Speciální výstava Klubu chovatelů loveckých slídičů

První zářijový víkend se v Brně – Žebětíně konala pod záštitou KCHLS speciální výstava španělů a vodních psů. Předpověď slibovala pěkné počasí, sluníčko vykukovalo zpoza mraků a příjemná teplota byla příslibem pěkně stráveného dne. Výstava byla umístěna v prostředí areálu jezdeckého klubu Eliot a zúčastnilo se jí asi 270 přihlášených pejsků. Jejich krásu a předvedení hodnotili naši i zahraniční rozhodčí.

Kruhy byly dostatečně prostorné a psí krasavci se mohli ukázat jak v postoji, tak v pohybu. Nechyběly cedulky s čísly určující pořadí, které se mi moc líbily, protože kopírovaly tělo slídiče. Vítězové se tak mohli ukázat všem divákům, ostatním vystavovatelům i odborné veřejnosti a vychutnat si svůj malý okamžik slávy před fotoaparáty. Posuzování probíhalo plynule a opravdu se bylo na co dívat.

Kolem čtvrté hodiny zahájili trubači slavnostními fanfárami odpolední soutěže. Jako první probíhala soutěž „Dítě a pes“. Do této soutěže nastoupil poměrně velký počet chovatelských ratolestí, které předvedly své svěřence téměř jako profíci. Vyhrát však může jen jeden a na bednu s poháry a pěknými cenami nakonec vystoupili tři nejlepší mladí vystavovatelé se svými psími kamarády. Ale i ostatní děti nepřišly zkrátka a každé předvádějící dítě dostalo dáreček.

Druhou soutěží byl „Nejkrásnější pár psů“. I tato soutěž byla početně hodně obsazená a já jsem si troufla soukromě tipnout na vítěze. A bingo! Nejlepším párem se stali chlupáčci z chovatelské stanice „z Vejminku“.

Nejlepší plemeník se nám pochlubil svými šesti krásnými potomky. Já jen tiše záviděla, protože se mi dosud nepodařilo motivovat dostatečný počet majitelů odchovů po mém psovi, abychom se také mohli ucházet o toto pěkné ocenění.

U nejlepší chovatelské skupiny jsem měla naprosto jasno. Mými favority byli opět hafani „z Vejminku“. Ostatní chovatelské skupiny byly také překrásné a bylo složité rozhodnout se pro tu nej. Mě ale zaujalo předvedení této šestičlenné skupiny, kterou vedl pouze jeden vystavovatel a celou smečku kočíroval. To rozhodlo u mě, a jak se později ukázalo, stejně to ocenil i pan rozhodčí.

Soutěž o nejkrásnější stěně mě vždycky pěkně rozněžní při pohledu na batolící se sladké mrňousky. I tady v kruhu měla svoji výstavní premiéru psí miminka a učila se prvním výstavním krůčkům pod vedením zkušených vystavovatelů. Nejkrásnější dorost nám ukázal, že se máme v budoucnu na co těšit a že o nich ještě hodně uslyšíme.

Při soutěži o Nejkrásnějšího mladého psa jsem si naprosto netroufala tipnout na vítěze, protože se mi líbili úplně všichni. Jako další na pořadu bylo zvolit „Nejkrásnějšího veterána“. Před rokem jsem vodila veterána, tatíka našich dvou vrhů a vzpomínám na slova uznání pana rozhodčího, když nám předával vítězný pohár. I dnes se nám předvedli krásní veteráni ve skvělé formě. Tedy slovy pana rozhodčího: „Smekám před chovateli, kteří pečují s láskou o své seniory a udržují je v tak skvělé kondici“.

Na závěr odpoledních soutěží připadl rozhodčím velmi těžký úkol, a to zvolit „Nejkrásnějšího psa výstavy BIS“. Všichni nastupující držitelé BOB byli krásní a všichni se pěkně předvedli. O absolutním vítězi rozhodoval celý sbor rozhodčích, kteří si jednotlivé psy znovu důkladně prohlédli, osahali, mrkli se jim na zoubek a nakonec dali hlavy dohromady. Vítězem speciální výstavy se stal Anglický špringršpaněl, pes Linmoor Zimply Zalient, majitele K. Ksiazeka z Polska.

Na speciální výstavě španělů a vodních psů jsem strávila příjemný den. Výstava byla dobře zorganizovaná, nedocházelo k žádným dramatickým zdržením, jaká jsem již opakovaně zažila na jiných klubovkách. Co mě překvapilo, byly ceny a nejen pro vítěze. První tři místa všech závěrečných soutěží byla oceněna poháry a hodnotnými cenami od sponzora, kterým byla firma Eukanuba. Takové ceny se na klubových výstavách, a na výstavách vůbec, dnes již téměř nevidí.