Sdílet:
Amadina Gouldové a její chov (4.část)
Amadina Gouldové a její chov (4.část)
Způsobů krmení amadin Gouldové je celá řada. Dalo by se říci, co chovatel, to jiný způsob krmení. V této čá...
Způsobů krmení amadin Gouldové je celá řada. Dalo by se říci, co chovatel, to jiný způsob krmení. V této části se budeme snažit ukázat některé možnosti, jak krmnou technologií ovlivňovat jednotlivé části ročního biologického cyklu. Potrava guld v přírodě se v jednotlivých periodách ročního cyklu mění a to podle řady různých faktorů – teplota, vlhkost. V rámci těchto cyklů se mění nejen potravní zdroje, ale jak již bylo uvedeno i klimatické podmínky a následně i etologie amadin Gouldové. Hned na počátku si musíme položit otázku, co vlastně víme o guldách a jejich potravě? Amadiny Gouldové jsou převážně zrnožraví ptáci. Tedy větší podíl jejich potravy tvoří semena - hlavně trav a bylin. Nicméně exkluzivita semen v jejich krmné dávce není tak velká, jak se dříve uvádělo. Ve všech částech biologického cyklu představují ale hodnotu nad 50 % přijímaných krmiv. Odlišnosti jsou především ve kvalitě semen. Po část ročního cyklu se jedná o semena v trochu jiné podobě, než-li jsou jim předkládána v klecích chovatelů. Jde o semena v mléčné nebo mléčně voskové zralosti, jindy zase o semena klíčící nebo již vzklíčená. S vyzrálými zrny, v podobě, jak jsou předkládány v chovech, se setkávají také, v určitém období – v periodě biologického klidu. Pokud chce chovatel dosáhnout úspěchu, tedy odchovu, musí do určité míry respektovat nároky amadin Gouldové. Na druhou stranu je schopnost adaptace na podmínky chovu u těchto ptáků poměrně vysoká a v dnešní době není krmení guld považováno obecně za složitou záležitost. Nicméně krmení, jeho kvalita, pestrost apod., má odpovídat nejen momentálním požadavkům – hnízdění, přepeřování, ale musí být v souladu i s dlouhodobějším výhledem. Například krmení v době biologického klidu by mělo být orientováno na nadcházející fázi aktivity – zamezení tloustnutí, hnízdění atd. V zásadě jsou dva typy krmení. Prvním je běžné krmení v chovu, druhým pak specielní krmení v době například adaptace, nemoci, rekonvalescence. Základem běžné krmné dávky je kvalitní směs zrnin v suchém nebo předklíčeném stavu. Několik receptur si uvedeme na konci této části. Doplňkovým krmivem jsou pak různé druhy semen (trávy, jitrocel, pšenice, podávané především ve stádiu mléčné zralosti). Dalším rozšiřujícím komponentem krmné dávky je vaječná směs. Nebudu zde hovořit o vaječné míchanici, která se postupně stala anachronismem, ale o suchých vaječných směsích. Ty tvoří základ rozšíření krmné dávky v době odchovu. Pokud jsou na ně ptáci dobře naučeni, berou je ve stavu, v jakém je chovatel koupí u výrobce. Lze je také vlhčit zeleným krmivem, předklíčenými semeny, mrkví nebo pouze vodou (nejlépe z rozprašovače). Výhodou suchých vaječných směsí je jejich trvanlivost a také lepší stravitelnost oproti klasické vaječné míchanici. Mám ve svém chovu páry, které krmí v zásadě „surovou vaječnou směsí“, ale i páry, které potřebují tuto směs zvlhčit. Dalším rozšiřujícím komponentem je zelené krmivo, především ptačinec žabinec (Stellaria media), ale i kopřiva, smetánka, listy jitrocelů apod. Lze jej podávat samostatně nebo, jak již bylo uvedeno, jako součást vaječné směsi. V zimním období je dobrým zdrojem zeleného krmiva čínské zelí nebo osení pěstované doma v plastovkách. Ovoce je také vhodným rozšiřujícím komponentem krmné dávky, stejně jako zelenina. Podáváme hrušky, kivi, pomeranč, okurku, cuketu a jiné. Pochopitelně běžné jsou krmné doplňky – písek, grit, dřevěné uhlí apod. Nechci zde dále zabíhat do podrobností, protože tyto byly již ve Fauně uveřejněny v článku „Výživa a krmení astrildovitých“. Za nejdůležitější považuji ale načasování a periodicitu podávání jednotlivých rozšiřujících komponentů krmné dávky. To si teď objasníme.
Běžné krmení se sestává ze tří oddílů :
1) Fáze biologické aktivity.
2) Fáze biologického klidu.
3) Fáze přechodů: jeden sestupný aktivita – klid, druhý vzestupný klid – aktivita.
Představme si nyní, že jsme v konci klidové periody. Chceme tedy začít chovnou sezónu. Zhruba 4 až 8 týdnů před zamýšleným začátkem chovné sezóny zahájíme u ptáků přechod do aktivní periody. Tento přechod může být poměrně rychlý, protože tak se tomu děje i ve volné přírodě. Začneme tedy přidávat i nadstandardní složky krmné dávky. Především předklíčená semena, ta podáváme progresivně – každý týden zvyšujeme o jednu až dvě denní dávky tak, aby po asi čtyřech týdnech byla podávána denně a činila asi 20 až 30 % krmné dávky semen. Dále podáváme podobně vaječnou směs, kterou můžeme obohatit o některou specielní směs pro plodo nebo hmyzožravé ptáky. Postupně zvyšujeme dávky vitaminů a minerálních látek. Asi čtyři týdny před plánovaným začátkem chovné sezóny je podáváme denně, stejně jako vápník. Koncem tohoto přechodného období sesadíme chovné páry, pokud je chováme v klidové periodě odděleně a umístíme je do prostor, ve kterých mají vyhnízdit. Doporučil bych asi o pět až sedm dnů předsadit samičku, ale to se netýká výživy a budeme o tom hovořit ještě později. Po zasednutí zastavíme dávkování vaječné směsi a snížíme dávky vitaminů. Před vylíhnutím mláďat je opět zvýšíme a zařadíme vaječnou směs. Toto omezení je platné hlavně u prvního hnízdění, aby nedošlo k „předimenzování“ chovných párů (především samců) a tím znovu k toku a zahájení dalšího hnízdního cyklu, na úkor toho probíhajícího. U starších, již vyzkoušených párů to nebývá nutné, pokud k tomu není bezprostřední příčina (zkušenost s podobným chováním v minulé sezóně). V prvním týdnu života mláďat podáváme třikrát až čtyřikrát týdně vápník (kalcium), protože potřeba je u mladých ptáků vyšší z důvodů růstu a i rodiče (samice) potřebují doplnit zásobu pro nadcházející další hnízdění. Týdně je dobré aplikovat selen v kombinaci s vitaminem E. Zvyšujeme tak obranyschopnost mláďat. Po celou dobu odchovu by měla být součástí vaječné směsi probiotika a prebiotika, která zrychlí osazení střev mláďat užitečnou mikroflórou. Po vylétnutí mláďat by měla v krmné dávce již převažovat rostlinná složka krmiv, hlavně předklíčená nebo nedozrálá semena. Takto krmíme ptáky až do posledního hnízdění, odstavená mláďata pak až do jejich přepeření. S odstavením mláďat z posledního hnízdění končí perioda biologické aktivity a nastupuje přechod do klidové fáze (sestupný). Ten je pomalejší (8–10 týdnů), protože v jeho průběhu musí ptáci přepeřit. Nadstandardní složky krmné dávky snižujeme velmi zvolna, rozhodně pomaleji, než je jejich nárůst ve vzestupném přechodném období. Snižujeme množství vaječné směsi tak, aby v polovině přechodného období byla nabízena jednou až dvakrát týdně. Předklíčená semena redukujeme zhruba o jednu denní dávku týdně. U vitaminů a minerálií postupujeme ještě opatrněji a snižujeme o jednu denní dávku za dva týdny. Opět záleží na stavu v daném chovu a na zkušenostech a znalostech chovatele. Uváděný postup má obecný charakter. Při ztrátě kondice, zdravotních potížích ptáků apod., tempo snižování zpomalíme nebo na čas úplně zastavíme. V období přepeřování je dobré dotovat aminokyseliny. Hlavně ty s obsahem sirných sloučenin (metionin, cystin), protože jsou pro tvorbu opeření potřebné. Důležitý je také biotin (vitamín H). Pokud ptáky pro klidovou periodu rozdělujeme podle pohlaví nebo dáváme do větších společenstev, je dobré tak učinit před příchodem pelichání (nejlépe ihned po oddělení mláďat). Probíhá-li vše dobře, asi po šesti týdnech jsou ptáci dopeřeni, a tak vlastně již v klidové periodě. V období biologického klidu je ponecháme minimálně 3 až 4 měsíce. Chovatel by měl mít na paměti, že o úspěchu chovné sezóny rozhoduje především toto období. Zde se chovatelé dopouštějí nejčastěji pochybení. Ale pochybení v dobré víře. Neodepřou ptákům nadstandardní složku krmné dávky. V tomto ročním cyklu klade příroda na guldy v jejich domovině největší nároky, jsou vystaveny velkému selekčnímu tlaku, je problém najít zdroje potravy a vody. Postupně dochází k vyčerpání tukových zásob. Bohužel v omezeném prostoru klecí a voliér je tomu právě naopak. V tomto klidovém období ptáci, často díky laskavé péči chovatele, vesele tloustnou. Je zde vždy „něco do zobáčku“, a tak velmi často ptáci trpí obezitou, která je primární příčinou řady poruch plodnosti. Když k tomuto stavu v klidovém období dojde a ptákům se otevře při přípravě na chovnou sezónu nová širší potravní nabídka, je prognóza na zdárné odchovy výrazně ohrožena. Toto otevření nestandardních potravních zdrojů je nutné pro navození hnízdního pudu. Stejně je tomu i v přírodě a je to součástí genetické výbavy. Klidovou periodu by měl chovatel považovat za rozhodující období ročního cyklu z pohledu úspěšnosti budoucích odchovů. Chovatel si podle svých potřeb stanoví začátek chovné sezóny a asi osm týdnů před ním spustí vzestupné přechodné období na tuto aktivní periodu. Tím se kruh uzavírá a my se dostáváme znovu na začátek cyklu. Uvedený způsob není jediným. Je použitelný především při chovu ptáků v místnostech. Při sezónním chovu v zahradních voliérách lze postupovat podobně, ale s tím, že ne vždy nám klimatické podmínky umožní tento postup dodržet. Jako start biologicky aktivního období lze označit přesun ptáků do zahradních voliér. Je tomu nutné přizpůsobit vzestupné přechodné období.
Ve svém chovu používám výše uvedenou techniku krmení. Její součástí jsou i dotace vitaminů, aminokyselin a minerálií. Následující tabulka uvádí jejich aplikaci a dávkování v závislosti na jednotlivých obdobích roční biologické periody.
Speciální krmení
Tímto pojmem mám na mysli krmení ve specifických případech. Jedná se o nově získané, nemocné, poraněné ptáky a jedince v rekonvalescenci. V těchto případech je nutné ke krmení přistupovat individuálně. Přesto existuje jakýsi obecnější rámec jak krmit. U nově získaných jedinců bedlivě sledujeme nejen jejich chování, barvu a konzistenci trusu, ale také jejich potravní návyky. V době adaptace na náš chov podáváme co možná nejširší výběr semen, který postupně upravujeme tak, jak je obvyklé v našem chovu. V prvních dnech raději vynecháme živou složku potravy a také předklíčená semena. Pokud je stav normální, ptáci jsou čilí, konzistence trusu je normální, neobjevují se příznaky onemocnění, můžeme druhý až třetí den začít podávat uvedené typy krmiv ve velmi omezené míře a postupně je přidávat. Podáváme i multivitaminové a minerální preparáty. Navíc dotujeme ještě vitamin E, možno i společně se selenem (Se). Jde o antistresové opatření. Pro guldy v rekonvalescenci po použití antibiotik a chemoterapeutik podáváme několik dnů (minimálně 3–4) po jejich aplikaci prebiotika a probiotika. Pomáháme tím rychleji osadit užitečnou střevní mikroflóru. Základem krmné dávky by měla být kvalitní směs zrnin, hygienicky nezávadná, bez nebo jen s malým obsahem semen bohatých na tuk. Pokud jsou ptáci vyhublí, podáme v několika prvních dnech preparáty s obsahem aminokyselin. Denně dávkujeme vápník (Ca), probiotika a prebiotika. K pití je dobré podávat vodu s bylinným extraktem (heřmánek, řepíček, mateřídouška, máta apod.). Pokud je vše v pořádku během prvního týdne, začneme rozšiřovat krmnou dávku a postupně přecházet i na vodu běžně podávanou v našem chovu. Pokud se objeví sebemenší příznaky onemocnění nebo vyčerpanosti, ihned reagujeme a krmení i napájení uvedeme do původního stavu po naskladnění. Po úpravě zkusíme znovu postupovat v rozšiřování krmné dávky a podávání pitné vody.
Receptury několika základních krmných směsí
Australische Prachtfinken (směs je určena především pro australské druhy, včetně amadin Gouldové)
Lesknice 34,0 %
Proso senegalské 25,0 %
Proso stříbrné 13,0 %
Proso japonské 10,0 %
Mohár červený 5,0 %
Chia 2,0 %
Perlila 1,0 %
VAM granule – pelety 8,0 % (vitaminy, aminokyseliny, minerálie – pelety)
Drcené lastury 2,0 %
Australští astrildovití ptáci patří mezi střední druhy. Je zde proto omezen podíl drobnějších semen, ale zvýrazněn podíl lesknice. Z dietetického hlediska jde tato směs správným směrem, je ale otázkou, zda ji tak budou vidět i ptáci. Lesknice, mohár, čumíza a japonské proso jsou v rámci semen dobrým zdrojem bílkovin. Ty jsou potřebné především proto, že většina druhů australských astrildovitých odchovává bez podávání živé potravy nebo s pouze minimálním množstvím. Granulím a peletám se budeme více věnovat v dalších dílech, u průmyslových krmiv. Na druhou stranu nepovažuji za výhodu obsah drcených lastur, které lze podat účinněji např. jako součást písku nebo gritu, kde budou lépe využity.
Exoten premium (vylepšená směs pro všechny druhy astrildovitých ptáků)
Senegalské proso 31,0 %
Proso žluté (Plata) 26,0 %
Lesknice 15,0 %
Proso stříbrné 7,0 %
Proso japonské 5,0 %
Mohár červený 4,0 %
Niger 2,0 %
Pelety (granulky) 8,0 %
Drcené lastury 2,0 %
Tuto směs lze používat celoročně pro všechny druhy astrildovitých ptáků. Její složení je celkem příznivé, pouze podíl drobnějších semen (asi 40 %) poukazuje na to, že nebude tak oblíbena u drobnějších druhů astrildovitých.
Vlastní krmné směsi
1. 2.
Proso žluté (Plata) 20,0 % 10,0 %
Proso šedé 10,0 % –
Proso stříbrné 10,0 % 15,0 %
Proso japonské 10,0 % 15,0 %
Proso senegalské (panicum) 20,0 % 20,0 %
Mohár (červený) 10,0 % 10,0 %
Lesknice 20,0 % 30,0 %
Takto složené krmné směsi jsem používal v chovu guld již před dvaceti roky, pochopitelně bez některých komponentů (japonské proso, stříbrné proso apod.), které v té době nebylo možné sehnat. První směs používám v období biologického klidu, druhou směs pak v období biologické aktivity.
Amadina Gouldové a její chov (4.část)
Způsobů krmení amadin Gouldové je celá řada. Dalo by se říci, co chovatel, to jiný způsob krmení. V této části se budeme snažit ukázat některé možnosti, jak krmnou technologií ovlivňovat jednotlivé části ročního biologického cyklu. Potrava guld v přírodě se v jednotlivých periodách ročního cyklu mění a to podle řady různých faktorů – teplota, vlhkost. V rámci těchto cyklů se mění nejen potravní zdroje, ale jak již bylo uvedeno i klimatické podmínky a následně i etologie amadin Gouldové. Hned na počátku si musíme položit otázku, co vlastně víme o guldách a jejich potravě? Amadiny Gouldové jsou převážně zrnožraví ptáci. Tedy větší podíl jejich potravy tvoří semena - hlavně trav a bylin. Nicméně exkluzivita semen v jejich krmné dávce není tak velká, jak se dříve uvádělo. Ve všech částech biologického cyklu představují ale hodnotu nad 50 % přijímaných krmiv. Odlišnosti jsou především ve kvalitě semen. Po část ročního cyklu se jedná o semena v trochu jiné podobě, než-li jsou jim předkládána v klecích chovatelů. Jde o semena v mléčné nebo mléčně voskové zralosti, jindy zase o semena klíčící nebo již vzklíčená. S vyzrálými zrny, v podobě, jak jsou předkládány v chovech, se setkávají také, v určitém období – v periodě biologického klidu. Pokud chce chovatel dosáhnout úspěchu, tedy odchovu, musí do určité míry respektovat nároky amadin Gouldové. Na druhou stranu je schopnost adaptace na podmínky chovu u těchto ptáků poměrně vysoká a v dnešní době není krmení guld považováno obecně za složitou záležitost. Nicméně krmení, jeho kvalita, pestrost apod., má odpovídat nejen momentálním požadavkům – hnízdění, přepeřování, ale musí být v souladu i s dlouhodobějším výhledem. Například krmení v době biologického klidu by mělo být orientováno na nadcházející fázi aktivity – zamezení tloustnutí, hnízdění atd. V zásadě jsou dva typy krmení. Prvním je běžné krmení v chovu, druhým pak specielní krmení v době například adaptace, nemoci, rekonvalescence. Základem běžné krmné dávky je kvalitní směs zrnin v suchém nebo předklíčeném stavu. Několik receptur si uvedeme na konci této části. Doplňkovým krmivem jsou pak různé druhy semen (trávy, jitrocel, pšenice, podávané především ve stádiu mléčné zralosti). Dalším rozšiřujícím komponentem krmné dávky je vaječná směs. Nebudu zde hovořit o vaječné míchanici, která se postupně stala anachronismem, ale o suchých vaječných směsích. Ty tvoří základ rozšíření krmné dávky v době odchovu. Pokud jsou na ně ptáci dobře naučeni, berou je ve stavu, v jakém je chovatel koupí u výrobce. Lze je také vlhčit zeleným krmivem, předklíčenými semeny, mrkví nebo pouze vodou (nejlépe z rozprašovače). Výhodou suchých vaječných směsí je jejich trvanlivost a také lepší stravitelnost oproti klasické vaječné míchanici. Mám ve svém chovu páry, které krmí v zásadě „surovou vaječnou směsí“, ale i páry, které potřebují tuto směs zvlhčit. Dalším rozšiřujícím komponentem je zelené krmivo, především ptačinec žabinec (Stellaria media), ale i kopřiva, smetánka, listy jitrocelů apod. Lze jej podávat samostatně nebo, jak již bylo uvedeno, jako součást vaječné směsi. V zimním období je dobrým zdrojem zeleného krmiva čínské zelí nebo osení pěstované doma v plastovkách. Ovoce je také vhodným rozšiřujícím komponentem krmné dávky, stejně jako zelenina. Podáváme hrušky, kivi, pomeranč, okurku, cuketu a jiné. Pochopitelně běžné jsou krmné doplňky – písek, grit, dřevěné uhlí apod. Nechci zde dále zabíhat do podrobností, protože tyto byly již ve Fauně uveřejněny v článku „Výživa a krmení astrildovitých“. Za nejdůležitější považuji ale načasování a periodicitu podávání jednotlivých rozšiřujících komponentů krmné dávky. To si teď objasníme.
Běžné krmení se sestává ze tří oddílů :
1) Fáze biologické aktivity.
2) Fáze biologického klidu.
3) Fáze přechodů: jeden sestupný aktivita – klid, druhý vzestupný klid – aktivita.
Představme si nyní, že jsme v konci klidové periody. Chceme tedy začít chovnou sezónu. Zhruba 4 až 8 týdnů před zamýšleným začátkem chovné sezóny zahájíme u ptáků přechod do aktivní periody. Tento přechod může být poměrně rychlý, protože tak se tomu děje i ve volné přírodě. Začneme tedy přidávat i nadstandardní složky krmné dávky. Především předklíčená semena, ta podáváme progresivně – každý týden zvyšujeme o jednu až dvě denní dávky tak, aby po asi čtyřech týdnech byla podávána denně a činila asi 20 až 30 % krmné dávky semen. Dále podáváme podobně vaječnou směs, kterou můžeme obohatit o některou specielní směs pro plodo nebo hmyzožravé ptáky. Postupně zvyšujeme dávky vitaminů a minerálních látek. Asi čtyři týdny před plánovaným začátkem chovné sezóny je podáváme denně, stejně jako vápník. Koncem tohoto přechodného období sesadíme chovné páry, pokud je chováme v klidové periodě odděleně a umístíme je do prostor, ve kterých mají vyhnízdit. Doporučil bych asi o pět až sedm dnů předsadit samičku, ale to se netýká výživy a budeme o tom hovořit ještě později. Po zasednutí zastavíme dávkování vaječné směsi a snížíme dávky vitaminů. Před vylíhnutím mláďat je opět zvýšíme a zařadíme vaječnou směs. Toto omezení je platné hlavně u prvního hnízdění, aby nedošlo k „předimenzování“ chovných párů (především samců) a tím znovu k toku a zahájení dalšího hnízdního cyklu, na úkor toho probíhajícího. U starších, již vyzkoušených párů to nebývá nutné, pokud k tomu není bezprostřední příčina (zkušenost s podobným chováním v minulé sezóně). V prvním týdnu života mláďat podáváme třikrát až čtyřikrát týdně vápník (kalcium), protože potřeba je u mladých ptáků vyšší z důvodů růstu a i rodiče (samice) potřebují doplnit zásobu pro nadcházející další hnízdění. Týdně je dobré aplikovat selen v kombinaci s vitaminem E. Zvyšujeme tak obranyschopnost mláďat. Po celou dobu odchovu by měla být součástí vaječné směsi probiotika a prebiotika, která zrychlí osazení střev mláďat užitečnou mikroflórou. Po vylétnutí mláďat by měla v krmné dávce již převažovat rostlinná složka krmiv, hlavně předklíčená nebo nedozrálá semena. Takto krmíme ptáky až do posledního hnízdění, odstavená mláďata pak až do jejich přepeření. S odstavením mláďat z posledního hnízdění končí perioda biologické aktivity a nastupuje přechod do klidové fáze (sestupný). Ten je pomalejší (8–10 týdnů), protože v jeho průběhu musí ptáci přepeřit. Nadstandardní složky krmné dávky snižujeme velmi zvolna, rozhodně pomaleji, než je jejich nárůst ve vzestupném přechodném období. Snižujeme množství vaječné směsi tak, aby v polovině přechodného období byla nabízena jednou až dvakrát týdně. Předklíčená semena redukujeme zhruba o jednu denní dávku týdně. U vitaminů a minerálií postupujeme ještě opatrněji a snižujeme o jednu denní dávku za dva týdny. Opět záleží na stavu v daném chovu a na zkušenostech a znalostech chovatele. Uváděný postup má obecný charakter. Při ztrátě kondice, zdravotních potížích ptáků apod., tempo snižování zpomalíme nebo na čas úplně zastavíme. V období přepeřování je dobré dotovat aminokyseliny. Hlavně ty s obsahem sirných sloučenin (metionin, cystin), protože jsou pro tvorbu opeření potřebné. Důležitý je také biotin (vitamín H). Pokud ptáky pro klidovou periodu rozdělujeme podle pohlaví nebo dáváme do větších společenstev, je dobré tak učinit před příchodem pelichání (nejlépe ihned po oddělení mláďat). Probíhá-li vše dobře, asi po šesti týdnech jsou ptáci dopeřeni, a tak vlastně již v klidové periodě. V období biologického klidu je ponecháme minimálně 3 až 4 měsíce. Chovatel by měl mít na paměti, že o úspěchu chovné sezóny rozhoduje především toto období. Zde se chovatelé dopouštějí nejčastěji pochybení. Ale pochybení v dobré víře. Neodepřou ptákům nadstandardní složku krmné dávky. V tomto ročním cyklu klade příroda na guldy v jejich domovině největší nároky, jsou vystaveny velkému selekčnímu tlaku, je problém najít zdroje potravy a vody. Postupně dochází k vyčerpání tukových zásob. Bohužel v omezeném prostoru klecí a voliér je tomu právě naopak. V tomto klidovém období ptáci, často díky laskavé péči chovatele, vesele tloustnou. Je zde vždy „něco do zobáčku“, a tak velmi často ptáci trpí obezitou, která je primární příčinou řady poruch plodnosti. Když k tomuto stavu v klidovém období dojde a ptákům se otevře při přípravě na chovnou sezónu nová širší potravní nabídka, je prognóza na zdárné odchovy výrazně ohrožena. Toto otevření nestandardních potravních zdrojů je nutné pro navození hnízdního pudu. Stejně je tomu i v přírodě a je to součástí genetické výbavy. Klidovou periodu by měl chovatel považovat za rozhodující období ročního cyklu z pohledu úspěšnosti budoucích odchovů. Chovatel si podle svých potřeb stanoví začátek chovné sezóny a asi osm týdnů před ním spustí vzestupné přechodné období na tuto aktivní periodu. Tím se kruh uzavírá a my se dostáváme znovu na začátek cyklu. Uvedený způsob není jediným. Je použitelný především při chovu ptáků v místnostech. Při sezónním chovu v zahradních voliérách lze postupovat podobně, ale s tím, že ne vždy nám klimatické podmínky umožní tento postup dodržet. Jako start biologicky aktivního období lze označit přesun ptáků do zahradních voliér. Je tomu nutné přizpůsobit vzestupné přechodné období.
Ve svém chovu používám výše uvedenou techniku krmení. Její součástí jsou i dotace vitaminů, aminokyselin a minerálií. Následující tabulka uvádí jejich aplikaci a dávkování v závislosti na jednotlivých obdobích roční biologické periody.
Speciální krmení
Tímto pojmem mám na mysli krmení ve specifických případech. Jedná se o nově získané, nemocné, poraněné ptáky a jedince v rekonvalescenci. V těchto případech je nutné ke krmení přistupovat individuálně. Přesto existuje jakýsi obecnější rámec jak krmit. U nově získaných jedinců bedlivě sledujeme nejen jejich chování, barvu a konzistenci trusu, ale také jejich potravní návyky. V době adaptace na náš chov podáváme co možná nejširší výběr semen, který postupně upravujeme tak, jak je obvyklé v našem chovu. V prvních dnech raději vynecháme živou složku potravy a také předklíčená semena. Pokud je stav normální, ptáci jsou čilí, konzistence trusu je normální, neobjevují se příznaky onemocnění, můžeme druhý až třetí den začít podávat uvedené typy krmiv ve velmi omezené míře a postupně je přidávat. Podáváme i multivitaminové a minerální preparáty. Navíc dotujeme ještě vitamin E, možno i společně se selenem (Se). Jde o antistresové opatření. Pro guldy v rekonvalescenci po použití antibiotik a chemoterapeutik podáváme několik dnů (minimálně 3–4) po jejich aplikaci prebiotika a probiotika. Pomáháme tím rychleji osadit užitečnou střevní mikroflóru. Základem krmné dávky by měla být kvalitní směs zrnin, hygienicky nezávadná, bez nebo jen s malým obsahem semen bohatých na tuk. Pokud jsou ptáci vyhublí, podáme v několika prvních dnech preparáty s obsahem aminokyselin. Denně dávkujeme vápník (Ca), probiotika a prebiotika. K pití je dobré podávat vodu s bylinným extraktem (heřmánek, řepíček, mateřídouška, máta apod.). Pokud je vše v pořádku během prvního týdne, začneme rozšiřovat krmnou dávku a postupně přecházet i na vodu běžně podávanou v našem chovu. Pokud se objeví sebemenší příznaky onemocnění nebo vyčerpanosti, ihned reagujeme a krmení i napájení uvedeme do původního stavu po naskladnění. Po úpravě zkusíme znovu postupovat v rozšiřování krmné dávky a podávání pitné vody.
Receptury několika základních krmných směsí
Australische Prachtfinken (směs je určena především pro australské druhy, včetně amadin Gouldové)
Lesknice 34,0 %
Proso senegalské 25,0 %
Proso stříbrné 13,0 %
Proso japonské 10,0 %
Mohár červený 5,0 %
Chia 2,0 %
Perlila 1,0 %
VAM granule – pelety 8,0 % (vitaminy, aminokyseliny, minerálie – pelety)
Drcené lastury 2,0 %
Australští astrildovití ptáci patří mezi střední druhy. Je zde proto omezen podíl drobnějších semen, ale zvýrazněn podíl lesknice. Z dietetického hlediska jde tato směs správným směrem, je ale otázkou, zda ji tak budou vidět i ptáci. Lesknice, mohár, čumíza a japonské proso jsou v rámci semen dobrým zdrojem bílkovin. Ty jsou potřebné především proto, že většina druhů australských astrildovitých odchovává bez podávání živé potravy nebo s pouze minimálním množstvím. Granulím a peletám se budeme více věnovat v dalších dílech, u průmyslových krmiv. Na druhou stranu nepovažuji za výhodu obsah drcených lastur, které lze podat účinněji např. jako součást písku nebo gritu, kde budou lépe využity.
Exoten premium (vylepšená směs pro všechny druhy astrildovitých ptáků)
Senegalské proso 31,0 %
Proso žluté (Plata) 26,0 %
Lesknice 15,0 %
Proso stříbrné 7,0 %
Proso japonské 5,0 %
Mohár červený 4,0 %
Niger 2,0 %
Pelety (granulky) 8,0 %
Drcené lastury 2,0 %
Tuto směs lze používat celoročně pro všechny druhy astrildovitých ptáků. Její složení je celkem příznivé, pouze podíl drobnějších semen (asi 40 %) poukazuje na to, že nebude tak oblíbena u drobnějších druhů astrildovitých.
| Druh krmiva | Vzestupný přechod | Období biologické aktivity | Sestupný přechod | Období biologického klidu |
| Předklíčená semena | 3–7×týdně | denně | 7–0×týdně | |
| Vaječná směs | 2–7×týdně | denně * | 7–1×týdně | 1×týdně |
| Supervit D | 3–7×týdně | 4–7×týdně | 7–2×týdně | 2×týdně |
| Vitamix | 2–7×týdně | denně | 7–1×týdně | 1×týdně |
| Combisol SE | 1×týdně | 1×týdně | 1×týdně | 1×týdně |
| Vápník (Ca) | denně | 4–7×týdně | 4–2×týdně | min. 2×týdně |
| Jód, sůl ** | 1×měsíčně | 1×měsíčně | 1×měsíčně | 1×měsíčně |
| Aminosol | 1×týdně | 2×týdně | 2–1×týdně | 1×týdně |
| Preprobiotika | 1–2×týdně | denně *** | 3–1×týdně | 1×týdně |
| Probiotika | 1–2×týdně | denně *** | 3–1×týdně | 1×týdně |
| * V době odchovu, při sezení vysadit, jinak 4–7×týdně (podle stáří mláďat). ** Pouze pokud nepodáváme preparát s obsahem těchto prvků (1–2 g / 1 litr vody). *** V době odchovu do odstavení mláďat, potom jako při vzestupném přechodu. |
Vlastní krmné směsi
1. 2.
Proso žluté (Plata) 20,0 % 10,0 %
Proso šedé 10,0 % –
Proso stříbrné 10,0 % 15,0 %
Proso japonské 10,0 % 15,0 %
Proso senegalské (panicum) 20,0 % 20,0 %
Mohár (červený) 10,0 % 10,0 %
Lesknice 20,0 % 30,0 %
Takto složené krmné směsi jsem používal v chovu guld již před dvaceti roky, pochopitelně bez některých komponentů (japonské proso, stříbrné proso apod.), které v té době nebylo možné sehnat. První směs používám v období biologického klidu, druhou směs pak v období biologické aktivity.
text a foto: Michal Vít
Autor textu: Kolektiv autorů redakce iFauna.cz
Autor fotografií zdroj: Pixabay
