Tak trochu neštěstí

Člověk bývá tvor malinko škodolibý. Malér někoho jiného většinou rozesměje. Spadne-li někdo se schodů, jeho kamarád se obvykle může smíchy potrhat. Tak tomu bývá při neštěstích s dobrým koncem. Sice nikomu nepřeju, aby spadl se chodů, přesto, když vidím jeho kotrmelce, řvu smíchy. Já vám teď ukážu fotky, které se mi hodí, abych je poslal do Fauny, přesto je jistým lidem nepřeji, protože jim nejspíš do smíchu není. Na druhou stranu to může být poučením pro všechny.

Na těch fotkách totiž létá ve volném povětří bratru tak 120 až 140 tisíc českých. Jsme šetřílkové a já vám tady předkládám na fotkách, jak to dopadne, když dáte kakady do voliéry s příliš slabým pletivem. Jsou to ptáci zatraceně trpěliví a jakmile se jednou dají do práce někde v koutku voliéry, kde najdou jediný slabší drátek, tak vám ten přístřešek spolehlivě rozmontují.

Otevřu si takhle okno a dívám se po šiškách na našem smrku, jestli ty křivky, které se tam právě pasou, náhodou nějak nepózují, když náhle z javorů naproti letí směrem ke mně něco velkého bílého. V první moment si říkám: co tady dělá ten racek? V okamžiku, kdy si právě mumlám, ty křídla nejsou racka, to najednou udělalo zatáčku a zařvalo.

Krucinál, kakadu! A již tady krouží druhý. Popadl jsem foťák a běžím ven. Naštěstí jsem byl spoře oblečený, jinak bych asi v tom zápalu vyrazil na ulici snad na Adama. Byl to impozantní pohled, australský nebe přímo v Praze. Dva kakadu žlutočečelatí kroužili již hodně vysoko, okolo nich havrani, jejich výpady ale byly spíše symbolické.

Později jsem však pozoroval, jak jeden kakadu zase na oplátku vyhnal čtyři havrany z televizní antény. Pozoroval jsem ty uprchlíky ten den ještě třikrát a bylo znát, že tady to okolí již mají zmapované. Vědí, kam letět na ořechy, vědí kam na nocleh. Také zprávy o nich se po okolí šíří a lidé obdivují jejich letecké umění. Dokonce se již ví, komu patří, respektive patřili. Pokud nebude pršet, jsem odhodlán ještě nějaké fotky udělat. Samozřejmě přeji původním majitelům, aby se ptáci vrátili na svoje místo, i když je jasné, že to jen tak samo nepůjde. Dobře odkoukali od domácích havranů bezpečnou vzdálenost, na jakou si nechají někoho k sobě přiblížit. Bez volavého ptáka to nepůjde. Všem ostatním investorům vzkazuji: stavte bytelné voliéry!