Sdílet:
Pes s průkazem původu?
Jak a kteří psi dostanou průkaz původu Když už jste se rozhodli, jaké plemeno si koupíte, přijde někdy myšlenka, zda s průkazem, nebo bez průkazu...
Jak a kteří psi dostanou průkaz původu
Když už jste se rozhodli, jaké plemeno si koupíte, přijde někdy myšlenka, zda s průkazem, nebo bez průkazu. Pravdou zůstává, že pes stejného plemene bez průkazu původu je levnější. Aby chovatel mohl nechat vystavit štěňatům průkazy původu, stojí ho to nejen hodně času, práce i peněz, ale je zapotřebí také dávka štěstí. Průkaz původu nemůže dostat každý pes a ani není možné si ho později „dokoupit“, jak by se někdo mohl domnívat.
Aby štěně mělo šanci získat průkaz původu, musí mít průkaz původu jeho rodiče, kteří musí být tzv. „chovní“ (zařazeni do chovného programu). Neznamená to jen zúčastnit se bonitace (podrobná prohlídka psa, důkladnější než na výstavě), ale také absolvovat nejednu výstavu, nezřídka splnit i nějaké zkoušky z výkonu. Podle daných pravidel majitel feny před krytím zažádá o krycí list, takové „dovolení“, že může svou fenu nakrýt vybraným psem, za kterým často neváhá jet třeba přes celou republiku nebo dokonce i dál. Jakmile se štěňata narodí, pošle chovatel (majitel feny) žádost o přidělení tetovacích čísel pro všechna narozená, zdravá štěňata. Tím to však nekončí, neboť následuje tetování či čipování štěňat, kontrola vrhu, žádost o vystavení průkazů původu, placení inzerce … A vše stojí peníze. Pro každého dobrého chovatele je samozřejmostí očkování a odčervování štěňat a ta nejkvalitnější strava jak pro štěňata, tak pro kojící matku štěňat. Jistota daná průkazem původu
Vše výše jmenované je jen malý kousek chovatelské práce, která nikdy nekončí a která není nikdy zcela doceněna. Každopádně se psem s průkazem původu se můžete (ale nemusíte) účastnit výstav, závodů, chovatelských akcí, potkávat a kontaktovat se s majiteli stejného plemene, vyměňovat si zkušenosti a navíc můžete navázat na práci chovatele, od kterého jste si štěně koupili. Tedy pokračovat v chovatelské činnosti a zdokonalovat plemeno. Pokud se prozatím nehodláte takových akcí účastnit, máte stále dveře otevřené a můžete to kdykoliv zkusit, i když vašemu psíkovi budou třeba tři roky.
Cena štěněte s průkazem původu většinou není mnohonásobně vyšší, než štěněte stejného plemene bez průkazu původu. Koupí psa s průkazem původu máte jistotu, že opravdu Dobrman bude dobrman, nikoliv Rotvajler nebo ohař, o křížencích různých plemen nemluvě. Jinou jistotu, například bezproblémového chování psa nebo špičkového vzhledu nemáte nikdy, protože je to pořád živý tvor.
Inzerce typu „štěňata bez p. p. po rodičích s p. p.“
Zpravidla jedny z nejhorších inzerátů jsou ty, které nabízejí štěňata bez průkazu původu po rodičích s průkazem původu. Je totiž nutné připustit, že u všech psů (jak voříšků, tak psů s průkazem původu či bez něj) se někdy mohou objevit nemoci a genetické vady, které někdy dokáží znepříjemnit život jak psům, tak jejich majitelům. U psů s průkazem původu, kde se nemoci i nestandardní vady exteriéru či povahy objeví, následuje nezařazení do chovu. U většiny plemen je vedena i evidence takových jedinců, aby se zamezilo narození dalších takto postižených jedinců. V každém případě těmto jedincům průkaz původu zůstává, stejně jako nárok na účast na závodech (u pracovních psů), možnost být členem klubu atd., tedy téměř vše, kromě produkce štěňat.
Tímto postupem se však stále „vytváří“ malá skupina psů, kteří sice mají průkaz původu, ale jejich štěňata nikdy průkazy původu mít nemohou. To znamená, že psi nezařazení, resp. vyřazení z chovu jsou ve většině případů nositeli vážných exteriérových či povahových vad, případně nemocí, které mohou být přenášeny na další generace, třeba i na každou druhou generaci (entropium, ektropium, epilepsie, pozitivní výsledek displazie kyčelního nebo loketního kloubu vysokého stupně, pozitivní výsledek testu PRA …).
Samozřejmě se najde i hodně psů s průkazem původu, jejichž majitelům se jen nechtělo nebo neměli chuť a čas psa uchovnit, případně se postarat o vyřízení průkazů původů pro štěňata, přestože je jejich pejsek typickým představitelem plemene. Bohužel seriózních chovatelů psů bez průkazu původu je jako šafránu.
Voříšek nebo štěně s průkazem původu?
Jak vidno i koupě psa s průkazem původu obnáší jistá rizika, ale věřte, stojí to za to si připlatit a koupit štěně s průkazem původu. Nikdo vám sice nezaručí, že právě váš pejsek bude vyhrávat jednu výstavu za druhou nebo excelovat při výcviku, ale jedno je jisté – budete mít takové plemeno, jaké si vyberete a jak si budete rozumět, záleží jen na vás. A nemoci? Ty se týkají všech psů, bez ohledu na plemeno nebo na skutečnost, zda pes má nebo nemá průkaz původu.
Pokud však striktně odmítáte výstavy, o chovu nemluvě, pořiďte si raději voříška. I když si při koupi štěněte voříška (většinou je k mání zdarma) nebudete moci být jisti, zda z něj vyroste malý či velký, dlouhosrstý nebo kučeravý, temperamentní nebo pomalý psík, věřte, že každý je originální a bude vás mít stejně rád jako pes čistokrevný. Zkrátka, koupě jakéhokoliv psa přináší různá možná rizika, se kterými je nutné počítat. Cena štěněte
Když jste si vybrali plemeno, nastává otázka, od kterého chovatele štěně koupit. V odborných časopisech i na internetových stránkách naleznete nespočet inzerátů. Jsou zde jak plemena oblíbená či módní, tak plemena vzácnější. Nezřídka se podle toho také odvíjí cena. Již dávno neplatí, čím menší pes tím dražší. Ceny za štěně s průkazem jsou velmi různé a většinou se pohybují od 3 000 do 10 000 korun na té spodní hranici. Mezi částkou 10 000 a 20 000Kč se pohybují většinou plemena s problematickým odchovem, plemena s málopočetnými vrhy nebo plemena nová módní a atraktivní svým vzhledem. Přes částku 20 000 korun se dostane minimum plemen, ve většině případů se jedná o plemena velmi vzácná, jejichž chov je u nás v začátcích nebo o jedince extrémních kvalit. Výjimečně se objevují i více jak dvacetitisícové rozdíly za štěně stejného plemene. Jen pro příklad: Německého ovčáka je možné koupit jak za čtyři tisíce, tak i za dvacet tisíc. Velmi záleží na kvalitě rodičů, na jejich oceněních, na dosažených výsledcích. Nezřídka jsou podstatně dražší také štěňata importovaných rodičů či ze zahraničního krytí a také z chovatelských stanic, které mají dlouhodobé vynikající výsledky v odchovu špičkových jedinců.
Mají-li rodiče mnoho titulů a ocenění, lze očekávat i vyšší cenu. Je to dáno tím, že je zde velký předpoklad kvalitních štěňat, která by mohla také excelovat na výstavách či soutěžích. I vystavování psa stojí majitele spoustu peněz. Je však nutné podotknout, že předpoklad kvalitních štěňat od špičkových rodičů je podstatně větší, než ze spojení průměrných rodičů, ale kvalitu štěňat vám nemůže nikdo zaručit, i když se jedná o rodiče z nejúspěšnějších. Také výše ceny nezaručuje kvalitu spojení či samotných štěňat, proto je nutné se ještě před koupí o plemeni a kvalitách jednotlivých chovatelských stanic dobře informovat. Ještě lepší je navštívit více chovatelů, než se pro jednoho definitivně rozhodnete.
Samostatnou kapitolou je koupě štěněte ze zahraničí. Tam jsou ceny podstatně vyšší, ale opět záleží na kvalitě chovatelské stanice. Jistá je informace, že získat štěně z kvalitního chovu v zahraničí je velmi, velmi těžké a nezáleží jen na financích, ale také na referencích.
Výběr chovatele
Pokud jste skutečně přesvědčeni, že žádnou výstavu se svým psíkem absolvovat nechcete, o chovu nemůže být ani řeč a přesto si přejete určité plemeno, může pro vás být rozhodující cena. Proti takovému rozhodnutí nelze nic namítat, pokud se bude jednat o štěňata z dobře socializovaného a zdravého vrhu. Mnozí chovatelé také nabízejí štěně s výraznou slevou z důvodu již patrné exteriérové vady (jiné zbarvení srsti či pouze větší bílý flíček, než je povoleno, jiný než povolený skus, kryptorchismus…). I z takového štěněte v případě vyrovnané povahy může samozřejmě vyrůst jinak krásný, učenlivý a příjemný společník.
V případě, že chcete vlastnit chovnou fenu či psa, odchovávat štěňátka s průkazem původu nebo navštěvovat výstavy, je velmi vhodné výběr chovatele pečlivě zvážit a na cenu hledět až jako na poslední rozhodující fakt. Samozřejmostí musí být vaše důvěra v chovatele a velmi důležitá je jeho ochota se s vámi upřímně bavit o plemeni, které chová. Dalším předpokladem takového štěněte musí být opět: čistota, zdraví, výborné podmínky pro chov a nezanedbaná vtiskávací fáze. Dále fena, po které si chcete vzít štěně, se vám musí líbit. Nesmí mít povahu, která by vám u psa nevyhovovala (extrémně agresivní či plachá apod.). Při tomto posuzování je nutné vzít v úvahu, že některé feny mají o svá štěňata strach a brání je. Navíc matka štěňat není několik týdnů po porodu exteriérově úplně v pořádku. Nelze se čemu divit, protože štěňata jsou pro ni jistou zátěží. Nesmí však být vyhublá a už vůbec ne zjevně nemocná. Málo kdo z vás bude mít šanci u chovatele vidět také krycího psa. Přesto nezoufejte. Mohu vás ujistit, že žádný chovatel nepřipustí, aby krycí pes byl špatný, resp. „horší“ než-li jeho fena.
Mít psa …
Majitel (i všichni členové rodiny) se musí naučit dobře používat nejen povelovou techniku, ale také správnou hlasovou intonaci. Ta je pro práci se psem velmi důležitá. Každý pes dokáže z hlasu vyčíst, zda se jeho pán zlobí nebo je rád, tedy co je špatně a co dobře. Právě vzájemné správné pochopení vede nejen k brzkému vštípení jednotlivých cviků, ale také k upevnění vztahu psa a jeho lidí. Je důležité porozumět potřebám a chování psa. Pes má „svůj svět pachů“ a neuvažuje jako člověk. Co je prioritní pro člověka, ne vždy je prioritou pro psa. Malé štěně nezná žádný povel, ani neví, jaké chování od něj člověk očekává. Je jen na majiteli, aby štěněti postupně „vysvětlil“ co je dobré a co špatné, co jaký povel znamená a jak správně reagovat. Je potřeba najít vždy kompromis, aby nedocházelo ke střetům zájmů.
Když už jste se rozhodli, jaké plemeno si koupíte, přijde někdy myšlenka, zda s průkazem, nebo bez průkazu. Pravdou zůstává, že pes stejného plemene bez průkazu původu je levnější. Aby chovatel mohl nechat vystavit štěňatům průkazy původu, stojí ho to nejen hodně času, práce i peněz, ale je zapotřebí také dávka štěstí. Průkaz původu nemůže dostat každý pes a ani není možné si ho později „dokoupit“, jak by se někdo mohl domnívat.
Aby štěně mělo šanci získat průkaz původu, musí mít průkaz původu jeho rodiče, kteří musí být tzv. „chovní“ (zařazeni do chovného programu). Neznamená to jen zúčastnit se bonitace (podrobná prohlídka psa, důkladnější než na výstavě), ale také absolvovat nejednu výstavu, nezřídka splnit i nějaké zkoušky z výkonu. Podle daných pravidel majitel feny před krytím zažádá o krycí list, takové „dovolení“, že může svou fenu nakrýt vybraným psem, za kterým často neváhá jet třeba přes celou republiku nebo dokonce i dál. Jakmile se štěňata narodí, pošle chovatel (majitel feny) žádost o přidělení tetovacích čísel pro všechna narozená, zdravá štěňata. Tím to však nekončí, neboť následuje tetování či čipování štěňat, kontrola vrhu, žádost o vystavení průkazů původu, placení inzerce … A vše stojí peníze. Pro každého dobrého chovatele je samozřejmostí očkování a odčervování štěňat a ta nejkvalitnější strava jak pro štěňata, tak pro kojící matku štěňat. Jistota daná průkazem původu
Vše výše jmenované je jen malý kousek chovatelské práce, která nikdy nekončí a která není nikdy zcela doceněna. Každopádně se psem s průkazem původu se můžete (ale nemusíte) účastnit výstav, závodů, chovatelských akcí, potkávat a kontaktovat se s majiteli stejného plemene, vyměňovat si zkušenosti a navíc můžete navázat na práci chovatele, od kterého jste si štěně koupili. Tedy pokračovat v chovatelské činnosti a zdokonalovat plemeno. Pokud se prozatím nehodláte takových akcí účastnit, máte stále dveře otevřené a můžete to kdykoliv zkusit, i když vašemu psíkovi budou třeba tři roky.
Cena štěněte s průkazem původu většinou není mnohonásobně vyšší, než štěněte stejného plemene bez průkazu původu. Koupí psa s průkazem původu máte jistotu, že opravdu Dobrman bude dobrman, nikoliv Rotvajler nebo ohař, o křížencích různých plemen nemluvě. Jinou jistotu, například bezproblémového chování psa nebo špičkového vzhledu nemáte nikdy, protože je to pořád živý tvor.
Inzerce typu „štěňata bez p. p. po rodičích s p. p.“
Zpravidla jedny z nejhorších inzerátů jsou ty, které nabízejí štěňata bez průkazu původu po rodičích s průkazem původu. Je totiž nutné připustit, že u všech psů (jak voříšků, tak psů s průkazem původu či bez něj) se někdy mohou objevit nemoci a genetické vady, které někdy dokáží znepříjemnit život jak psům, tak jejich majitelům. U psů s průkazem původu, kde se nemoci i nestandardní vady exteriéru či povahy objeví, následuje nezařazení do chovu. U většiny plemen je vedena i evidence takových jedinců, aby se zamezilo narození dalších takto postižených jedinců. V každém případě těmto jedincům průkaz původu zůstává, stejně jako nárok na účast na závodech (u pracovních psů), možnost být členem klubu atd., tedy téměř vše, kromě produkce štěňat.
Tímto postupem se však stále „vytváří“ malá skupina psů, kteří sice mají průkaz původu, ale jejich štěňata nikdy průkazy původu mít nemohou. To znamená, že psi nezařazení, resp. vyřazení z chovu jsou ve většině případů nositeli vážných exteriérových či povahových vad, případně nemocí, které mohou být přenášeny na další generace, třeba i na každou druhou generaci (entropium, ektropium, epilepsie, pozitivní výsledek displazie kyčelního nebo loketního kloubu vysokého stupně, pozitivní výsledek testu PRA …).
Samozřejmě se najde i hodně psů s průkazem původu, jejichž majitelům se jen nechtělo nebo neměli chuť a čas psa uchovnit, případně se postarat o vyřízení průkazů původů pro štěňata, přestože je jejich pejsek typickým představitelem plemene. Bohužel seriózních chovatelů psů bez průkazu původu je jako šafránu.
Voříšek nebo štěně s průkazem původu?
Jak vidno i koupě psa s průkazem původu obnáší jistá rizika, ale věřte, stojí to za to si připlatit a koupit štěně s průkazem původu. Nikdo vám sice nezaručí, že právě váš pejsek bude vyhrávat jednu výstavu za druhou nebo excelovat při výcviku, ale jedno je jisté – budete mít takové plemeno, jaké si vyberete a jak si budete rozumět, záleží jen na vás. A nemoci? Ty se týkají všech psů, bez ohledu na plemeno nebo na skutečnost, zda pes má nebo nemá průkaz původu.
Pokud však striktně odmítáte výstavy, o chovu nemluvě, pořiďte si raději voříška. I když si při koupi štěněte voříška (většinou je k mání zdarma) nebudete moci být jisti, zda z něj vyroste malý či velký, dlouhosrstý nebo kučeravý, temperamentní nebo pomalý psík, věřte, že každý je originální a bude vás mít stejně rád jako pes čistokrevný. Zkrátka, koupě jakéhokoliv psa přináší různá možná rizika, se kterými je nutné počítat. Cena štěněte
Když jste si vybrali plemeno, nastává otázka, od kterého chovatele štěně koupit. V odborných časopisech i na internetových stránkách naleznete nespočet inzerátů. Jsou zde jak plemena oblíbená či módní, tak plemena vzácnější. Nezřídka se podle toho také odvíjí cena. Již dávno neplatí, čím menší pes tím dražší. Ceny za štěně s průkazem jsou velmi různé a většinou se pohybují od 3 000 do 10 000 korun na té spodní hranici. Mezi částkou 10 000 a 20 000Kč se pohybují většinou plemena s problematickým odchovem, plemena s málopočetnými vrhy nebo plemena nová módní a atraktivní svým vzhledem. Přes částku 20 000 korun se dostane minimum plemen, ve většině případů se jedná o plemena velmi vzácná, jejichž chov je u nás v začátcích nebo o jedince extrémních kvalit. Výjimečně se objevují i více jak dvacetitisícové rozdíly za štěně stejného plemene. Jen pro příklad: Německého ovčáka je možné koupit jak za čtyři tisíce, tak i za dvacet tisíc. Velmi záleží na kvalitě rodičů, na jejich oceněních, na dosažených výsledcích. Nezřídka jsou podstatně dražší také štěňata importovaných rodičů či ze zahraničního krytí a také z chovatelských stanic, které mají dlouhodobé vynikající výsledky v odchovu špičkových jedinců.
Mají-li rodiče mnoho titulů a ocenění, lze očekávat i vyšší cenu. Je to dáno tím, že je zde velký předpoklad kvalitních štěňat, která by mohla také excelovat na výstavách či soutěžích. I vystavování psa stojí majitele spoustu peněz. Je však nutné podotknout, že předpoklad kvalitních štěňat od špičkových rodičů je podstatně větší, než ze spojení průměrných rodičů, ale kvalitu štěňat vám nemůže nikdo zaručit, i když se jedná o rodiče z nejúspěšnějších. Také výše ceny nezaručuje kvalitu spojení či samotných štěňat, proto je nutné se ještě před koupí o plemeni a kvalitách jednotlivých chovatelských stanic dobře informovat. Ještě lepší je navštívit více chovatelů, než se pro jednoho definitivně rozhodnete.
Samostatnou kapitolou je koupě štěněte ze zahraničí. Tam jsou ceny podstatně vyšší, ale opět záleží na kvalitě chovatelské stanice. Jistá je informace, že získat štěně z kvalitního chovu v zahraničí je velmi, velmi těžké a nezáleží jen na financích, ale také na referencích.
Výběr chovatele
Pokud jste skutečně přesvědčeni, že žádnou výstavu se svým psíkem absolvovat nechcete, o chovu nemůže být ani řeč a přesto si přejete určité plemeno, může pro vás být rozhodující cena. Proti takovému rozhodnutí nelze nic namítat, pokud se bude jednat o štěňata z dobře socializovaného a zdravého vrhu. Mnozí chovatelé také nabízejí štěně s výraznou slevou z důvodu již patrné exteriérové vady (jiné zbarvení srsti či pouze větší bílý flíček, než je povoleno, jiný než povolený skus, kryptorchismus…). I z takového štěněte v případě vyrovnané povahy může samozřejmě vyrůst jinak krásný, učenlivý a příjemný společník.
V případě, že chcete vlastnit chovnou fenu či psa, odchovávat štěňátka s průkazem původu nebo navštěvovat výstavy, je velmi vhodné výběr chovatele pečlivě zvážit a na cenu hledět až jako na poslední rozhodující fakt. Samozřejmostí musí být vaše důvěra v chovatele a velmi důležitá je jeho ochota se s vámi upřímně bavit o plemeni, které chová. Dalším předpokladem takového štěněte musí být opět: čistota, zdraví, výborné podmínky pro chov a nezanedbaná vtiskávací fáze. Dále fena, po které si chcete vzít štěně, se vám musí líbit. Nesmí mít povahu, která by vám u psa nevyhovovala (extrémně agresivní či plachá apod.). Při tomto posuzování je nutné vzít v úvahu, že některé feny mají o svá štěňata strach a brání je. Navíc matka štěňat není několik týdnů po porodu exteriérově úplně v pořádku. Nelze se čemu divit, protože štěňata jsou pro ni jistou zátěží. Nesmí však být vyhublá a už vůbec ne zjevně nemocná. Málo kdo z vás bude mít šanci u chovatele vidět také krycího psa. Přesto nezoufejte. Mohu vás ujistit, že žádný chovatel nepřipustí, aby krycí pes byl špatný, resp. „horší“ než-li jeho fena.
Mít psa …
Majitel (i všichni členové rodiny) se musí naučit dobře používat nejen povelovou techniku, ale také správnou hlasovou intonaci. Ta je pro práci se psem velmi důležitá. Každý pes dokáže z hlasu vyčíst, zda se jeho pán zlobí nebo je rád, tedy co je špatně a co dobře. Právě vzájemné správné pochopení vede nejen k brzkému vštípení jednotlivých cviků, ale také k upevnění vztahu psa a jeho lidí. Je důležité porozumět potřebám a chování psa. Pes má „svůj svět pachů“ a neuvažuje jako člověk. Co je prioritní pro člověka, ne vždy je prioritou pro psa. Malé štěně nezná žádný povel, ani neví, jaké chování od něj člověk očekává. Je jen na majiteli, aby štěněti postupně „vysvětlil“ co je dobré a co špatné, co jaký povel znamená a jak správně reagovat. Je potřeba najít vždy kompromis, aby nedocházelo ke střetům zájmů.
Autor textu: Eva Nohelová
Autor fotografií zdroj: Eva Nohelová
