Kočky a herpes virus

Kočičí herpes virus je virem infekční rinotracheitidy (Rhinotracheitis contagiosa felium). Je součástí skupiny původců komplexu onemocnění horních cest dýchacích u koček, který se nazývá kočičí rýma. Vyskytuje se v místech velké koncentrace koček a v místech s nižší úrovní hygieny. Většinou se objevuje u mladších jedinců. Oftalmologické projevy jsou různé.

Herpes viróza je onemocnění způsobené herpes virem. Tento virus byl prvně izolován v roce 1958. Jako takový se reaktivuje pod vlivem různých stimulů. Po uzdravení z akutní infekce se asi 80 % koček stává chronickými nosiči a vzniká u nich doživotní latence. Chroničtí nosiči mohou být bez zjevných symptomů. Období vylučování viru může být navozeno stresem, jako je březost, laktace, změny v chovu … Určité procento latentně nemocných koček vylučuje virus spontánně. K vylučování herpes viru dochází většinou čtyři až jedenáct dní po stresové situaci a trvá asi jeden až dva týdny. Herpes virus je rozšířen po celém světě.

K přenosu infekce je nutný přímý kontakt mezi postiženou a nepostiženou kočkou nebo se přenáší infekčními sekrety a exkrety. Herpes virus se může přenášet také aerosolem. Při pokojové teplotě může virus zůstat infekční více než třicet dnů. Akutně infikované kočky vylučují velké množství viru ve výtocích z oka a z nosu po dobu několika týdnů. Infikované březí kočky mohou virus přenést na koťata. Ta jsou nejčastěji infikována ve věku čtyř až šesti týdnů, kdy jejich protilátky získané od matky poklesnou pod hladinu, která je schopna koťata ochránit. Infekce probíhá na nosní sliznici, na spojivce a na nosní skořepině. Onemocnění horních cest dýchacích se projevuje kýcháním a zánětem nosní sliznice. Je doprovázeno výtokem z nosu, horečkou a anorexií. Někdy se může projevit na jazyku nebo na tvrdém patře, kde způsobuje bolestivost při přijímání potravy. Infekce na genitáliích mívá za následek neplodnost. Jestliže dojde k onemocnění březí kočky, může kromě typických příznaků horních dýchacích cest dojít k potratu, úhynu plodů s následným vstřebáním či porozením slabých koťat, u kterých se rozvíjí tzv. fading kittens syndrome (syndrom chřadnutí koťat). Takto postižená koťata často hynou.

Oftalmologické nálezy jsou při herpes viróze koček velice rozmanité. Jedná se většinou o keratitidy a ulcerace rohovky. Velice časté jsou hluboké defekty jdoucí do stromatu rohovky. Zde pak vzniká nitrooční tlak, který vyvolává glaukom. Při včasném neléčení a chirurgickém zákroku může dojít ke ztrátě obsahu přední komory oční. V souvislosti s výskytem herpes viru koček je třeba uvést také syndrom suchého oka, který je následkem prodělané infekce.

Vyšší frekvence výskytu viru a plemenná predispozice je popisována u koček perských a exotických. Může zde být souvislost s onemocněním virem FeLV, FIV a kočičím kalcivirem 21. Terapie onemocnění se odvíjí od intenzity klinických příznaků. Je však obtížná.

Opatření proti výskytu infekce herpes virem: dezinfekce, vyšší teplota prostředí, omezení velké koncentrace koček na jednom místě, oddělení jednotlivých vrhů a věkových kategorií, přemístění březí kočky tři týdny před porodem do izolace, důsledná karanténa nových zvířat po dobu tří až pěti týdnů, pravidelná vakcinace proti herpes viru. Vakcinace však nezabrání infekci, pouze omezuje klinické příznaky. Vakcína proti herpes viru se nazývá Corifelin.