Požadavky na ustájení koní

•dokončení z FAUNY č. 1/2001

Individuální vazné ustájení:

Toto ustájení je z pohledu ekonomického nejvýhodnější. Umožňuje oproti boxové stáji zvýšit kapacitu až dvojnásobně a snížit potřebu steliva až o 2/3 a zvýšit využití pracovní síly. To jsou jediné přednosti, protože co se týče welfare koní, je to nejhorší, co koním můžeme připravit.Toto ustájení proto nejčastěji vidíme v komerčních stájích nebo ve sportovních střediscích, ale pouze jako krátkodobé řešení ustájení koní, při soutěžích, soustředěních apod. Vazné ustájení zřizovali hlavně soukromě hospodařící zemědělci, kteří však koně celodenně využívali a proto byli přivázáni pouze při krmení a v průběhu noci. Jinak se převážně mimo práci pohybovali dohromady s pasoucím se dobytkem nebo byli dáni do výběhu. Místo na stání by mělo být minimálně plochu 1,6-1,8x3m. Jednotlivá stání jsou od sebe oddělena buď boxovou polostěnou (mřížoví, nebo dřevěná stěna do poloviny délky) nebo zavěšenou pohyblivou dřevěnou tyčí. Uvázání koní na ohlávku s vazákem zakončeným dřevěnou koulí. Doporučováno je vyvázání na dva vazáky, aby se koně navzájem neohrožovali. Vazná stání, která jsou oddělena stěnou, mohou být využívána jako boxy, pokud vzadu máme instalovanou pohyblivou tyčovou zábranu . S vazným ustájením bychom se však měli setkávat jen velmi zřídka, protože sportovní koně, ale i rekreační jsou umisťováni do boxů.

Zabezpečení světla a vzduchu:

Stájové klima hraje rozhodující roli pro zabezpečení zdravotního stavu koní. Nejjednodušší zabezpečení správného klimatu máme u koní odchovávaných v pastevních areálech s jednoduchými přístřešky. Ochrana proti silnému slunečnímu záření je důležitější jako ochrana proti chladu. Proto přístřešky plní pouze funkci zabezpečení stínu a vlivu silného proudění vzduchu (větru). Koně odchovávaní tímto způsobem jsou dostatečně otužilí a tím i odolní proti respiratorním onemocněním. Je to nejideálnější způsob chovu koní, který se přibližuje přirozenému způsobu života koní.

Všechny další technologie chovu koní musí zabezpečovat maximální snahu se přiblížit k těmto přirozeným požadavkům. Nedostatečné osvětlení stájí narušuje vliv světelného režimu na neurohumorální aktivitu - hlavně pohlavní činnost koní. Narušuje vliv působení vitamínů, což se často projevuje rachitídami hříbat, poruchami krevního obrazu, začervením ale i psychickými poruchami v chování koní. Proto je nutné zabezpečit minimálně 2 -3 W světla / m2 stájové plochy.

Důležitá je vlhkost vzduchu. Koně sice disponují poměrně velkou tolerancí vůči vlhkosti vzduchu, která se může pohybovat mezi 70 - 85%, ale extrémní hodnoty vyvolávají rychle poruchy na dýchacím aparátu. Teplý a vlhký vzduch je nebezpečnější, jako chladný a suchý. Optimální teplota pro koně leží v závislosti na roční období mezi 8 - 18oC. Proto větrání stájí hraje velmi důležitou roli. Často se setkávám, že v zimním období jsou všechny větrací otvory stájí dokonale utěsněné a koně ještě zadekovaní! Rychle stoupá koncentrace amoniaku, vlhkost vzduchu a tím se výrazněji narušuje tepelná bilance. Koncentrace amoniaku by neměla být vyšší jak 5 - 10 ppm ! Koncentrace CO2 by se měla pohybovat od 0,1 do 0,2%. Nebezpečný je také průvan - rychlé proudění vzduchu např.při jednorázovém větrání . Rychlost proudění vzduchu v létě by se měla pohybovat v intervalu 0,4 - 0,8 m/s a v zimě 0,2 m/s. Přesné vyhodnocení stájového mikroklimatu provádí odborné pracoviště VFU Brno, ale základní hodnoty může každý chovatel sledovat sám, pokud si umístí do stáje aspoň teploměr a hydrograf.