Jak funguje kůň - část 28.: Chlupy a srst

Minule jsme se seznámili s kůží koně a jeho žlázkami. Dnes se podíváme na srst.

Chlupy jsou nedílnou součástí kůže savců. Jedná se o pružné útvary z rohoviny, které vyrůstají z pokožky (obr.1). Každý chlup má svůj kořen, který je vytvořen pouze v období růstu chlupu a je pevně ukotvený v chlupovém váčku v kožní škáře. Rozšiřuje se v tzv. bulbus (cibulku), který je v kůži ukotven vazivovou chlupovou papilou. Stvol chlupu pak vyčnívá nad kůži. Do chlupového váčku ústí mazové a potní žlázky. Každý chlup je spojený s drobným svalem - vzpřimovačem chlupu, který ho svým stahem nezávislým na vůli „zvedá“. Tento proces je významný při termoregulaci, protože vzpřímené chlupy v sobě uvězní vzduch a brání tepelným ztrátám. Ve zrohovatělých buňkách chlupu se nachází barvivo, které mu předaly melanocyty a které určuje jeho barvu. Šedé zbarvení je kromě toho dáno uzavřením vzduchu do dřeně chlupu.

• obr. 1: Schéma chlupu a sousedících struktur. 1 – mazová žlázka; 2 – chlupový váček; 3 – kožní papila s cévami; 4 – vzpřimovač chlupu; 5 – stvol chlupu obalený šupinatou kutikulou; 6 – kůra chlupu; 7 – dřeň chlupu.

Kořínky chlupů se nacházejí v hloubce asi 0,8 až 1mm, žíně hřívy a ocasu rostou dokonce z hloubky 3 až 4mm. Krycí chlupy koně jsou v závislosti na plemeni dlouhé jeden až dva centimetry, podsada dva centimetry. Zimní srst může mít až dvojnásobnou délku. Žíně hřívy a ocasu, které nelínají, mohou dosáhnout délky až dva metry.

• obr. 2: Oko koně s řasami, pod okem lze vidět hmatové chlupy.

Většina chlupů má:
- dřeň, která má různou tloušťku a u podsady může chybět, obsahuje v sobě pigmentová granula;
- kůru, která tvoří více než polovinu tloušťky chlupu a jejíž buňky obsahují pigment;
- na povrchu kutikulu. Ta je u koní tvořená plochými silně zrohovatělými buňkami tvořícími šupinky s nerovnými okraji. Velikost a počet těchto šupinek se různí u jednotlivých typů koní a dává jejich srsti charakteristický vzhled.

• obr. 3: Pysky koně s hmatovými chlupy, u vchodu do nozdry jsou jemné ochranné chlupy.

Rozeznáváme několik typů chlupů.
1. krycí chlupy neboli pesíky jsou ony známé chlupy rostoucí po skoro celém těle a tvořící srst.
2. vlnovlasy, neboli podsada, jsou jemné chlupy, většinou zvlněné, schované pod pesíky a jejich počet je výrazně vyšší v zimní srsti.
3. ochranné chlupy, neboli žíně, rostou u koně na temeni hlavy jako kštice, na hřebeni krku jako hříva a na ocase.
4. známe ale i další ochranné chlupy, například řasy okolo očí,
5. chlupy v předsíni dutiny nosní nebo
6. na začátku vnějšího zvukovodu v uchu.
7. Specifickým druhem jsou hmatové chlupy. U koně se nacházejí pouze na hlavě a jsou charakteristické tím, že v jejich chlupovém váčku je krevní výduť, v jejíž stěně je síť senzitivních nervových vláken reagujících velmi citlivě na dotyk. Tyto chlupy najdeme nad a pod očima, na jařmových obloucích, tvářích, na bradě a na horním i dolním pysku (obr.2,3).

U koně jsou chlupy po těle uspořádané v řadách a v kůži jsou zakotvené šikmo. Tvoří tak chlupový proud nebo chlupové pole (stejně orientované chlupy na větší ploše). V místě, kde jsou jednotlivé chlupy proti sobě, se tvoří tzv. chlupové víry, hřebeny, pěšinky nebo kříže. Chlupy na hřbetě jsou většinou delší a tlustější než na břiše, ale řidší.
Když chlup roste, je plně vyvinutá jeho cibulka. Ta ale postupně mizí a chlup ve váčku drží pouze pomoci speciálních zrohovatělých buněk. Na dně váčku se postupně formuje nová cibulka a z ní vyrůstá nový chlup. Jakmile jeho hrot dosáhne povrchu kůže, starý chlup vypadne.
Krycí chlupy a podsada se pravidelně dvakrát ročně mění - línají. Tento cyklus závisí na délce denní doby a okolní teplotě. Hned po letním slunovratu si oči koně i další receptory „všimnou“, že se začíná zkracovat den, a tuto informaci předají mozku. Ten vydá příkazy k uvolnění hormonů, které zahájí růst zimní srsti. Už ke konci srpna vykukují jejich špičky z kůže. Na konci září nebo v říjnu začnou zimní chlupy vystrkávat letní srst z chlupových váčků ven a začíná línání. Na délku a hustotu zimní srsti má pak vliv podzimní okolní teplota. Pokud se kůň dekuje nebo je trvale v teplé stáji, jeho zimní srst naroste jen o něco hustější než letní. Pokud je však vystaven během této doby velkému chladu, jeho zimní srst bude velmi hustá a dlouhá. Nízké teploty ovlivňují růst srsti až do zimního slunovratu. Pak se den prodlužuje a ve váčcích začnou růst letní chlupy; zimní srst se už vnějším podmínkám nepřizpůsobí. Jarní línání bývá u koní výraznější. Na jaře začíná srst vypadávat na spodní straně těla, poslední zimní chlupy na zádi se často drží až do léta.

• obr. 4: Kůň s mokrou zimní srstí. Krycí chlupy se formují do trojúhelníků, nechají vodu skapat dolů a nepustí ji do podsady a ke kůži.

• obr. 5 a 6: Stejný kůň v zimní a letní srsti.

Zimní srst se skládá z husté, vlnité, krátké podsady a z vrchní vrstvy dlouhých, tuhých krycích chlupů, které jsou pokryté tukovou vrstvou (obr.5). V suchém počasí stojí obě dvě vrstvy skoro kolmo na kůži, takže se v nich zadržuje vzduch, který izoluje tělo. Při dešti se mastné krycí chlupy formují do malých trojúhelníků, otočených špičkou dolů, z nichž odkapává voda, aniž by pronikla do vlnité podsady (obr.4). Důmyslně uspořádané chlupové víry, umístěné na správných místech (např. na slabině), odvádějí vodu úspěšně i z míst, která jsou méně osrstěná (oči, huba a nos, pohlavní orgány, okolí řitního otvoru).
Letní srst se skládá z řídké, jemné vrstvy chlupů (obr.6). Srst jižních plemen koní žijících v suchém pouštním klimatu je hladce přiléhající, jemná, sametová a lesklá - má za úkol odrážet sluneční paprsky.

Příště si řekneme něco o kopytě.