Před časem přepadla mně neodbytná myšlenka, že bych se mohl pokusit udělat knížku o astrildech a to takovou, aby byla co nejlepší, taková nějaká příjemná na koukání a přitom i věcná, zkrátka, aby se prostě mohla používat.
Tak jsem začal fotit portréty jednotlivých ptáků, samce, samice, nevybarvená mláďata, až mi jich začalo přibývat. Takže jsem se dostal do situace, kdy jsem si potřeboval udělat pořádek. Musím se rozhodnout podle jakého systému budoucí knížku uspořádat. A tady nastává problém. Ne, že by snad neexistoval systém, podle kterého by taková záležitost šla zařídit, ten problém spočívá v tom, že takových systémů je mnoho. Ať zvolím jakýkoliv systém, docela určitě vzbudí výhrady, pokud bude vůbec přijat. Pokusím se situaci demonstrovat na skutečné události.
Letos přepadl mně další nápad, když jsem zjistil, že k dokončení původní myšlenky mě chybí to nejdůležitější, totiž peníze. Sežeň sponzora, to je moderní, řekl každý. No dobře, chtělo by to nějaké takové nezávazné dobrozdání. Navštívil jsem tedy velké a úspěšné nakladatelství, kde se mi již několikrát podařilo udat fotografie ptáků. Vyrobil jsem maketu dvoustránky, přiložil další ukázky textů, přiložil tabulku hotových snímků jakož i jeden originální diapositiv. Vedoucí redaktorka mne zpražila pro jistotu předem. Jak bude knížka vypadat, o tom rozhodujeme my, protože musí zapadat do naší koncepce. No dobře povídám, já Vám to ani nenabízím, jenom prosím o takovou službičku. Kdo vám to bude psát? No přeci já sám. To nebývá zvykem! Chtělo se mi odejít, ale zůstal jsem. Podle čeho to máte udělaný? Jak to myslíte, ptám se. Zatím jsem se ještě nerozhodl. Máte to podle chovatelského nebo podle vědeckého názvosloví? A vytáhla na mne z knihovny Goslerův Atlas ptáků světa. To je oficielní, platné české názvosloví ptáků, máme to ověřené! Jéžišmarjá, zkolaboval jsem. Jelikož jsem až dosud odmítal utratit tak hříšné peníze za tuto knihu, nemohl jsem si ani představit tu hrůzu, jakou ve skutečnosti představuje. Avšak KPEP vlastní bohatou knihovnu, tudíž jsem si zmiňovanou knihu mohl vypůjčit a studovat.
Chci Vám představit, čeho jsem se zatím dobral. A to jsem prozatím jenom nahlédl na skupinu astrildovitých (čeleď, podčeleď či tribus, dle výběru). Podotýkám, že poslední názvosloví z pera Rudolfa Víta vzniklo po široké diskusi, silných tlacích (nesmělo být použito věnovacích názvů) a za účasti vědců. Garantem byl Dr.W.Černý, nezpochybnitelná autorita, který bohužel zemřel ještě před jeho vydáním. Výsledek je kompromisem mezi názvoslovnou komisí ČSCH vedenou Dr. Pecinou a mezi Ústavem pro výzkum obratlovců v Brně, který vedl akademik Kratochvíl. Spojovacím článkem byl Ing. Havlín. Postup autorů názvosloví v Goslerově knize neumím v žádném případě pochopit! V každém případě je naprosto nepoužitelné. Jak je na tom chovatelství oproti vědě, zajisté dokážete pochopit sami. Vybral jsem 20 případů, vždy jenom u astrildovitých. U ostatních skupin to bude to samé v bleděmodrém. Rozdělil bych hříchy tvůrců na 3 skupiny. I.Homonyma, II. synonyma, III. ostatní.
Tedy stejná pojmenování pro různé ptáky. Ve vědeckém názvosloví se nesmí nikdy objevit! Pokud tomu tak dříve bylo, byl stanoven postup, jak tomu zabránit.
Tak tedy 20 slíbených případů:
1. Astrild malý | Estrilda troglodytes |
2. Astrild malý | Nesocharis shelleyi |
3. Astrild černohlavý | Estrilda atricapilla |
4. Astrild černohlavý | Nesocharis ansorgei |
5. Astrild černolící | Estrilda melanotis |
6. Astrild černolící | Estrilda nigriloris |
7. Amadina velká | Lonchura grandis |
8. Amadina velká | Lonchura fringilloides |
9. Amadina šedohlavá | Lonchura griseicapilla |
10.Amadina šedohlavá | Lonchura caniceps |
11.Amadina horská | Lonchura montana |
12.Amadina horská | Oreostruhtus fuliginosus |
U čísla 12 má být správně Oreostruthus.
Tedy různá pojmenování stejného ptáka. Ve vědeckém názvosloví se mohou objevit, zpravidla u různých autorů. U jednoho autora v jedné knize se asi bude jednat o světové prvenství. Tak tedy v seznamu druhů v této knize je uvedeno jméno Poephila bichenovii = pásovník bělolící, ale u obrázku na straně 318 je uvedeno Poephila bichenovii = astrild kroužkovaný! Tak to byl příklad č.13.
14. Poephila guttata = pásovník šedý. Většina systémů zařazuje druh Poephila guttata do samostatného, někdy monotypického rodu Taeniopygia a to i v modernějších systémech než je systém zde použitý. Proč pocítili autoři názvosloví nutnost změnit všeobecně vžité jméno zebřička, je záhadou!!!
15. Amandava amandava = astrild tygří. Je žádoucí, aby každý rod měl svoje české jméno. Proč autoři vymazávají vžitá česká rodová jména je záhadou. Vrací tím české názvosloví do situace někdy kolem začátku 20tého století. Amandava amandava = obvykle tygříček tečkovaný.
16. Lagonosticta nitidula = amarant lesklý. Naprosto nevhodně zvolené jméno. Na tomto ptáku se neleskne ani jediné pírko. I v angličtině má pojmenování hnědý. Naprosto přiléhavé je tedy Vítovo amarant hnědý!
17. Lonchura pallida = amadina žlutobřichá. Toto pojmenování bylo přesunuto z druhu Lonchura flaviprymna. Správně zní jméno panenka bledá. Opět zde platí příklad o rušení rodových jmen a navíc přesuny pojmenování činí z názvosloví docela napínavou detektivku.
18. Lonchura flaviprymna = amadina žlutoocasá. Nové pojmenování panenky žlutobřiché je krajně nevhodné. Žlutý ocas a horní krovky ocasní má několik druhů podrodu Lonchura, takže se rozhodně nejedná o vhodný určovací prvek.
19. Lonchura hunsteini = amadina rezavoocasá. Názorný doklad předchozího. Panenka šedokrká má stejně zbarvený ocas!
20. Estrilda guartinia = astrild čtyřbarvý. Většina autorů zná tento druh jako poddruh druhu Estrilda melanotis, což je astrild šedoprsý. Zdá se mi, že autoři systému znali tyto ptáky právě tak mizivě, jako autoři českého překladu.
Tím byl vyčerpán seznam dvaceti příkladů a protože laskavého čtenáře nehodlám dále unavovat, nepokračuji. Pokračovat by se ovšem dalo a to i vůči originálu, který je nutno považovat nikoliv za vědeckou práci, ale za čistě komerční záležitost, která byla zřejmě ušita horkou jehlou. Naleznou se tam i příklady špatného určení ptáků na obrázcích. Tyto chyby však v žádném případě nedokáží překonat český překlad. Laskavě posuďte sami. Protože touto knihou vznikl nádherný zmatek, sestavil jsem pojmenování různých autorů do tabulky. Tabulka je seřazena podle poslední seriozní práce, totiž práce Rudolfa Víta (dosud k dostání v distribučním středisku ČSCH v Brně v Plotní ulici za pouhých 9,-Kč a obsahuje i jména papoušků a vrubozobých) a obsahuje srovnání této práce s prací Dr. Karáska a Goslerovým atlasem. Přídavkem jsou názvy ptáků z výstav konaných v Praze okolo roku 1880. Pokud by se tato akce setkala s příznivou odezvou, je samozřejmě možné v ní pokračovat a zpracovat tak třeba i papoušky, případně další sekce. Upozorňuji však, že u astrildovitých existují další rozdílná pojmenování, například v knihách Rudolfa Víta, které byly vydány ještě před vydáním názvoslovné brožury. Další rozdílná jména se mohou vyskytovat v Brehmově životě zvířat, který byl vydán před dílem Dr.Karáska a jejichž autorem byl prof.Janda. Jandova jména ovšem Karásek většinou do své práce zahrnul.
Srovnávací tabulky si můžete stáhnout zazipované ve formátu pro Excel.
• další tabulky ve Fauně č. 2