Opičky krásné, hravé, ale náročné (I. díl)
Naše rodina zasvětila velkou část života chovu zvířat a před několika lety jsme se rozhodli pustit do chovu drápkatých opiček – tamarínů a kosmanů....
Naše rodina zasvětila velkou část života chovu zvířat a před několika lety jsme se rozhodli pustit do chovu drápkatých opiček – tamarínů a kosmanů. Velmi dobře jsme věděli o náročnosti těchto zvířat a počítali jsme s tím, že tento koníček bude vyžadovat mnoho trpělivosti, odvahy, financí a v neposlední řadě i času. Nejdříve jsme se snažili získat co nejvíce informací a navštívili jsme zkušené chovatele. Našli se i tací, kteří se zajímali jen o to, zda chceme zvířata nakoupit, když zjistili, že se snažíme pouze získat informace, náhle ztratili zájem. Naštěstí jsme potkali i chovatele, kteří měli na mysli především dobro zvířat a dozvěděli jsme se mnoho nepostradatelných informací o krmení, ubikacích, atd. Drápkaté opičky nás nadchly, a tak jsme začali v našem sklepě budovat opičí svět. Postupně jsme si pořídili tamaríny pinčí (Saguinus oedipus), tamaríny žlutoruké (Saguinus midas), tamaríny bělohubé (Saguinus labiatus) a také zástupce větve kosmanů - kosmany zakrslé (Callithrix někdy Cebuella pygmaea).
Existují dvě alternativy chovu drápkatých opiček. V prvním případě si pořídíte domácího mazlíčka na hraní, mazlení, atp. Pro tuto alternativu doporučuji si koupit mládě, jenž je z tzv. umělého odchovu. Rodiče tohoto mláděte se z nějakého důvodu nemohli o potomka postarat a bylo odkojeno a vychováno lidmi (více o umělém odchovu příště). Druhou alternativou (pro kterou jsme se rozhodli my) je chov opiček v páru či v rodině. Tyto opičky se dají krmit z ruky, můžete je pohladit, nejsou agresivní, ale nedá se nimi mazlit a jsou plašší, než ty z umělého odchovu. My jsme vybudovali našim svěřencům prostorné ubikace, v nichž stráví celý svůj život. V jedné ubikaci máme vždy samce a samičku, kde si spolu hrají a žijí život velmi podobný tomu v přírodě. Okolí ubikací je upraveno pro nerušené pozorování opiček. Sledování opiček je naší oblíbenou relaxací. Jejich hry a chování jsou velmi zajímavé. Pokud se vám narodí mláďata a vy můžete vidět, jak rostou a hrají si a vy víte, že jste svým zvířatům umožnili skvělé podmínky pro život, tak je to velmi hezký pocit. Dnešní doba umožňuje lidem pořídit si exotická zvířata, bohužel pro tyto svěřence to občas nedopadá dobře. Někdy si lidé koupí drahé zvíře ve zverimexu či u nějakého chovatele, kterému jde hlavně o prodej a díky své neznalosti jsou schopni zvíře utrápit k smrti. Nezkušení majitelé vidí krásnou zvídavou opičku čiperně hopsající v malé klícce v pet shopu a nepřemýšlí o potřebách zvířete. Koupě opiček ve zverimexu má i tu nevýhodu, že se většinou nedovíme z jakých podmínek pochází a jakým způsobem byly vychovávány. Pokud chcete domů hodnou opičku, která se stane vaším společníkem, není pro vás vhodné například starší zvíře, které nebylo vychováno lidmi, ale bylo odebráno z opičí rodiny. Taková opička nejenže není tak přítulná jako ta z umělého odchovu, ale může být i agresivní. Často si majitelé přinesou domů opičku a představují si radost jejich dítěte z nového přírůstku. Často je nenapadne, že zájem dítěte o opičku časem opadne. Lidé si neuvědomí, že opička je zvíře, které se dožívá až patnácti let, že to není kočka, aby venčila na písek nebo pes, kterého třikrát denně vezmete ven. Tamaríni i kosmani jsou také velmi energická zvířátka, ráda vše prozkoumají a vše je zajímá. Některé majitele, jenž při koupi neměli potuchy o tom, co opička potřebuje, přestane po čase bavit se o opičku starat a stane se, že mazlíček dostane svou denní dávku krmení a vody a celé dny je osamělý v malé cele. Opičky jsou však vysoce sociální tvorové milující společnost a už jen samota je trápením tohoto zvířátka. Pokud se její oblíbenost zmenší na hranici, kdy jí majitelé nedají ani vhodnou potravu – nedostane potřebné množství vitamínů a pestré stravy – následují problémy například s odvápněním kostí. Zvířeti se sníží pohyblivost, deformuje se tvar těla, přestává skákat a ztrácí energii do života, časem může i uhynout. Správné krmení je základ, nemluvě o velikosti ubikace a jiných vhodných životních podmínkách. Proto by si měl každý, kdo si chce opičku pořídit, najít dostatečné množství informací z různých zdrojů a velmi dobře si rozmyslet, zda opičku či jiné exotické zvíře opravdu chce a jestli může zvířeti vytvořit vhodné podmínky pro spokojený život. Pokud se pro opičky rozhodnete, budete se o ně starat a vědět co potřebují, tak vám zaručuji, že už snad nikdy ani jiné zvíře chtít nebudete.
Tamarín pinčí s mláďaty.
Mládě tamarína žlutorukého.
| Říše: | Živočišná | (Animalia) |
| Kmen: | Strunatci | (Chordata) |
| Podkmen: | Obratlovci | (Vertebrata) |
| Nadtřída: | Čelistnatci | (Gnathostomata) |
| Třída: | Savci | (Mammalia) |
| Podtřída: | Živorodí | (Theria) |
| Nadřád: | Placentálové | (Placentalia) |
| Řád: | Primáti | (Primates) |
| Podřád: | Vyšší primáti | (Anthropoidea) |
| Nadčeleď: | Ploskonosí | (Ceboidea) |
| Čeleď: | Kosmanovití | (Callithrichidae) |
| Rod a druh: | Tamarín pinčí | (Saguinus oedipus) |
| Tamarín žlutoruký | (Saguinus midas) | |
| Tamarín bělohubý | (Saguinus labiatus) | |
| Kosman zakrslý | (Callithrix někdy Cebuella pygmaea) |
Do čeledi kosmanovití (Callithrichidae) patří dvacet devět druhů a nejbližšími příbuznými je čeleď malpovití (Cebidae). Na všech prstech (kromě palce) mají drápky, což dalo vznik názvu drápkaté opičky, ale můžete se setkat i s dalším souhrnným názvem kosmanovitých: marmosetky, což je překlad francouzského slova trpaslík. Tyto opičky pocházejí z Jižní a Střední Ameriky. Váží méně něž půl kilogramu a jejich tělo měří kolem dvaceti pěti centimetrů (bez ocasu). Všechny druhy jsou atraktivně zbarvené. Obývají biotop deštných lesů. Celý život stráví v korunách stromů a na zem slézají jen výjimečně. V přírodě se živí převážně hmyzem, drobnými obratlovci, mízou a kaučukem, které vylučují stromy a nektarem. Nemalou část jídelníčku tvoří ovoce. Žijí ve skupinách s mláďaty. Obvykle rodí dvojčata. Délka jejich života je kolem patnácti roků.
Krátká charakteristika našich druhů
Tamarín pinčí (Saguinus oedipus)
| Zbarvení: | na hlavě má bílou chocholku. Hřbet a ocas má hnědý až zrzavý. Břicho a hrudník jsou bílé. |
| Výskyt: | Panama, Kolumbie. |
| Délka: | tělo měří asi 22–27 cm. |
| Váha: | 420–480 g. |
| Pohlavní dospělost: | 24 měsíců. |
| Délka březosti: | 150–170 dnů. |
| Počet mláďat: | rodí se nejčastěji dvojčata, vyjímečně i trojčata. |
| CITES: | A. |
Tamarín pinčí.
Tamarín žlutoruký s mládětem.
Tamarín pinčí je velmi oblíbenou opičkou, která je atraktivní pro svoji bílou chocholku na hlavě. V přírodě jim hrozí vyhubení, což je důvod, proč patří do skupiny CITES A. Naši tamaríni pinčí jsou velmi klidní a milí jedinci a jejich oblíbenou pochoutkou jsou švábi.
Tamarín žlutoruký (Saguinus midas)
| Zbarvení: | tito tamaríni mají zářivě žluté až oranžové končetiny. Celé tělo je černé s jemným hnědým žíháním. |
| Výskyt: | Guyana, Brazílie. |
| Délka těla: | 25–30 cm. |
| Váha: | 450–525 g. |
| Pohlavní dospělost: | 20 měsíců. |
| Délka březosti: | asi 150 dnů. |
| Počet mláďat: | jedno až dvě mláďata. |
| CITES: | B |
Tamarín bělohubý.
Kosman zakrslý.
Tamarín žlutoruký je mohutnější než tamarín pinčí. Je to dáno i jiným typem srsti. Jsou to energická a rychlá stvoření, která se nebojí slézt z větviček do pilin a chodit v nich jako lidé pouze po zadních končetinách. Naši žlutorucí nemají rádi cvrčky, ale zavděčíme se jim například moučnými červy.
Tamarín bělohubý (Saguinus labiatus)
| Zbarvení: | záda jsou černo – stříbrná, výrazné oranžové zbarvení mají na břiše. Typickým znakem je bílý znak na hlavě v okolí tlamičky. |
| Výskyt: | Brazílie, Peru. |
| Délka těla: | 24–28 cm. |
| Váha: | 440–470 g. |
| Pohlavní dospělost: | 24 měsíců. |
| Délka březosti: | asi 150 dnů. |
| Počet mláďat: | dvě. |
| CITES: | B |
Tamaríni bělohubí se dorozumívají hlasitým skřekem, který je pro ně typický. Jsou velmi společenští a zvídaví. Naši svěřenci milují pobyt ve venkovním výběhu, kde se celé letní dny sluní.
Kosman zakrslý (Callithrix pygmaea)
| Zbarvení: | od nazelenalé barvy až po nahnědlou či nažloutlou barvu. |
| Výskyt: | Peru, Brazílie, Ekvádor. |
| Délka těla: | 11–15 cm |
| Váha: | 110–150 g. |
| Pohlavní dospělost: | 18 měsíců. |
| Délka březosti: | 120–140 dnů. |
| Počet mláďat: | jedno až dvě. |
| CITES: | B |
Tito tzv. trpaslíci jsou nejmenšími drápkatými opičkami. Naši zakrslíci se pohybují velmi zvláštním způsobem. Pokud se na ně díváte, pohybují se velmi pomalu a trochu trhavě a zdá se, že si myslí, že to nezpozorujeme, ale když se k nim otočíme zády, tak se velikou rychlostí dostanou na předem vybrané místo, což je velmi komické. Výhodou je jejich velikost, protože jim stačí větší terárium. Dávají přednost kaši a hmyzu před ovocem.
(Pokračování příště.)
