Dogfrisbee

Dogfrisbee je u nás velmi málo rozšířený sport, ale vyvíjí se obrovskou rychlostí a přibývá spousta nových nadšenců, kterým se tento sport zalíbil. Pro ty, kteří o tomto sportu ještě neslyšeli, jen na vysvětlenou: tým tvoří člověk a pes, hracím nástrojem je plastový disk a hra spočívá v házení disků psovi, který je chytá. V České republice prosadil dogfrisbee Jakub Štýbr, který se účastnil spousty seminářů a závodů v zahraničí, aby tento sport mohl představit dalším českým nadšencům. Založil český DiscDog klub (www.discdog.cz), který úspěšně stále vede. V současnosti se už u nás pořádá řada závodů a seminářů. Mezi ně letos patřilo i Mistrovství Evropy, které se konalo 19. až 21. září v Mnichovicích nedaleko Prahy.

Úspěšně chycený disk.

U dogfrisbee je důležité, aby se nejdříve člověk naučil házet disky a teprve potom to zkoušel se psem. Špatně hozené disky mohou být pro psa zdravotně nebezpečné a pes si může v zápalu hry i ublížit. Existuje spousta způsobů hodů, kterými lze házet a pokud to člověk dobře umí, je to velká zábava pro člověka i pro psa. Dogfrisbee závodů se mohou zúčastnit všichni psi, včetně „voříšků“ a psů bez průkazu původu, s výjimkou psů s onemocněním kloubů nebo s jiným onemocněním, kdy veterinář sport nedoporučí.

Úspěšně chycený disk při Super MiniDistance.

Disciplíny v dogfrisbee jsou buď distanční nebo freestyle. Do distančních disciplín se řadí Dog Dartbee, kde se musíte strefit co nejblíže do středu terče, který je nakreslený na zemi a počítá se bod, kam pes doskočil s chyceným diskem. Podle toho, do jaké zóny v terči pes s diskem doskočí, získává body.

Knee vault – odraz z nohy (Marcus wolf – Mistr Evropy 2008).

Další distanční disciplínou je Super MiniDistance, při které jsou na zemi vyznačené deseti, dvaceti, třiceti a čtyřiceti yardové zóny. Pes musí disk chytit a opět podle toho, kam pes s diskem dopadne, tolik se mu započítá bodů. V tomto případě je to za každých deset yardů jeden bod, takže za čtyřicet yardů se počítají čtyři body. Když pes u chytání disku ještě vyskočí, dostane půl bodu za výskok. Soutěžící na tuto disciplínu mají minutu a půl a počítá se jim pět nejdelších hodů chycených jejich psem.

Flip (Jindřich Pecháček).

Následuje disciplína Time trial, kde je úkolem dokončit dva úspěšně chycené hody za dvaceti yardovou hranici (18,3 m) v co nejkratší době. Na každý úspěšný hod má tým jednu minutu. Týmu se musí povést dva úspěšně chycené hody, aby byl klasifikován.

Chest vault – odraz z hrudi.

Poslední distanční disciplínou je The Quadruped. Týmy se rozdělí do skupin po čtyřech, zvlášť muži a ženy, podle výsledků v prvním kole, kdy se hází bez psa. Tato disciplína se skládá ze tří vyřazovacích kol. Každý tým má tři hody a ten nejdelší se mu započítá. Tým s nejhorším výsledkem vypadne, a tak to jde i v dalších kolech, až zůstane jen vítěz.

Dog Catch (Lucie Shonová).

Disciplína Freestyle je asi nejzajímavější jak pro diváky, tak i pro většinu závodníků. Tato disciplína se dělí na Starters (začátečníci), což je disciplína pro ty, kteří s tímto sportem opravdu teprve začínají nebo se účastní jedněch ze svých prvních závodů. Dále na kategorii Young dogs (mladí psi), kde jsou kvůli neúplnému vyvinutí kloubů, kostí atd. psa zakázány flipy, vaulty i jinak fyzicky extrémně náročné skoky. Tato kategorie je pro psy od desíti do osmnácti měsíců. Potom následují kategorie Bonsai (malí psi) a Open, což je kategorie pro týmy, které už nasbírali spoustu závodních zkušeností. Je to kategorie pro ty nejlepší „dogfrisbeeáky“. Freestyle je sestava, při které může mít závodník u sebe maximálně deset disků, které mu musí vystačit na celou dvouminutovou sestavu. Sestavu předvádí za doprovodu hudby. K různým hodům a přeskokům může přiřadit i nějaké prvky z dogdancingu. Pro štěňata a začátečníky trvá sestava jen minutu a půl. Do sestavy by se měly zapojit různé overy (přeskoky těla bez dotyku a u toho chycený disk), vaulty (skoky o tělo člověka a u toho chycený disk), flipy (disk hozený rubem proti psu a pes ho akrobatickým saltem chytí), dog catch (vyhození disku před svůj obličej, pes ho chytí a závodník chytí psa do náruče v letu), multiple (tři rychle hozené disky za sebou), pasing (míjení psa kolem závodníka při třech a více hozených discích vždy do protisměru), cesta kolem světa (závodník hází disky za sebou do kolečka ve směru, kterým běží pes a pouští je při běhu pro další disk) a různé další typy hodů podle fantazie soutěžícího. K freestylu si každý ke své sestavě musí přinést na CD svoji vybranou hudbu.

Back vault – odraz z těla (Sabine Bruns – Mistrině Evropy 2007).

Příště: Typy disků, základní hody a práce se psem