Pozornému čtenáři Fauny jistě neunikly upoutávky na VIII. velkou propagační výstavu okrasného ptactva, která se konala v kulturním domě obce Planá u...
Pozornému čtenáři Fauny jistě neunikly upoutávky na VIII. velkou propagační výstavu okrasného ptactva, která se konala v kulturním domě obce Planá u Českých Budějovic. Letos to bylo ve dnech 18. a 19. října, což je o měsíc dříve, než zde bývá zvykem. Přestože se oficiálně nejedná o žádnou chovatelsky významnou akci (pouze místní propagační), byla by velká škoda se o ní nezmínit. Domnívám se totiž, že svým rozsahem a provedením může směle konkurovat jiným celostátně uznávaným výstavám, včetně některých speciálek. Dokonce si troufnu tvrdit, že je v mnoha ohledech i předčí.
Málo kde a málo kdy totiž můžete spatřit pohromadě tak široký sortiment okrasného ptactva, jako právě zde. Abych toto tvrzení doložil, uvedu několik čísel. Dvaatřicet vystavovatelů obsadilo celkem více než sto čtyřicet klecí. Z toho bylo šedesát typizovaných výstavních klícek, třicet šest malých a dvacet dva velkých klecí, dvě samostatné velké voliéry, jedna vyhřívaná osvětlená klec pro droboť a sedmnáct boxů voliér. V prodejním koutku, který byl součástí výstavy, bylo dalších nejméně patnáct přeplněných klecí.
• Arassari řasnatý – vzácný odchov ze Zoo Ohrada.
Z katalogu výstavy se dozvíme, že zde bylo vystaveno přes osmdesát různých druhů okrasného ptactva. Nejvíce bylo samozřejmě papoušků, z nichž převažovali ti australští. Byla zde ale i okrasná vodní drůbež, konkrétně šest druhů kachniček i mini jezírko. Z hrabavých pak dva druhy bažantů, křepelky čínské, křepelové a orebice. Nechyběla různá drobotina, agapornisové, Amadiny Gouldové, kanáři, exotičtí holubi (deset druhů), ale ani zástupci ostatního, dnes již méně běžně chovaného, ptactva. Zvláště nyní, několik let po úplném zákazu dovozů, je přítomnost tohoto ptactva na výstavách čím dál větší vzácností. Jde zejména o turaka (dva druhy), leskoptve (pět druhů), majny Rothschildovy, krasky červenozobé, vrabce zlaté a vůbec drobotinu obecně.
• Kdo měl trochu štěstí, mohl pozorovat velice zajímavý tok páru ledňáků obrovských. Ten vždy začínal silným poklepáváním zobáků o bidlo a končil hlasitými zvukovými projevy, které přehlušily i křik přítomných ar.
Raritou zde byl Arassari řasnatý, který je zcela ojediněle chovaným ptačím druhem a v České republice ho chovají jen dvě zoo. Krom Zoo Dvůr Králové n. L. ještě Zoo Ohrada v Hluboké nad Vltavou. Dle dostupných informací se do roku 1996 nikde na světě nepodařil u tohoto druhu odchov v zajetí. Světově ojedinělý chovatelský úspěch Zoo Ohrady je o to cennější, že bylo odchovů dosaženo přirozeným způsobem.
Ještě bych se vrátil k Majně Rothschildově. Ta je jedním z nejohroženějších druhů ptáků na světě. Ve volné přírodě jich žije údajně již jen asi pět set jedinců. Tento druh se ocitl na pokraji vyhynutí, a proto na něj byl vypsán záchranný program. U nás je množí a vystavuje úspěšný chovatel pan Josef Diesner.
• Na ararauně bylo vidět, že podrbání od páníčka prostě miluje.
Kromě velkého množství různých druhů okrasného ptactva jste mohli na výstavě v Plané vidět i některé jejich barevné mutace. Z množství vystavených mutací bych za všechny ostatní upozornil na žlutého černookého Papouška královského. Tato mutace je sice známa již padesát let, avšak její udržení a rozmnožení se příliš nedaří. Tomu také odpovídá její vysoká cena, která se ještě i dnes pohybuje okolo 2 200 Euro za kus.
O zábavu především dětí se staral párek araraun, společně se samcem arakangy v prostřední oválné voliéře. Tyto ary na sebe poutaly pozornost návštěvníků zejména svými cirkusovými kousky. Součástí výstavy byla již tradičně i expozice andulek výstavního typu. Tuto „českobudějovickou expozici výstavních andulek“ nám letos obodoval jejich špičkový chovatel a posuzovatel pan Jiří Řejha. Další samostatnou součástí výstavy byla letos poprvé také bodovaná expozice agapornisů, kterou si, stejně jako zbytek výstavy, pozorně prohlédl a odborně ohodnotil posuzovatel a dlouholetý zkušený chovatel pan Borovička. Celkem bylo těmito posuzovateli uděleno patnáct cen, z nichž dvě věnoval pro andulkáře osobně pan Jiří Řejha. Z neživých součástí výstavy bych ještě zmínil možnost zakoupení chovatelské literatury a kalendářů s touto tématikou ze sortimentu nakladatelství DONA, které je dlouhodobě naším hlavním sponzorem. Velkým plusem také byla možnost nákupu většiny chovatelských potřeb. Od krmiv, přes hnízdní budky, přenosky, kroužky, po různé léky a vitamínové preparáty.
• Pohled do výběhu s bažanty a okrasnou vodní drůbeží.
Českobudějovičtí chovatelé okrasného ptactva neustále přicházejí s novými nápady a vylepšeními tak, aby žádná výstava nebyla stejná a jejich úroveň se stále zvyšovala. Nikdy při tom nezapomínají na vkusnou dekoraci, která vždy celkový dojem z výstavy podtrhne a umocní. Zvláště letos jsme i díky posunutému termínu mohli zakomponovat kromě okrasných trav a chvojí také větve listnáčů s krásně zbarveným podzimním listím. Letos bylo také pro výstavní účely pořízeno a poprvé použito dvanáct nových boxů hliníkových voliér, velká dřevěná středová voliéra oválného tvaru a větší množství starších výstavních klícek pro expozici agapornisů. Výstavu shlédlo téměř tisíc sto platících návštěvníků. To není vzhledem k délce jejího trvání (pouhý jeden a půl den) vůbec špatný výsledek. Být to obráceně a mít sto tisíc návštěvníků, by sice také nebylo špatné, ale máme alespoň do budoucna o co usilovat. Vysoká návštěvnost by však pro pořadatele výstav neměla být jediným kritériem. Neméně důležitá je také spokojenost návštěvníků. Těm, kteří si našli chvilku k vyjádření svých pocitů a zvěčnili se zápisem do knihy návštěv, děkujeme za jejich vesměs pochvalné příspěvky.
Mé závěrečné poděkování patří všem, kteří se na uskutečnění letošní výstavy podíleli. Nejen aktivnímu a zdravému jádru našeho spolku, na které se mohu spolehnout, ale i všem ostatním nadšencům mimo něj. Těší mne zejména opětovná účast a zapojení Zoo Ohrada. Vím, že jmenování konkrétní osoby vždy přináší možné riziko pocitu ukřivdění u ostatních. Toto riziko však v případě našeho skvělého jednatele Honzy Hrdého klidně ponesu. Jeho obětavost a zásluhy na uspořádání naší výstavy jsou totiž opravdu mimořádné.
• Pan Borovička u řady výstavních klícek s agapornisy při jeho posuzovatelské práci.
Omlouvám se čtenářům za to, že jsem se zde trochu více rozepsal. Kdybychom o sobě ale nedali vědět my pořadatelé sami, zřejmě by to za nás nikdo jiný neudělal. Pokud máte zájem o více informací včetně obrázků pořízených na letošní i minulých výstavách v Plané, můžete navštívit odkazy na webu http://sweb.cz/krlinz/.
Přítel Jiří Řejha mi povídá: „Pojedeme do Plané, tak pěknou výstavu jsi ještě neviděl.“ Tak jo, nevím proč, ale na jihu jsem již dlouho nebyl. Z Českých Budějovic na Planou a už jsme viděli originální plakáty. Když jsem vešel do velkého sálu kulturního domu, připomnělo mi to Exotu. Klece, klece, voliéry, až zbývalo málo místa na uličky pro návštěvníky. Jirka povídá: „A tady jsou taky ty burzy, a vidíš tu výzdobu?“ Všude zeleno. Ve voliérách arové, amazonci, amazoňané, mutační králováci s odchovem, penanti, nejnovější barvy alexandrů, papoušci zpěvaví, papoušci žlutoramenní, aratingy, pyrury v dokonalé kondici. Přehlídka agapornisů, krásní fialoví fišeráci (potěšily mě světlé hlavy). Ale ne v párech, přímo celá hejna. Bodování ptáci: výstavní andulky VD kvality, agoporisové V kvality, agapornisové růžohrdlí v mutacích, které ještě nemají ustálené české názvy. V pozdějším rozhovoru s vítězem jsem se dozvěděl: „No, mám doma padesát ptáků a hraju si s tím.“ Tomu se říká specializace …
A teď „rovné zobáky“. Nechyběly kachničky, bažanti. Několik párů různých leskoptví, loskutáků, exotičtí holoubci a holubi plodožraví, majny Rothschildovy, arassari řasnatý a pozor – kroužkovaní turakové fialoví. A hned vedle další turakové a ledňák obrovský australský v páru.
Takřka nebylo možné určit komu kokardy, komu poháry. Ptáci byli bez chyby a v kondici. Proto neuvádím žádná jména vítězů a chovatelů. V Plané vyhráli všichni.