Poslední cesta

Ráda bych se podělila o svou zkušenost s krematoriem zvířat v Brně. Možná to někomu připadne nevhodné, ale je potřeba si uvědomit, že každého majitele zvířete jednou čeká smutná událost, kterou je smrt zvířecího kamaráda. Bohužel životní cesta našich pejsků a kočiček, ač se snažíme sebevíc, je kratší než ta naše. Je téměř neuvěřitelné, kolik majitelů zvířat (bez rozdílu, jestli to byl šampion nebo Kříženec), která jim za života dala spoustu oddanosti, věrnosti, radosti a lásky, nechá jejich tělíčka ve veterinárních ordinacích. Zvířata pak končí při hromadném svozu v kafilerních asanačních podnicích. Jenom pro upřesnění, tam se zvířátka nepálí, jak si mnozí z nás myslí, ale zjednodušeně řečeno „vaří v obrovském Papinově hrnci“, spolu s dalšími hospodářskými zvířaty. Výsledným produktem je masokostní moučka, určena jako druhotné palivo do cementárenských pecí z důvodu protinákazového opatření nemoci BSE. Jinak by se dále využívala ke krmení hospodářských zvířat. Ti uvědomělejší z nás vědí, že mají ještě jiné možnosti, jak naložit s mrtvým tělíčkem. Jednou z nich je pohřbení na zvířecím hřbitově nebo na vlastním pozemku, za dodržení veterinárních a hygienických předpisů. Tato poslední cesta a služba, kterou pro svého kamaráda můžete udělat je etická, ale v zimních měsících téměř nemožná. A z mé osobní zkušenosti, kdy jsem měla dva boxery, a když jeden umřel, ten druhý mi ho po čase na zahradě vyhrabal, bych už pohřbít pejska nechtěla. Já si chci zachovat hezkou vzpomínku a ne představu tlejícího těla v zemi. Podotýkám, že je to jenom můj názor. Plně chápu i náboženské důvody, které jiní lidé mají. Poslední možnost, jak můžete s tělíčkem naložit, je využít služeb krematoria zvířat, kterou jsem zvolila já u svého druhého boxera. S odstupem času můžu říci, že jsem ráda, že jsem tak rozhodla. Krematorium zvířat v Brně je jediné zařízení v České, Slovenské i Polské republice. Bylo otevřeno po mnoha legislativních potížích v roce 2003 a dnes již zde probíhá měsíčně až devadesát kremací. Zdaleka se nedá říct, že by využití jejich služeb bylo něco nadstandardního či exotického. V tomto roce prošlo krematorium celkovou rekonstrukcí, takže má novou obřadní místnost, dvě čekací místnosti, kancelářské prostory a sociální zázemí i pro vozíčkáře. Vše je zařízené velmi esteticky a v příjemném duchu. Já jsem se tam cítila dobře, i když mi vůbec dobře nebylo. Personál má plné pochopení a individuální přístup ke každému. Měla jsem stoprocentní jistotu, že dostanu ostatky jenom toho svého pejska a za dvě hodiny po příjezdu jsem si již odnášela urničku. Celková cena za kremaci nebyla nijak závratná v porovnání s tím, co jsem dala za léčení a operace během života mého pejska. Nemohu říci, že bych se chtěla v blízké budoucnosti do krematoria vracet, ale určitě už teď vím, až mě taková životní situace potká (kromě nových dvou pejsků, které jsem si pořídila, mám ještě letitou kočičku), kam se obrátím. O spokojenosti mé i stovek dalších zákazníků svědčí pamětní kniha v krematoriu, kde i já jsem zanechala své poděkování za vstřícnost, pochopení a v neposlední řadě i soukromí.