Před chovnou sezónou

Následující informace jsou určeny jak začínajícím, tak pokročilým chovatelům. Dnes přináším heslovitý nástin toho, na co je třeba pamatovat před nastávající chovnou sezónou.
1. Přezimujeme-li papoušky v nevytápěné celoroční voliéře, pak by měly být chovné páry již na podzim umístěny do té voliéry, kde mají hnízdit. Změnou voliéry před hnízděním může i dobrý pár při hnízdění selhat. Páry přezimované ve vytápěných prostorách můžeme přemístit do zahradní voliéry teprve koncem dubna či začátkem května - podle počasí. Přemisťování párů do různých voliér způsobuje vždy neklid v sousedních voliérách a mělo by se provádět taktéž před hnízděním.
2. Nezbytně nutná je důkladná prohlídka voliér a její případné opravy.
3. Všechna stará bidla a větve vyměníme a nové upevníme tak, aby se při páření ptáků neotáčela.
4. Proti myším a jiné škodné uděláme důležitá opatření. Pro odchyt myší můžeme použít např. malé bedničky, kterými se protáhne pouze myš, které vyplníme dávkou jedu. Tyto bedničky rozmístíme do voliér i přilehlých prostor. Pastičky na myši jsou také osvědčené, ale je pak dobré na noc odebrat z voliéry zbytky krmiva.
5. Hnízdní budky, které celou zimu zůstaly ve voliéře zavěšeny, řádně umyjeme a vydezinfikujeme. Můžeme do nich přibít kousky měkkého dřeva, které sedící samice nebo samec později okusuje a tím lze částečně ochránit budky. Čisté budky zavěsíme opět na původní místo.
6. Důkladné vyčištění, vymytí, vydezinfikování a vybílení voliér je samozřejmostí. Betonové podlahy se vyškrábou od trusu a nečistot a umyjí vhodnou desinfekcí. Přírodní terén se hluboko zryje, odstraní se starý říční písek a vymění se za nový.
7. Ty druhy papoušků, které zvláště inklinují na střevní parazity je třeba odčervit dvakrát za rok. Zvláště je důležité odčervení před novým hnízděním.
8. Pamatujme, že různá vylepšení a úpravy ve voliérách je vhodnější dělat po skončeném hnízdění než na jeho začátku. Ptáci mají mít již potřebný klid. Chceme-li např. provádět snadněji kontrolu budek a při tom ptáky co nejméně rušit, zavěsíme budky na zadní stěnu voliéry a pak přiměřeně velkými vrátky můžeme budky kontrolovat přímo z krmné chodby.
9. S přibývajícím denním světlem a teplými paprsky slunce přicházejí ptáci do hnízdní kondice. Po dlouhé a někdy také tuhé zimě jsou z organismu ptáků vyčerpány zásoby, které je třeba doplnit vhodným krmivem. Spotřeba krmiva stoupá a za bezmrazných dnů lze dávat i vaječnou míchanici a její dávky také postupně zvyšovat. Nezapomeňme ani na naklíčená semena a první lístky smetánky lékařské (pampelišky), či ptačince žabince. V teplé místnosti dáme narašit vrbové či jiné větve, které pak ptákům podáváme.
10. Dostatek vápna (nebo sépiové kosti) a gritu s optimální dávkou vitamínu D3 jsou pro spolehlivou výměnu vápníku a snůšku nutné. Získáme tím jistotu, že samičky nebudou trpět nesnášivostí. Vápenné přípravky a kostní moučku můžeme přimíchávat i do míchanice pro mláďata. D vitamín můžeme dodávat ptákům také ve formě rybího tuku, který nakapeme do zrní asi 24 hodin před zkrmováním, aby tuk pronikl dostatečně slupkou zrna. Toto je nutné připravit denně čerstvé, neboť rybí tuk snadno žlukne.
Můj příspěvek bude pro starší chovatele samozřejmostí, pro mladé a začínající chovatele impulzem pro novou práci. Každému tím připomene, co je třeba včas udělat pro zdar chovné sezóny roku 2000.