Majitelé koní ve valné většině vypouštějí z úst slovo tetanus poměrně často a s velkou obavou. Majitelé psů si ho však většinou spojují pouze s vědo...
Majitelé koní ve valné většině vypouštějí z úst slovo tetanus poměrně často a s velkou obavou. Majitelé psů si ho však většinou spojují pouze s vědomím, že jim jednou za deset let lékař píchne povinnou protitetanovou injekci a jinak to pouštějí ze zřetele; na jejich čytřnohé přátele přece záludně čekají jiné hrůzné nemoci. No a když se majitelé psů stanou i majiteli koní – či jenom přáteli majitelů koní? Jak se k tomu mají nyní postavit?
Co je to tetanus
Tetanus je nervové onemocnění, které způsobuje zvláštní toxin produkovaný baktériemi Clostridium tetani. Řadí se tím sice mezi infekční nemoci, přesto se ve skutečnosti nejedná o běžnou infekci, jak to známe například u psinky, chřipky či vztekliny. Aby zvíře onemocnělo, musí se do jeho těla dostat baktérie, nicméně od nemocného jedince se nemůže nijak nakazit, přímo ani nepřímo, žádný jiný jedinec. Pes či kůň nemocný tetanem není pro ostatní větším nebezpečím, než zcela zdravý pes či kůň. Proč? Protože baktérie tetanu běžně žijí ve střevech většiny zvířat (nejen koní) a dostávají se jejich trusem do prostředí.
aktivní, kdy se mohou množit, ale kdy jsou velmi citlivé na vnější prostředí a hlavně nesnášejí přítomnost kyslíku (přísně anaerobní baktérie), takže žijí ve střevech živočichů či v hlubších vrstvách vlhké a na humus bohaté zeminy, a
spóry, kdy jsou baktérie jakoby „zakuklené“ do pevné skořápky, v níž „spí“, a která je chrání před vnějšími vlivy. Jako spóry pak tyto baktérie přežívají dlouhá léta (uvádí se i 50 let) v jakémkoli prostředí, v mrazu, vodě, na slunci, v suchu, v domácnosti, ve špíně, na rostlinách… Ve chvíli, kdy se spóry dostanou do vhodného prostředí (teplo, vlhko a nepřítomnost kyslíku), aktivují se. Charakteristickým případem je situace, kdy spóry vniknou prostřednictvím poranění do těla zvířete. Pokud je rána hluboká a tenká (často bodné či řezné rány), rychle se uzavře a poskytne tetanovým baktériím to nejideálnější prostředí pro probuzení a množení.
tetanospazmin. Ten vyvolává nemoc zvanou tetanus.
Jak u psa poznat tetanus
Klinické příznaky obvykle nastoupí za deset dní od infekce rány, ale může to trvat až tři týdny.
Lze tetanus léčit?
Ano. A pokud se u psa začne s léčbou včas, jeho vyhlídky na úplné uzdravení bez následků jsou dobré. Základem léčby je podání
antitoxinu, jehož úkolem je vyvázat z krve kolující tetanospazmin a tím zabránit, aby obsadil další ještě zdravá nervová zakončení. Dále se podávají
antibiotika ve vysokých dávkách, celkově nebo lokálně v místě rány, jejichž úkolem je zničit dosud žijící a množící se baktérie a zabránit jim v produkci dalšího toxinu.
Sedativa a podobné léky snižují dráždění nervů a tlumí křeče. Dále je třeba důkladně
ošetřit ránu, pokud se zná její lokalizace, dezinfikovat ji nejlépe silně oxidujícím prostředkem, například hypermanganem či peroxidem vodíku. Někdy je třeba podávat léky, které ovlivňují činnost srdce - buď ji zrychlí nebo zpomalí. Jakmile se tetanospazmin naváže na nervová zakončení, nelze ho odtud dostat pryč a je třeba jen „čekat“, až se vytvoří nová nervová zakončení, která budou fungovat. Během onoho čekání je velmi důležitá
intenzivní péče. Pes má být v šeru či ve tmě, na klidném místě a co nejméně se rozrušovat. Potřebuje měkkou podložku, aby nevznikly proleženiny dlouhým ležením na tvrdém. Protože může mít křeč čelisti, musí se vyživovat infuzemi nebo být krmen opatrně po trochách ze stříkačky. Pokud nevylučuje pravidelně, je třeba ho katetrizovat. Plně se pes zotaví asi za měsíc takové léčby.
Video o tetanu u psa můžete shlédnout například zde:
http://www.videojug.com/film/tetanus-in-dogs
Co z toho plyne pro pejsky motající se okolo koní?
Nelze říct, že by tito psi byli výrazněji ohroženi tetanem než jakýkoli jiný pes hrabající se v hlíně či požírající nějaká „hovínka“. Nejvíce ohrožena jsou štěňata, která právě přezubují, protože v jejich dutině ústní jsou v tuto chvíli otevřené hluboké ranky, které se mohou infikovat při požíraní čehokoli z prostředí (cokoli může obsahovat tetanové spóry, nejen koňské koblížky). Pokud jste majitelem takového pejska, hlídejte si ho, v případě, že pozře něco podezřelého, sledujte ho a při prvních možných příznacích utíkejte k veterináři pro antisérum. Proti tetanu existují velmi bezpečné a účinné
vakcíny, které jsou určené především lidem a koním, ale lze jimi naočkovat i psa. První dávka se dává obvykle po třetím měsíci věku, kdy je ukončená běžná vakcinace štěněte. Pokud chcete svého mladičkého pejska mít denně u koní, můžete ho nechat naočkovat aspoň pro první rok či dva věku, kdy je vzhledem ke svému mládí a „štěněcímu chování“ nejvíce ohrožený.