Tautonymie

Přiznám se, že mně nikdy nepřišlo divné, že se v některých odborných názvech živočichů opakují názvy rodů, druhů a někdy i poddruhů, bral jsem to tak nějak jako samozřejmé. Příklad u savců: Marmota marmota – svišť horský, příklad u ptáků: Perdix perdix – koroptev polní, Milvus milvus – luňák červený, Nycticorax nycticorax – kvakoš noční, a příklad u ryb Callichthys callichthys – pancéřníček brazilský, takových příkladů by se v odborném názvosloví živočichů dalo najít hodně, ne však v názvosloví rostlin. V odborném zoologickém názvosloví se můžeme setkat i s trojím stejným jménem, kdy jde o shodu rodového, druhového a poddruhového názvu například: Oriolus oriolus oriolus – žluva hajní evropská. A právě shoda druhového a rodového názvu, ale i poddruhového je ona tautonymie, při níž dochází k dvojímu, ale i k trojímu opakování stejných slov. Nejčastěji se s tautonymií setkáme v ornitologii. Někdy je však název rodu odlišný a stejná jména jsou u druhu a nominálního, to je podřízeného ale typického poddruhu, příklad u želv: Testudo hermanni hermanni.

V botanickém odborném názvosloví je tautonymie zakázaná, tím se liší od zoologické. To však způsobuje větší nestálost botanického názvosloví. Při povýšení některého druhového názvu na název rodový je proto nutné pro druh zvolit nové druhové jméno. V zoologickém názvosloví je snaha o to, aby druhové názvy byly co nejpevněji stabilizovány.

K pátrání po tom, že v odborném názvosloví jsou stejná jména, mě přivedla debata s kamarádem na téma, jak přeložit Bubo bubo do češtiny. Bubo bubo byl zmiňovaný v nějaké televizní soutěži. Bubo je výr a bubo je také velký, jak je to možné? Je to prosté, tak se odborné názvy překládat nedají, tautonymie totiž neodpovídá duchu a pravidlům českého jazyka. A protože jsem milovníkem nejenom rostlin a zvířat, ale i literatury, tak jsem toto vysvětlení našel po dlouhém hledání v časopise Akvárium teráruim ročník XV č. 5 1972 od pana K. Karlíka. Doufám, že i vám tento článek něco přinesl.