Z činnosti Klubu chovatelů králíků zaječích

Klub chovatelů králíků zaječích (dále též „klub“) byl založen v roce 1957 v Praze. Za dobu jeho existence došlo k výraznému posunu standardu „zaječáka“, který sice z optického pohledu představuje tzv. sportovní plemeno, ovšem mnohdy si laická veřejnost neuvědomuje, že výtěžnost tohoto plemene králíka, jehož hmotnost se pohybuje i přes 4 kg. (maximum je podle vzorníku 4,25 kg), není nijak zanedbatelná.

Historie

Pro porovnání dřívějšího a nynějšího standardu „zaječáka“ lze použít např. publikaci Knihovna králikáře československého z r. 1907, ve které její spoluautoři Kálal a Bouček k tomuto plemenu mj. uvádějí: „Zaječí králík jest jedna z novějších, z Anglie šířených odrůd. Náleží mezi druhy středního vzrůstu. Odrostlý dosahuje váhy 4–5 kg. Angličané považují ho za míšence belgického králíka obrovského a oborního polodivokého králíka anglického a zvou jej Belgian hare (belgický zajíc). Plně zaměňují tak jméno králíka za zajíce, ač zajíci svým krátkým zavalitým, jakoby hranatým, tělem zcela nic se nepodobá vychrtlému, na vysokých nohách postavenému zajíci. Pouze červená liščí barva (pozn.: dříve se užíval název zaječí liščí) jeho činí jej podobným zajíci. U jiného králíka takového zbarvení se nevyskytuje. Jiné odstíny u zaječího králíka se dosud nevyskytují [pozn.: v nynějším vzorníku je upraven standard králíka zaječího divoce zbarveného ohnivého (Zadiv), tříslově černého (ZaTč), tříslově modrého (ZaTm) a albína (Zabčo)]. Sport předepisuje, aby ramlíci této odrůdy měli krátkou širokou, ramlice pak úzkou a táhlou hlavu s ušima stojícíma a nevalně delšíma jak 12 cm. Oči mají být ohnivé, veliké, tmavé, trochu v před postavené. Králice nesmí míti ani nejmenší lalok. Kožešina má býti hustá s hojnou vlnou, krycí vlas načervenalé barvy liščí a špičky pesíků černé. Zbarvení šedé považuje se u této odrůdy za vadné … na břiše a spodních částech, jakož i na spodní části ocásku, který má dobře vzhůru státi, má býti srst barvy bílé. Po samicích mají se táhnout úzké, bělavé pásky. Co nejkratší uši jsou černě lemovány a ocásek na horní straně …“

Současnost

Nynější standard „zaječáka“ je důsledkem výrazného posunu v dlouholeté chovatelské, resp. šlechtitelské práci především členů klubu. Významný chovatel „zaječáků“ a jejich posuzovatel Miroslav Pavelka v letošní klubové ročence shrnul dosavadní pozitiva i negativa nynějšího králíka zaječího, a to ve světle výsledků poslední speciální klubové výstavy, která se konala v listopadu 2009 v chovatelském areálu ZO ČSCH Kolín – Štítary.

Pozice 1. – hmotnost

Hmotnost 3,00–3,24 kg je v platném vzorníku spojována s 8 body, u 3,25–3,49 kg s 9 body a plných 10 bodů získává králík o hmotnosti 3,50 až 4,25 kg. Dá se říci, že tato stupnice je spíše orientační. Při stále kvalitnějším krmení (granule, doplňkové vitamíny atd.) lze docilovat již ve čtvrtém měsíci hmotnosti králíka okolo 3 kg; je to nezbytné z tohoto důvodu, aby u takového králíka bylo ve stáří osmi měsíců dosaženo ideální hmotnosti okolo 3,80 kg.

Pozice 2. – tvar

1. Průběh hřbetní linie

 – začíná u prvního krčního obratle a končí u kořene pírka.V současné době v našich chovech je téměř bez vad, jen v požadovaném zaoblení zádí přetrvávají mírně nebo výraznější hrboly kyčelních kostí; výběrem zvířat se ovšem neustále zádě zlepšují.

2. Hrudní končetiny

 – hrudní končetiny musí být rovné. Někdy se nám ukazuje prošlap hrudních končetin. S pánevními končetinami, které musí přiléhat k tělu, v současnosti nejsou problémy.

3. Poloha pírka

 – častěji se nám objevuje vleklé a hravé pírko, ne však ve větším počtu.

4. Kůže králíka

 – na poslední speciálce se u několika vystavených králíků vyskytla volnější kůže, a to nejen u samiček, ale také i u samců. Nutno dodat, že se tak stalo většinou u králíků přesahujících hmotnost 4 kg.

5. Vnější pohlavní orgány

 – tzv. vleklá varlata a mírný rozštěp v poslední době nebyly u králíků Za zjištěna.

Pozice 3. – typ

Typ – připomíná polního zajíce. Tělo je dlouze protažené, s klenutou břišní linií. Ne všichni králíci mají ideální prsa. I krk je u některých kusů méně zřetelný. Délka hrudních končetin se křížením a vhodným výběrem zlepšila a většina králíků nyní dosahuje délku okolo 12 cm. Ale není daleko doba, kdy ucho bylo i 11 cm dlouhé a několik králíků bylo hodnoceno výlukou. V současné době se hlavně výběrem specialisté „zaječáků“ dostali v této pozici k výborným výsledkům, hlavně co se týče postoje králíka. Je radost se dívat na dvou až tříměsíční mláďata králíků, jak se sama bez pomoci staví do figury. Ostatně je to právě figurantnost „zaječáka“ a s tím spojená jeho vitalita, která jej odlišuje od ostatních plemen králíků.

Pozice 4. – srst

Srst, která má být hustá s elastickými pesíky, naopak specialistům dělá již celá léta vrásky. Je nezbytné se důsledněji zaměřovat na vylepšování této standardní pozice tak, aby srst byla nejen pružná a hustá, ale měla také délku požadovanou našim vzorníkem (okolo 2,5 cm.). Pružnost se sice neustále zlepšuje, ale stále chybí její požadovaná hustota. Na délce srsti by měli nynějším českým chovům pomoci králíci z dovozu.

Pozice 5. – barva krycího chlupu

(event. stínování nebo tříslo) Pokud jde o barvu krycího chlupu, ta má v současné době několik odstínů. Červenohnědou barvu ovlivňuje množství pesíků. Je-li pesíků hodně, dostáváme tmavší zbarvení. U světlé, spíše liščí barvy tolik pesíků se neobjevuje, jsou ale zase výraznější. Takzvaný mahagon byl již okolo roku 1975 zavržen, hlavně z důvodu nevýrazného pesíkování. Výrazně se zlepšilo tříslo hlavně na spodině těla a zatažením celého pírka. Neustálým výběrem se docílilo zatažení barvy až k břichu. Šedé boky jsou již též labutí písní. Ale často se lze setkat s neucelenou barvou, jehož příčinou je línání králíka. Též bychom neměli přehlížet lemování uší černou barvou. V klubu jsme se přesvědčili o tom, že mláďata v hnízdě se dají výběrem těchto uší s lemem zlepšit. Některá byla v lemu slabší, jiná velmi tmavá.

Pozice 6. – barva podsady, mezibarva

Barva podsady a mezibarvy: pro divoké zbarvení je podsada sytě modrá, ale nezasahuje jednu třetinu délky krycího chlupu. Barva je ve většině případů v pořádku. Chovatelé již vědí, že tmavá podsada u pohlaví a na hrudních končetinách není vadou. V oblastech divokých znaků je podsada tříslová. Mezibarva v chovech a odchovech členů klubu není taková, jak by měla podle vzorníku být – a to svítivě liščí. Tuto barvu dosahuje malé procento králíků. Ve většině případů se jeví světlejší a méně ohraničená.

Pozice 7. – péče a zdraví

Péče o zdraví – k péči chovatele patří čistota zvířete a příprava na výstavu. Každá výše uvedená odchylka se podle vzorníku trestá srážkou 0,5 bodů. Chovatelé stále nevěnují potřebnou péči vyčišťování pohlavních koutků. Též vyčištění uší po pozdějším tetování. Nutno ovšem dodat, že tyto chovatelské poklesky na poslední speciální výstavě klubu zaznamenány nebyly.

Pozice u barevných rázů Za

U barevných rázů u nás vystavovaných, ať jsou ZaTč nebo ZaTm, platí pozice 5 až 6 jako u Tč nebo Tm uvedených ve vzorníku. V našich chovech nastalo výrazné zlepšení hlavně v pozici 3 – typu. Tyto odchovy vynikají hlavně v délce hrudních končetin a uší. Srst se jeví oproti Zadiv delší, ale řidší a méně pružná. V 5. – pozici se hodnotí tříslová barva a kresba. Problémy se vyskytují hlavně v černé barvě na prsou. Zde, jak ukázala poslední kolínská speciálka, záleží hlavně na výběru králíků a tato vada se dá do budoucna výrazně zlepšit – odstranit. Též je problém u očních kroužků málo výrazných a neuzavřených. V 6. pozici – barva krycího chlupu a podsady jsou králíci v barvě černé velmi často s výrazným leskem. Podsada je mimo tříslových znaků tmavě modrá.

Činnost klubu

Klub chovatelů králíků Zaječích má v současné době 18 členů, z nichž větší část se věnuje chovu Zadiv. Od roku 2010 se dalšímu šlechtění ZaTm budou věnovat tři specialisté. Členové Klubu ve svých řadách rádi uvítají vážné zájemce o chov „zaječáka“ a jsou připraveni těmto zájemcům odborně poradit a pochopitelně jim hlavně pomoci při zajištění chovného materiálu. Klubová setkání se realizují povětšinou třikrát do roka v chovatelském areálu ZO ČSCH Kolín – Štítary, a to na jaře, v srpnu a na podzim v rámci konání podzimní speciální výstavy králíků zaječích. Základní informace o dění v Klubu lze zjistit na pravidelně aktualizovaných webových stránkách: www.kralikzajeci.com.

Zpracováno z podkladů Miroslava Pavelky, publikovaných v Ročence Klubu chovatelů králíků Zaječích 2009.