Elektroakupunkturní diagnostika u koní

Co je metoda EAD (elektroakupunktrurní diagnostika), kde se vzala, metoda EAD jako nová diagnostická metoda pro koně, příbuznost s metodou EAV (elektroakupunktura dle dr. Volla) u lidí, co metody spojuje a jaký je jejich princip, příklady měření a možnosti diagnostiky, omezení použití – to jsou témata dnešního článku.

obr. 1

Nejen v medicíně, ale i v případě nekonvenčních léčebných metod je třeba vycházet z diagnózy zdravotních potíží, na základě které se následně vede léčba. Diagnóza nemá nic společného s odhady a doporučeními, která si můžeme přečíst na řadě rádoby léčebných přípravků a potravních doplňků, diagnózou myslím soubor praktik, kterými se dobereme k poznání, kde v organizmu tkví porucha a kde je nezbytné zakročit. Jelikož v případě nekonvenčních metod jde o celostní pohled na organizmus, musí i diagnostické postupy poskytovat terapeutovi spektrum poznatků, avšak jiné, než je tomu v medicíně. V současnosti takovou diagnostickou metodou je postup, sledující energetický stav jednotlivých akupunkturních orgánových drah. (Podrobnosti najdete v předchozích dílech tohoto seriálu v kapitolách o akupunktuře.) V tradiční čínské medicíně je dodnes u lidí prováděna takzvaná pulzová diagnostika. Tato metoda sleduje kvalitu pulzu na předloketní tepně ve třech vedle sebe ležících místech. Pulzová diagnostika však vyžaduje dlouholeté zkušenosti, a proto byla hledána nějaká jiná adekvátní náhrada. Možná, že se zeptáte, proč se zrovna odvolávám na pulzovou diagnostiku? Je to proto, že tradiční čínská medicína je jediný kompaktní léčebný systém, který je přesně popsaný, dodnes živý a ověřený tisíciletími. Jak jsem už řekl, pulzová diagnostika je obtížná a navíc je subjektivní, a tak ji nahradilo elektrické měření přesně definovaných bodů akupunkturních drah. Otcem měření je profesor hamburské polytechnické university Dr. Fritz Werner, který pro svého kamaráda Reinholda Volla M. D. sestavil první přístroj na měření vlastností akupunkturních drah. Popis metody sepsal v Electro-acupuncture Primer, kterou vydalo nakladatelství MLV mbH Uelzen. Dr. Voll (čti fol) metodu uvedl do klinické praxe a používal jí pro diagnostiku akupunkturních orgánových drah na své osobě a ve své humánní praxi. Ve skutečnosti to ale bylo trochu jinak, než se o tom dnes hovoří. Dr. Voll měl neoperovatelný nádor slinivky a dávali mu tak tři až pět měsíců života. Dr. Werner sestavil přístroj, který měřil energetickou náplň akupunkturních drah a obsahoval i stimulační obvod, pomocí kterého si Dr. Voll „dobíjel“ a normalizoval jednotlivé akupunkturní dráhy podle výsledku měření. Přístroj nazvali Diatherpunkter. To bylo ve Vollových 54 letech. Zemřel nedávno, v 86 letech a při pitvě nádor nebyl nalezen. Voll používal přístroj i k testování homeopatik a sestavoval pomocí něj složité homeopatické kompozice podle pravidel homotoxikologie, respektive takzvané polyfarmacie, která v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století byla v Německu velkou módou. Rád bych upozornil, že tato metoda, která se u lidí nazývá EAV, nemá nic společného s metodou, která se za EAV vydává a praktikují ji někteří lékaři i laici, kteří měří jeden bod (akupunkturní „nebod“) v dlani. Je to zcela něco jiného a vzhledem k neexistenci akupunkturního bodu v místě touto metodou používaném, mám velké výhrady k výsledkům měření. Také zmíněný přístroj měří zcela jinou fyzikální veličinu. Vydávání této metody za EAV je nekorektní a klamavé a proto upozorňuji, že se nejedná o EAV a výsledný diagnostický výstup není srovnatelný.

Metoda EAV mě jako klinického inženýra zaujala a na mém bývalém pracovišti (Ústav sportovní medicíny) jsem s Dr. Kajdošem, jedním z nestorů československé akupunktury, pomocí ní testoval vrcholové sportovce. Výsledky byly pozoruhodné. Když jsem se před pár lety dostal k léčení koní, tak jsem velmi rychle tuto diagnostickou metodu modifikoval pro potřeby praxe na zvířatech. Zajímalo mě to o to více, že zvláště koně jsou obdobou vrcholových sportovců a přitom se jim nevěnuje ani desetina péče jako jejich lidským kolegům. Nejprve bylo třeba v praxi ověřit, zda vůbec existují podobné akupunkturní body i u zvířat. Měření je obtížnější než u lidí, protože při měření se uplatňuje celá řada rušivých faktorů jako je srst, životní prostředí, neklid a citlivost pacienta a tak dále. Lidské měrné body jsou na prstech na končetinách, a tak například u koní bylo třeba kontrolní měrné body vůbec najít. Také bylo třeba ověřit, zda změny elektrických hodnot v měrných bodech odpovídají změnám funkčních parametrů jednotlivých orgánů. Bylo třeba stanovit normálové hodnoty a vztažná napětí. Také na rozdíl od EAV jsou k diagnostice koní používány jen klasické akupunkturní dráhy a proto jsme metodu nazvali elektroakupunkturní diagnostika, zkráceně EAD. Tato metoda využívá stejného fyziologického principu jako EAV a měří v přesně lokalizovaných akupunkturních bodech.

obr. 2

EAV a EAD jsou metody, které jsou založeny na fyzikálním měření a proto jsou objektivní. Pulzová diagnostika, diagnostika typologická, diagnostika podle jazyka, diagnostika z oka, kineziologie a podobně jsou metody subjektivní a jsou tedy závislé na hodnocení a pocitech terapeuta. U EAD se výsledky měření jednotlivých drah zapisují do tabulky a při následných návštěvách u pacienta se k nim můžeme vrátit. Jsou zpětnou kontrolou, která nás konfrontuje s výsledkem naší práce. Majitel koně se při srovnání protokolů jednotlivých měření může přesvědčit, jak se stav jeho koně mění a jak jsme byli terapeuticky úspěšní.

obr. 3

Popišme si, jak takové měření probíhá. Teoreticky není nezbytné, aby majitel koně cokoli o jeho zdravotním stavu sděloval. Stačí pouze proměřit stav jednotlivých akupunkturních drah. V praxi to ale takto většinou neprobíhá. Pro zjemnění a zpřesnění diagnostiky je samozřejmě důležitý popis průběhu onemocnění a znalost předchozí léčby. Pro léčbu samotnou je zase dobré vidět podmínky, ve kterých kůň žije, co žere a znát jeho denní rytmus a zatížení. Důležité je též vědět, jak byl kůň vychováván, jaké bylo předchozí ustájení a zacházení s koněm, kdy byl odstaven, zda vyrůstal ve stádu, jestli byl ustájen nebo vyrůstal na pastvině a tak podobně. To všechno doplňuje výsledek měření a podílí se na konečné diagnóze.

Na obrázku 1 vidíme umístění koncových bodů akupunkturních drah na hrudních končetinách. Samotné měření se provádí v kontrolních měrných bodech na korunce kopyta. Obrázek 2 ukazuje měření kontrolního měrného bodu dráhy pro krevní oběh, na obrázku 1 označeného PC9. Na obrázku 3 je měření bodu dráhy močového měchýře. Do něj se mimo jiné promítají i problémy se zády koně a s páteří.

obr. 4

Z měření vznikne protokol popisující stav jednotlivých drah a s nimi souvisejících orgánových systémů. Pro příklad si uveďme protokol jednoho koně s COPD (chronické obstruktivní onemocnění plic – dušnost, kašlání) před léčbou a asi čtyři měsíce po léčbě, kdy se jeho stav výrazně zlepšil. Děkuji tímto majitelce paní Soně Špačkové z Hněvotína u Olomouce, že souhlasila se zveřejněním. Jde o koně jménem Lístek, kterému je 18 let, plemeno ČT. Výkonnostně sportoval – parkur. Moje první seznámení s koníkem bylo 14. dubna, kdy si mě majitelka pozvala, protože kůň již rok kašlal a byla u něj stanovena diagnosa COPD. Majitelka koně zakoupila už s dýchacími potížemi. Pocházel z uzavřené prašné stáje, kde jeho zdravotní stav nebyl nikým řešen. Při mé návštěvě byl ustájen ve vzdušné stáji na pilinách, léčen antibiotiky a bylinnou směsí. Poslechově fonendoskopem byly slyšet „chrupky“ a pískání. Při očkování na jaře letošního roku zkolaboval a vypadalo to, že bude muset být utracen. Nakonec krizi nějak překonal. Měřicí protokol EAD je na obrázku 4.

Na základě tohoto vyšetření jsem provedl analýzu zdravotního stavu koně a příčin jeho potíží a byly předepsány bylinné extrakty na úpravu činnosti plic, ledvin, slinivky a tlustého střeva a na odplísnění organizmu. Kontrola proběhla 19. září. Stav koně se výrazně zlepšil, chrupky na plicích přetrvávají, ale jsou menší, pískoty ojediněle na hrotu plic. Kůň dýchá zrychleně, ale volně. Letošní očkování proběhlo bez zjevných problémů, což potěšilo i ošetřující veterinářku. Majitelka na koni začala lehce jezdit. Na obrázku 5 je měřicí protokol z posledního EAD a na něm vidíme, že prakticky všechny dráhy se normalizovaly a mimo toleranci zůstala jen dráha plic. Tomu odpovídá i subjektivní poslechový nález na plicích. Bude jistě zajímavé sledovat, jestli se podaří výrazně zlepšit i funkční parametry plic, i když tady musíme konstatovat, že pokud v plicích došlo k organickým změnám, jejich regenerace bude velmi obtížná, ne-li nemožná.

obr. 5

Z uvedeného příkladu můžeme vidět, že diagnostika pomocí EAD nám skýtá možnost nového systémového pohledu na různá onemocnění. U řady nemocí, které se doposud považují za neléčitelné, se pomocí EAD často dá najít cesta k jejich léčbě. EAD je použitelná u každého koně, ale má dvě omezení. Tím prvním je traumatické poškození míst, ve kterých leží kontrolní měrné body a tím druhým nevychovaný kůň, který kope nebo nepostojí, takže měření není možné provést. To druhé omezení se možná zdá někomu banální, ale často se setkávám s tím, že někteří koně jsou cvičeni jen pod sedlem a když potřebujete aby stáli, tak stále někam utíkají. Už s sebou vozím dokonce provazovou ohlávku a dlouhé vodítko a koně si často dokážu uklidnit, ale jakmile ho předám majiteli či majitelce, tak někdy tanec začne znovu. Myslím, že i práce ze země patří k terapii nervózních koní, jejichž potíže mívají příčinu více v psychice, než v orgánových poruchách.