Řád: měkkozobí (Columbiformes) Čeleď: holubovití (Columbidae) Rozšíření: tropické oblasti jižní Asie, Indie, Srí Lanka až po východ Indonésie...
Zelenokřídlý holub nebo taky smaragdový holub je běžným druhem nejrůznějších typů lesů, od deštných a mangrovových až po suché blahovičníkové lesy, od nížin až do hor hustých mokrých lesních porostů, zahrad, plantáží a horkých pobřežních ostrovů. Většinou žijí v párech nebo v malých skupinkách, ovšem není neobvyklé najít jedince, který žije úplně osamocen. Jejich létání je rychlé s pravidelným protřepáváním křídel, které je charakteristické pro tento druh holubů. Často létají v lese nízko mezi větvemi stromů, dobře se v lese orientují, kličkují lesními porosty. Jejich barva splývá s barvou stromů.
Tento druh holuba tráví spoustu času na zemi, kde vyhledává potravu ve formě různých semen, široké škály rostlin, trav, ovoce, hmyzu včetně termitů a plžů. Odpočívá ve větvích stromů, kde se také schovává před nepřáteli. Jsou velice hbití.
Hnízdí během celého roku, často během pozdní suché sezony, která vyvrcholí do období deštů. Hnízdo si staví z tenké vrstvy větviček v korunách stromů, popínavých rostlin, epifytů, ve stromových kapradinách, ale také na palmách na palmových plantážích. Hnízdící místa jsou stavěna asi jeden a půl metru nad zemí. Samice spolu se samcem inkubuje vejce čtrnáct až šestnáct dní.
Zoologická zahrada v Ostravě chová holuby zelenokřídlé od roku 1993. Dlouhou dobu se zde nedařily trvalé odchovy, obvykle pár vejce odinkuboval, avšak několik dní po vylíhnutí mláďata uhynula. Příčinou úhynu byl obvykle špatný výživný stav mláďat, což znamená, že rodiče mláďata nekrmili nebo v některých případech mláďata dostatečně nezahřívali.
Po sestavení nového chovného páru se odchovy výrazně zlepšily. Samozřejmě jsme vytvořili i zcela nové podmínky pro tyto krásné holuby.
Pár jsme umístili do klece o rozměrech 150 cm×200 cm×100 cm (d×vך). Dno klece je pokryto kombinací říčního písku a dřevěných štěpků. Na stěny klece je připevněn suchý rákos, od dna až do výšky 120 cm. Při vlastním odchovu jsou rodiče velmi citliví na vyrušování a může se stát, že při neopatrné kontrole rodiče zcela opustí snůšku nebo i vylíhlé mládě. Proto je nutné klec upravit tak, aby se holubi cítili co nejbezpečněji. Klec je vybavena několika tenkými bidly v různých výškách, jednak pro potřebu hřadování dospělého páru i pro stejnou potřebu mláďat. Nejvyšší bidlo je ve výšce 160 cm, to je nejpoužívanější.. Hnízdo o průměru 25 cm připomíná mělký košík a je připevněné ke stěně asi ve výšce 70 cm nad zemí. Hnízdo je vystláno mechem a drobnými břízovými větvičkami.
Hnízdění stimulujeme obohacením a zpestřením předkládané stravy, přidáváním hnízdního materiálu. Jako hnízdní materiál jsou páru předkládány nastříhané jemné břízové větvičky, kousky sena a slámy. Holubi si těsně před hnízděním nosí větvičky do košíku. Zhruba tak tři dny před snůškou se v košíku zdržují. Po těchto náznacích snášejí obvykle dvě krémově zbarvená vajíčka. Zasedají až po snesení druhého vejce. Po šestnácti dnech inkubace dochází k vyklubání mláďat. Vylíhlá holoubata jsou slepá a pokryta jen jemným chmýřím bělavé barvy. První týden jejich života je jeden z rodičů stále zahřívá, pak začíná v zahřívání dělat větší přestávky. Mláďata vylíhlá pod rodiči jsou krmena často, prvním jídlem je tzv. holubí mléko, které se začíná rodičům tvořit ve voleti již před vylíhnutím mláďat. Tato výživná strava se podílí na tom, že mláďata opouštějí hnízdo velice brzy po vylíhnutí. Kolem desátého dne mláďata přecházejí na stravu dospělých holubů. Rodiče je krmí předkládanou stravou - vařená rýže, vařený loupaný oves, vařené vejce, vařené mleté hovězí maso, strouhaná mrkev, mouční červi, proso v klasech, proso volné s lesknicí, loupaný oves, mák, směs pro hmyzožravé ptáky.
Asi devátý den rodiče poprvé opouštějí mláďata, která jsou již zcela opeřená. V deseti dnech je kroužkujeme pevným kroužkem velikosti 6,5–7 mm. Kolem patnáctého dne mláďata opouštějí hnízdo, avšak stále se zdržují na zemi nebo na nižších bidlech u jednoho z rodičů. V tomto období se již snaží samostatně přijímat potravu přímo z krmítek. Jeden až dva dny po té, co mláďata opustí hnízdo začínáme podávat „Klozanit“, chemoterapeutikum k léčbě a prevenci kokcidiózy a salmonelózy u drůbeže, podáváme dle návodu.
Mláďata od rodičů oddělujeme po pěti až šesti týdnech. Obvykle po odebrání mláďat rodiče opět zahnízdí. Ve věku třech až čtyřech měsíců se začínají holubi vybarvovat a je možné rozeznat samce od samice. Holubi po celý rok potřebují hrubý písek se solí a vápnem ve formě mletých škeblí nebo vaječných skořápek. Hnízdí několikrát za rok, proto je přísun vápníku velmi důležitý, protože vaječná skořápka musí mít vždy svou tvrdost.
Holub zelenokřídlý je velmi plachý a bojácný a každý jejich odchov patří mezi chovatelské úspěchy.