Kruhová jízdárna

Při budování kruhové ohrady je potřeba zvážit, k čemu bude využívaná. Podle účelu se volí velikost, ohrazení i povrch. Pochopitelně čím větší kruhovka, tím nákladnější její pořízení, proto ekonomická stránka věci často velí budovat kruhovku co nejmenší. Pro práci ze země pro většinu koní stačí průměr 16 metrů. To je rozměr, na němž se dá kůň lonžovat, a na kterém se dá pohodlně pracovat ve volnosti.

Nedostatek prostoru či financí

Člověku, který stojí uprostřed, stačí udělat pár kroků, aby na koně zatlačil vlastním osobním prostorem, nebo naopak povolit tlak ustoupením od koně – tedy v případě, že se nejedná o extrémně bázlivé zvíře.Pokud má stáj málo prostoru či financí, musí řešit, zda stavět jízdárnu i kruhovku, nebo si může dovolit jen jednu takovou stavbu. Tehdy je možné například zvolit jízdárnu, na níž lze případně kruhovku zbudovat třeba natažením ohradníku mezi stojany překážek či z mobilních kovových dílů. Není však výjimkou, že majitelé stáje zvolí vybudování pouze kruhovky, která bude rovněž sloužit jako jízdárna, zejména v případě, kdy místo vyhrazené pro ježdění nedosahuje rozměrů ani malého obdélníku 20 metrů krát 40 metrů. V tom případě je více než nutné dbát nejen na kvalitní povrch, ale také zbudovat stěny jízdárny mírně vykloněné ven z kruhu, aby koně při jízdě podél stěny „nehoblovali“ kolena jezdců o stěny.

Průměr minimálně 20 metrů

Dalším faktorem je samotný rozměr. Považuji za rozumné stavět kruhovky, pokud mají sloužit i k jízdě, s minimálním průměrem 20 metrů, což je průměr velkého jízdárenského kruhu. U velké kruhovky se ovšem zříkáme určitých výhod snadného působení na koně při práci ze země, které máme v menší kruhovce – což ovšem osobně nepovažuji za velkou nevýhodu, spíš naopak. Větší prostor umožňuje koni lepší vyjádření názoru, a klade větší nároky na chování člověka, což je ke koni fér.

Rizika

Již v předchozích dílech jsem zmiňovala určitá rizika pro zdraví koně, má-li být kůň pohybován po kruhu. Na tato rizika je nutné myslet nejen při lonžování nebo při práci ve volnosti, ale také při ježdění. Ač nekonečný obvod kruhovky svádí k nekonečné jízdě, je nutné si o to více hlídat čas a tempo, kterým chceme, aby se kůň po obvodu pohyboval, a také střídat směr pohybu. I lidé, kteří se dušují, že by koně nelonžovali déle než deset minut na každou stranu, dokáží na koni jezdit v kruhovce po obvodu prakticky celou hodinu – přitom zátěž na nohy koně je zvýšená o faktor jezdce.
Určitou nevýhodou kruhové jízdárny oproti obdélníku je pochopitelně také absence rovné stěny. Průjezd přes střed sice umožňuje pohyb po rovné linii, avšak pro navedení koně na tuto trasu je nutné se odpoutat od stěny ostřejším obratem, než je klasické projetí rohu jízdárny, abychom byli nuceni po projetí krátkého úseku opět prudce zatočit ke stěně, nebo zastavit. Také při nácviku některých stranových pohybů je přítomnost rovné stěny výhodou. Pomineme-li však tyto nedostatky, zjistíme, že dostatečně velká kruhovka může být jízdárně dobrou náhražkou. I na kruhovce je možné procvičovat přechody mezi jednotlivými chody, ohýbat koně, nacvičovat obraty, couvání nebo prosté klidné stání.

Výhody

Kruhová jízdárna má oproti obdélníkové i určité výhody. Nejvíc se mi osvědčuje při výuce začínajících jezdců. V kruhové ohradě je možné adepta jezdectví brzy odepnout z lonže a nechat kroužit na spolehlivém koni po obvodu kruhovky podobně jako na lonži, avšak pro jezdce již s pocitem, že „jezdí sám“. Stěna kruhovky dodává jezdci pocit bezpečí, že s ním kůň nemá kam utéct, a zkušený kůň také ví, že si může k všeobecné spokojenosti zúčastněných lidí v pohodlném tempu ťapat po obvodu kruhovky, zatímco si jezdec může třeba žonglovat s balónky. Pokud kůň považuje kruhovou jízdárnu za místo, kde je v bezpečí a není přetěžován, bude pracovat vyrovnaně a spolehlivě, a i v případě, že nebude třeba zcela přesně rozumět pokynům začínajícího jezdce, přítomnost známé osoby v podobě cvičitele stojícího uprostřed jízdárny mu může poskytnout dostatečnou oporu, aby se v naprostém klidu srovnal i se zpočátku nejasnými pokyny přicházejícími ze sedla. Podobným způsobem lze také využít kruhovku při zaučování koně pod jezdcem. Ať už je používáno jízdárny obdélníkové nebo kruhové, velký přínos pro koně i pro jezdce vidím ve střídání jízdy na jízdárně a v terénu, který skýtá nepřeberné množství situací a podnětů pro koně a práci s ním.