Krevní skupiny u koček - co nového? V časopise Fauna vyšel v minulých dnech článek paní D. Skopcové z Kladna o stanovení krevních skupin u...
Krevní skupiny u koček byly objeveny již v roce 1953 Holmesem, ale význam tohoto objevu nebyl ve své době doceněn. Až v pozdějších vědeckých pracích Auera a Bella v roce 1981 byly definovány kočičí krevní skupiny A, B a vzácnější skupina AB.
Systém kočičích krevních skupin se liší od lidského tím, že u koček nebyla dosud nalezena krevní skupina 0, která je u lidí poměrně běžná. U našich kočičích kamarádů jsou však, stejně jako u lidí, krevní skupiny determinovány geneticky a odlišnost způsobují specifické antigeny na povrchu červených krvinek, s nimiž jsou schopny reagovat případné protilátky obsažené v krevní plazmě jedince. Alela krevní skupiny A je dominantní nad alelou B, což znamená, že krevní skupina BV je determinována pouze homozygotním genotypem BB, zatímco krevní skupina A může být determinována i heterozygotní konfigurací AB. Znamená to tedy, že koťata narozená z páření rodičů krevních skupin B mohou být také pouze nositeli krevní skupiny B. Naproti tomu z páření rodičů krevní skupiny A můžeme získat i jedince s homozygotní konfigurací BB či jedince heterozygotní s vlohou pro skupinu B (genotyp AB).
O krevní skupině AB, která je poměrně vzácně zastoupena v kočičí populaci, nebylo v odborné literatuře mnoho publikováno. Vědci mají za to, že v případě této krevní skupiny dochází ke kodominaci obou alel (působí obě zároveň bez toho, aby byla jedna nadřazena druhé) či je tato skutečnost determinována jinou, dosud neznámou alelou. Problematice stanovení krevních skupin se věnovaly přední kapacity v tomto oboru. Lze jmenovat MVDr. Urse Gigera z Veterinární školy ve Filadelfii v Pensylvánii či Dr. Judith Leidingerovou z Laboratoře In Vitro ve Vídni. Konečný výsledek výzkumů krevní skupiny AB u koček však ještě není znám.
Jak již bylo řečeno, determinace krevní skupiny AB je zatím objasněna pouze na hypotetické úrovni. Je známo, že koťata s krevní skupinou AB se zákonitě nemusí objevit v páření rodičů krevní skupiny A a B. Krevní skupina AB se vyskytuje u těch plemen, kde je i výskyt krevní skupiny B. Je recesivní vzhledem ke skupině A a dominantní nad krevní skupinou B, což znamená, že tuto krevní skupinu může nést homozygot ab ab i heterozygot ab B (symbol ab uvádíme pro odlišení od genotypu AB, který determinuje krevní skupinu A). Při biochemickém výzkumu bylo prokázáno, že krevní skupina AB reaguje méně silněji na anti-A serum než krevní skupina A na anti-B serum reaguje zhruba tak silně jako krevní skupina B. To znamená, že narozená koťata s krevní skupinou AB matky krevní skupiny B jsou vystaveny vysokému riziku novorozeneckého rozpadu červených krvinek, neboť iso a alo pritolátky matky rozpoznají povrchové antigeny krevní skupiny AB a zničí červené krvinky novorozenců.
Podle výsledků studií amerických vědců jsou tímto onemocněním nejvíce postižena plemena:
1-5 % typ B: maine coon, manx, norská lesní
10-20 % typ B: habešské, skotské klapouché, perské,
Japonský bobtail, birma,
Somálská kočka
25-50 % typ B: britská krátkosrstá, Devon rex, Cornish rex
(MVDr. Urs Giger, informace převzaty z internetu)
Studie o četnosti výskytu krevní skupiny AB zatím bohužel nejsou dostupné.
Protože jsme chovateli ragdollů, samozřejmě nás zajímalo, jak je tomu s výskytem krevních skupin u tohoto plemene. V odborné literatuře se nám nepodařilo zjistit žádné údaje. Naši němečtí kolegové sdružení v 1. DEKZV e. V. (FIFe) nechali vyšetřit krev 151 ragdollů a získali tyto výsledky:
16,5 % krevní skupiny B
19,2 % krevní skupiny AB
Tento výsledek však bohužel nelze považovat za reprezentativní, neboť vzhledem k poměrně malé chovné základně tohoto plemene nebylo testováno více zvířat. Staví to před nás dosti podstatný úkol. U plemen, kde není výskyt krevních skupin B a AB vysoký, by bylo teoreticky možné jejich výskyt zcela eliminovat vyřazením nositelů vloh z chovu. V případě plemene, jako je
Ragdoll (obecně všech, kde je výskyt těchto skupin značný) to však není možné. Speciálně u ragdollů, jak již bylo zmiňováno, je i tak chovná základna velice slabá, v naší zemi jsou ragdollové spíše raritou. Navíc nositelé krevní skupiny B či AB nejsou žádnou genetickou abnormalitou, pro níž by bylo žádoucí vyřazení z chovu.
Vyšetření krevních skupin u těchto zvířat je nutností. Již v roce 1998 jsme kontaktovali paní doktorku Leidingerovou z Labor In Vitro ve Vídni, která nám velice ochotně odpověděla a sdělila, že je možné nechat v této laboratoři krev našich zvířat vyšetřit. Jediným problémem je finanční náročnost vyšetření.
Pro chovatele i vlastníka zvířat s vyšším výskytem krevních skupin AB a B vyvstává nutnost vyšetření krevních skupin u koček nejen z hlediska novorozeneckého rozpadu červených krvinek u potomstva, ale také z hlediska možné transfuze při operaci či úraze zvířete.
Příklady páření a výsledky
kocour skupiny B (abB) x kočka B
koťata typu AB a B v poměru 1:1
kocour skupiny AB (ab B) x kočka A (AB)
koťata typu A (AB nebo Aab), krevní skupina AB (abB)
a krevní skupina B (BB) v poměru 2:1:1
kocour skupiny AB (abB) x kočka AB (abB)
koťata typu AB a B v poměru 3:1
kocour skupiny A (Aab) x kočka skupiny A (AB)
koťata typu A (AA, AB, Aab) a AB (abB) v poměru 3:1
Adresa laboratoře In Vitro:
Frau Dr. Judith Leidinger
Simmerringer Hauptstr. 24
A-1110 Wien, tel.: 043/L. 7 40 40 - 145
Österreich