Asi před rokem jsem se stala pyšnou majitelkou kavkazského pasteveckého psa. Pejska jsem chtěla původně na hlídání, protože se naši dva rotvajleři...
Asi před rokem jsem se stala pyšnou majitelkou Kavkazského pasteveckého psa. Pejska jsem chtěla původně na hlídání, protože se naši dva rotvajleři odebrali do psího nebe. Na doporučení naší paní veterinářky jsem si vzala štěňátko ze stanice Erudit. Tato stanice se věnuje chovu tohoto plemene již řadu let a také samozřejmě sklízí zaslouženě obrovské úspěchy na výstavách. Tak jsem začala jezdit s naším kavkazáčkem, Neohroženým Eruditem čili Honzíkem, také na výstavy. Honza se líbil (nejvíc samozřejmě mně) a já se učila vystavovat. Hodně mně přitom pomáhali chovatelé Dana a Michal Burianovi, ve kterých jsem získala i výborné přátele. Vystavování jsem zcela propadla a pořídila si k Honzíkovi ještě fenu Otvagu Erudit, domácky Péťu. Začátkem roku přišla kamarádka Dana s nápadem, abychom jely na světovou výstavu do Stockholmu, která se koná v červenci. V únoru jsme poslaly přihlášky, zaplatily výstavní poplatky, objednaly si lodní lístky na trajekt, vyřídily i veterinární odběry a těšily se na léto. Koncem března bohužel Honzík náhle podlehl zákeřné nemoci. Dana byla tak hodná, že okamžitě volala do Švédska na pořádající kynologický klub a vyřídila, že místo Honzíka může jet Péťa.
Konečně nadešel den odjezdu a my vyrazily na dámskou jízdu. Dana vezla tři feny a já jednu. Cesta lodí proběhla výborně, holky to snášely bez problémů. Zbytek cesty do Stockholmu jsme jely po dálnici, takže jsme mohly často zastavit. Výstaviště jsme bez problémů našly, a protože jsme přijely o den dříve než jsme vystavovaly, mohly jsme se v klidu věnovat holkám i prohlídce krásného Stockholmu. Nadešel den D. Po přísné veterinární prohlídce jsme díky výborně značené cestě našly náš kruh. Vystavovalo se ve třech klimatizovaných halách, kruhy byly pěkně velké, všude byly koberce a i tlumočníci byli k dispozici. Kavkazáky posuzovala rozhodčí z Finska paní Elina Haapaniemi. Posuzování bylo pečlivé a dlouhé. Paní rozhodčí kladla velký důraz na pohyb a kondici. Když jsem nastupovala s Péťou do třídy mladých, celá jsem se klepala, protože v necelých deseti měsících byla moje fena nejmladší ze všech soutěžících. O to větší byla naše radost, když v konkurenci šesti fen z Ruska, Německa, Norska a Česka vybojovala titul Světová vítězka mladých. Další vlna radosti přišla, když ve stejné třídě na druhém místě skončila kamarádka Dana s Medovou Pusinkou. Ve třídě šampiónů s vynikajícím posudkem skončila její další fenka Igruška Erudit na čtvrtém místě. Stejně tak dopadla ve třídě otevřené i Hrozinka Erudit, protože už bohužel měla letní kožíšek. Radost byla ohromná a ještě větší o to, že Otvaga Erudit je již třetí výstavně úspěšná generace stanice Erudit. Mimo to je Péťa první a jediná fena kavkazáka v naší republice, která je držitelkou titulu Světová vítězka mladých.