Lama krotká je nenáročné zvíře, které si našlo svoje místo u nejednoho chovatele. Aby žila v pohodě, je potřeba ji chovat ve velkém výběhu, nejlep...
Lama krotká je nenáročné zvíře, které si našlo svoje místo u nejednoho chovatele. Aby žila v pohodě, je potřeba ji chovat ve velkém výběhu, nejlepší je ji vypouštět na oplocenou pastvinu. To byl také důvod, proč si chovatel pan Václav Mazánek pořídil v Lužických horách bývalý mlýn s přilehlými pozemky. Tam za ním dojíždějí nejen chovatelé z Čech a Německa, ale také skupiny lidí s různým mentálním či pohybovým handicapem. Lamy jsou totiž skvělými pomocníky pro zooterapii. Pan Václav Mazánek je zemědělský inženýr, dlouhá léta pracoval v Německu, kde vystudoval sociologii a psychologii, a tak má dobré předpoklady pro uplatnění v zooterapii. To byl také jeden z důvodů, proč si lamy opatřil. Tím druhým bylo, že to jsou sympatická a nenáročná zvířata. Poprvé se s nimi setkal, když pracoval před čtyřiceti roky v jihlavské a později v ústecké zoologické zahradě. Od té doby se s nimi setkával při nejrůznějších příležitostech doma i v zahraničí. Až v roce 2000 se mu naskytla možnost vytvořit podmínky pro chov vlastních zvířat.
Samec Mates hlídá, matka Sára se posilňuje a společně se dokonale dokáží postarat o potomka Belu.
Nejlépe pastvina se stromy
A jaké získal za tu dobu zkušenosti? Jen se mu potvrdilo to, co důvěrně poznal při spolupráci s Tierparkem v německé Žitavě. „Chovají tam přes dvacet kusů. Jde převážně o lamy krotké, které se využívají při zoorehabilitaci různě postižených lidí. Já jsem si nejprve opatřil jeden chovný pár a když jsem zjistil, že prostředí Donínského mlýna jim vyhovuje, přišla na řadu mláďata,“ vzpomíná na začátky chovu, který se však nikdy nerozrostl. Mozolochodce má totiž především pro vlastní potěšení. Lamy krotké jsou citlivá zvířata, a proto nacházejí i u nás řadu příznivců. Václav Mazánek byl u založení české chovatelské organizace lam a tato nenáročná zvířata doporučuje každému, komu se líbí. „Musí mít ale vhodné podmínky. Tedy dostatečně velký, pokud možno členitý prostor. Kromě potřeby pasení mají rády stinná místa pro letní pohodu. Pod stromy se také ukrývají před menším deštěm a nacházejí tam i místo pro klidnou siestu po pastvě. Na zimu jim stačí jednoduchý přístřešek se stěnami, aby je ochránily před mrazivým větrem. Nesmí chybět dostatečná zásoba sena“
Pan Václav Mazánek si vlastní lamy pořídil před osmi roky.
Čistotné
Pokud si chce někdo zachovat hezký pozemek, nemusí se obávat, že mu ho lamy zdevastují jako krávy, koně či ovce. „Jako mozolochodci nezvyšují erozi půdy. Také výkaly nejsou po celé zahradě. Ty soustřeďují do jakéhosi pruhu, který každý rok posunou o několik metrů dál. Ten postupně zarůstá trávou, kterou ovšem zvířata nespásají, dokud tam cítí trus. Takže na pastvině vzniká pruh vysoké trávy, kterou spásají až tak po třech letech,“ uvedl pan Mazánek jednu ze zajímavostí.
Pozor na rostliny
Lamy ve stádech chovaných indiány v Bolivijských Andách ve výšce 3800–4400 m. n. m. mají hmotnost kolem 70 až 80 kg. Evropská lama krotká je vysoká 110 až 125 centimetrů a její váha se pohybuje kolem 130 kilogramů. Ráda okusuje větvičky stromů. „Proto se musí ohlídat, aby neměla v dosahu nebezpečné rostliny. Na rozdíl od koně si lama příliš nevybírá a pozřením výhonků tisu či samce kapradí se může otrávit. Při pasení se ale spolehlivě vyhne pryskyřníku prudkému, neboť ten je pro ni hořký. S některými evropskými druhy rostlin se totiž lama během vývoje nesetkala, proto je jako jedovaté neumí rozpoznat,“ míní chovatel.
Trus na pastvinách soustřeďují lamy do jednoho pruhu.
Výjimečné zvíře
S úctou se hovoří o říši Inků, ale málokdo ví, že mohla vzniknout pouze díky domestikaci lam. Ta započala někdy před sedmi tisíci roky. „Svou mimořádnou adaptační schopností a výkonností při překonávání velkých výškových rozdílů umožňovala tato zvířata indiánům kmene Inka obchodně spojit svoji říši přes území s různými ekologickými zónami a na obrovské rozloze. Jejich říše sahala od moře až do výšek přes 5000 m. n. m. Led nosily lamy z ledovců dolů do údolí, mořskou sůl do hor, brambory z vyšších poloh do údolí, kukuřici z údolí do hor. Přesunovala se až tisícihlavá stáda. Část zvířat nesla náklad, po půl dni nebo po celém dni, byl náklad převázán na jiná zvířata. Touto metodou bylo možno transportovat tuny nákladu i do téměř nepřístupných míst. Lamy jsou mimochodníci, takže při stoupání je pohybový aparát přiměřeně zatěžován,“ připomíná pan Mazánek některé z méně známých skutečností.
Učenlivá
Lamy snadno rodí a nepotřebují pomoc člověka. Na rozdíl od většiny kopytníků novorozence neolizují. Mládě se už půl hodiny po porodu postaví na nohy a pokouší se o první krůčky. Do dvanácti měsíců i déle se živí matčiným mlékem, ale již od prvých dnů se začíná pást. Výcvik lam začíná ve stáří kolem deseti měsíců. Oříškem je první nasazení ohlávky, je to asi podobné, jak vnímají některá štěňata první nasazení obojku. V obou případech se musí zvíře zabavit a pak už přichází na řadu klidná chůze. Každý dobrý výkon se odměňuje kouskem mrkve nebo tvrdého chleba a učenlivé lamy velmi rychle pochopí, co po nich člověk chce. „K běžnému životu a pro treking se potřebují lamy naučit stát, nechat se ošetřit ,na povel si lehnout a případně pár kroků couvnout. Pak přichází na řadu návyk na nošení zátěže. Nejvhodnější je zvláštní postroj. Čtyřicetikilová zátěž je nejvíce, co zvíře s rezervou zvládá. Je-li to na lamu příliš, zůstane stát nebo si lehne. Jsou mezi nimi značné individuální rozdíly v síle, v povaze i temperamentu,“ říká chovatel. Výcvik lam krotkých je zkrátka téměř bezproblémový, protože s člověkem přirozeně spolupracují.
Border kolie je výjimečně v klidu, jinak větší kamarády ráda komanduje.
Nekonfliktní, ale …
Kdo se obává, že rozzlobená lama člověka poplive, mýlí se. Plivání je spíše vnitrodruhovou záležitostí a pokud lamy plivou, jde především o vyřizování si účtů mezi sebou. Když se člověk ovšem dostane mezi ně, pak ho sprška může rovněž zasáhnout. Pokud však mají být zvířata v kontaktu s lidmi a pracovat pro ně, nesmí se opomenout i jedno další doporučení: „Je nejlepší mít chovný pár, který vede správným směrem i svého potomka. Když si někdo pořídí mladého samečka a nedojde ke správnému vtištění – imprintingu na svůj živočišný druh, nastanou problémy. Výsledek nesprávného vtištění je dlouhodobý a nezvratný. Lamák tak v dospělosti může považovat člověka za sexuálního partnera či soka a to při jeho síle může být i životu nebezpečné. Je známo dost případů, kdy se takové zvíře muselo utratit,“ upozorňuje na závěr chovatel.