevratné. Zabránit tomu však můžeme šetrnou lymfatickou masáží, při které přebytečnou lymfu z tkáně vymasírujeme. Směr této masáže je vždy k srdci a do mízních uzlin. Masáž se neprovádí při akutních zánětech, ale až po jejich stabilizaci. Také flegmóna je kontraindikací lymfatické masáže. Zvýšení průtoku lymfy můžeme napomoci použitím břečťanového gelu a podáním kapek ze svízele syřišťového. Lymfatická masáž je velmi jemná a účinná technika a nesmí být nikdy prováděna silou. (obr.8).

Masáže jsou vynikající pomůckou při rehabilitaci koně po zátěži a také prostředkem, jak upevnit naše přátelství. Samozřejmě pokud o to máme zájem a nepleteme si našeho koně s nářadím v tělocvičně. Masáže jsou prostředkem ke komunikaci a při jejich používání se máme obecně ještě hodně co učit.

text a foto: ing. Tomáš Sychra, tomsychra@gmail.com