Poptávka po malých koních neustále vzrůstá. Ukazuje na to i analogie obecné situace v Polsku na situaci rozvinutých zemí západní Evropy po 2. sv. vá...
Poptávka po malých koních neustále vzrůstá. Ukazuje na to i analogie obecné situace v Polsku na situaci rozvinutých zemí západní Evropy po 2. sv. válce. Na rozdíl od zmenšení populace velkých koní v těchto zemích se populace malých koní zvětšuje od poloviny 50. let. Např. v Německu v r. 1954 bylo 1500 klisen - matek a v r. 1994 už 25 000 matek malých koní. V Polsku mají od r. 1968 co dočinění se stálým poklesem populace koní. Například v r. 1980 zde bylo 1 700 000 koní, v r. 1985 pak 1 400 000, v r. 1989 to bylo 973 000 a v r. 1993 pak 800 000 koní. V dalších letech roste zaměření na pony, ale i tak jejich základní stádo nepřekročilo 1000 matek. Zdá se, že po r. 1989, který znamená hospodářský růst Polska, nastupují podobné hospodářské poměry jako na západě v 50. letech.
Rostoucí poptávka po malých koních způsobuje vzrůst jejich atraktivnosti na trhu. Začíná se rozvíjet amatérský chov a zostřuje se konkurence. Roste též import malých koní ze západu. Je velmi pravděpodobné, že rozrůstající se polský trh (stal se součástí trhu evropského) rozvine import více než byl dříve uskutečňován.
V silné konkurenci na trhu se mohou udržet pouze chovatelé, kteří:
a) produkují koně, kteří splňují očekávání kupců
b) udělají si dobré chovatelské jméno - image (klienti nechtějí kupovat „zajíce v pytli“, ale vždy se obrátí na známé a osvědčené chovatele, kteří již mají své renomé vybudováno na výstavách a přehlídkách chovu či vítězstvími ve sportovních soutěžích)
c) a ti, kteří zůstanou neustále v povědomí kupujících (je důležité, aby se polští chovatelé, pokud chtějí vytlačit zahraniční konkurenci, dohodli na jednotném chovném cíli).
Dobrým příkladem může být SKH Gladyszów (Stadnina Koni Huculskich). Ředitelství tohoto hřebčína nedbá pouze o budování image dobrého chovatele, ale též o popularizaci hucula jako plemene. Např. organizuje aukci v rámci akce „Huculské dny“ (publicity), je spoluzakladatelem organizace Hucul International Federation (lobbying), vydal knihu O koni huculském a horské jezdecké turistice a spolupracoval při vzniku albumu Huculové - koně polští. Jak říká ředitel hřebčína Wlodzimierz Kario: „Máme ambice stát se kolébkou chovu polských huculů, tak jako se Janów Podlaski stal kolébkou polských arabů“.
Trh malých koní v Polsku se rozvíjí a na základě ujistění západních zemí, vzrůstová tendence se udržuje. To má též za následek vzrůstající stupeň rivality na trhu. Polští kupci se zaměřují nejen na malé koně domácích plemen, ale stále více též zahraničních plemen. Chovatelé tedy musí rozmýšlet, zda se místní mládež bude cvičit v jízdě na koni na polských konících a huculech, či na haflingerech a welšských pony.
Největší chovatelé malých koní v Polsku:
|
plemeno |
klisny-matky |
hřebci |
1. SKH Gladyszów |
hucul |
80 |
1 |
2. Popielno |
pol.konik |
36 |
9 |
3. Gospodarstwo w Kobylnikach dříve SK Racot |
pol.konik |
33 |
4 |
4. ZDJZ Rymanów |
hucul |
28 |
3 |
5. SK Dobrzyniewo |
pol.konik |
25 |
3 |
6. SO Sieraków |
pol.konik |
23 |
3 |
7. Stanislaw Myslinski |
hucul |
25 |
|
8. Stadnina w Nalepicach |
hucul |
22 |
|
9. Roman Iskrzycki - Brenna |
hucul |
20 |
|
10. RP-P Manieczki |
pol.konik |
18 |
2 |
11. Gospodarstvo Vera-Rol-Lekno |
fjord |
15 |
|
12. Dominik Jastrzebski |
hucul |
10 |
Autor textu: Dagmar Zapletalová
Autor fotografií zdroj: Pixabay