Každá doba přinášela a přináší určitou módnost plemen a to i mezi služebními či sportovními psy. Kdysi byla plná cvičiště dobrmanů či boxerů, před dvaceti roky bylo například u armády velké zastoupení francouzských ovčáků – briardů. V devadesátých letech přišla vlna belgických ovčáků, kteří se především v podobě malinoisů zařadili mezi hvězdy v mnoha kynologických disciplínách. Jedno plemeno však překonalo všechna módní údobí a nic neztratilo na své oblíbenosti – německý ovčák.
„Je to pes, který byl a musí zůstat zvířetem s univerzálním využitím. Proto považuji za důležitý přínos, když s německým ovčákem například někdo cvičí jak podle zkušebního řádu IPO, tak podle ZVV. Dá to více práce, pro psa je to zábava a v širším pohledu to prospívá chovu. Samozřejmě, že pokud chce někdo dosáhnout na rezortní, národní, evropský či světový vrchol ve výkonu, je lepší specializace. Našim chovatelským cílem by ale měl zůstat záměr rytmistra Maxe von Stephanitze, že německý ovčák je vhodný pro službu, stejně jako pro rodinu, obyčejné hlídání domu či pasení. V posledních desetiletích k tomu přibyly další oblasti využití, jako například slepečtí či asistenční psi, záchranáři v sutinách, na horách, ve vodě a podobně,“ říká Jiří Novotný, hlavní poradce chovu německých ovčáků. Je také přesvědčený, že německý ovčák pro svoji univerzálnost a líbivost je a zůstane nepřekonatelnou stálicí ve skupině nejoblíbenějších plemen.
Slova pana Novotného nejsou pouhou teorií, ale jsou podložená letitými zkušenostmi z výcviku a využívání německého ovčáka ve sportu, ve službě a samozřejmě v chovatelství. Zemědělský inženýr Jiří Novotný se výcvikem psů zabýval od dětských let a svoji vysokoškolskou kvalifikaci uplatnil hned po základní vojenské službě, když se stal v osmdesátých letech vedoucím důstojníkem pro chov služebních psů u Pohraniční stráže. Od roku 1981 do poloviny roku 2001 se zabýval chovem německých ovčáků pod chráněným názvem chovné stanice Z Pohraniční stráže. Léta systematického chovu a testování psů, ve snaze spojit kvalitní exteriér s výcvikovými vlohami, mu přinesly jedinečné zkušenosti. O velké kvalitě odchovaných psů pocházejících z této chovné stanice, svědčí dosud trvající zájem o tyto psy doma i v zahraničí. V letech 1997 až 2001 byl vedoucím odboru kynologie a hipologie Policie ČR.
Výkony na prvním místě
Přestože je Jiří Novotný velkým příznivcem a chovatelem německých ovčáků, nikdy neopovrhoval ostatními plemeny. Dokonce jako šéf policejní kynologie souhlasil se zařazením kříženců, pokud byli přínosem pro službu. Šlo mu především o výkony psů. V tomto směru ale stejně tak tlačil na policejní chovné stanice. Tedy na taková rodičovská spojení, jejichž výsledkem by byla nejen zdravá, výkonná, ale i krásná zvířata. Po ukončení policejní kariéry se vrátil k privátnímu chovu a výcviku. Jeho snahou je nadále dokazovat, že německý ovčák je opravdu univerzálním plemenem s velmi širokým využitím.
Životní zkušenosti pana Novotného naučily, že ani nejlepší teorie nic nevyřeší, pokud se nepromění ve skutky. A navíc v teorii či od zeleného stolu se mnohé zdá snazší. Proto se zúčastňuje se psem nejrůznějších soutěží, ať už jsou zaměřené na sportovní nebo služební výcvik. K praktickému provádění výcviku psů ovšem měl blízko i v dobách, kdy zastával post nejvyššího policejního pejskaře. „Jen co vyřídil nezbytné služební formality ve výcvikovém středisku, ať už šlo o kontroly, jednání či školení, odložil plukovnickou uniformu, vzal si montérky, aby se v terénu s námi zapojil do výcviku. Jednak se osobně přesvědčil, jak odpovídají naše reference o kvalitě psů v kurzu skutečnosti, a také se chtěl dovědět, co nového jsme vnesli do systému přípravy. Zajímal se například o přenášení etologických prvků nácviků obran ze sportovní kynologie do přípravy policejních psů,“ vzpomíná na plukovníka Novotného policejní instruktor a svazový figurant René Konečný.
Z chovatelské stanice pana Novotného Z Jirkova dvora už vzešly stovky úspěšných psů. Majitel se může pochlubit pochvalnými referencemi z jejich služby ve Spojených státech, ať už od vojáků či policie, stejně jako z Kanady, Německa, Holandska či Rumunska. Jednadvacet let byl zaměstnancem státu a neměl pořádně čas na svoje psy. Teď si už čtyři roky užívá nejen chovu, ale osobně psy připravuje. Pomáhá také začínajícím kynologům, jak o tom pohovořila jedna slečna. „Teprve střádáme poznatky z výcviku, zajímají nás přednosti a slabiny jednotlivých chovů. Teď nasáváme i zkušenosti pana Novotného z výcviku. Je vidět, že to co nás učí, sám uplatňuje i při soutěžích,“ shodla se Kateřina Havelková z Brandýsa nad Labem se svým přítelem, když se přijeli podívat na jeden ze závodů, kde jejich rádce soutěžil.
Jiří Novotný má co říct i k často diskutovanému ohrožování lidí psy cvičenými v obranách. „Nebezpeční jsou nevycvičení psi a zvláště, když jsou v rukách naprostých laiků. Nejenže neposlouchají své majitele, ale jejich reakce jsou nepředvídatelné. Na rozdíl od toho například vycvičený německý ovčák musí být jak psem do rodiny a společnosti, tak pro sport nebo službu. A podobně to musí platit pro ostatní plemena, která se v obranách cvičí. Takový výcvik ale nemohou dělat nepoučení lidé. Musí je vést zkušení kynologové,“ zdůraznil pan Novotný. A jeho psi, s nimiž jezdí na soutěže, potvrzují tato slova. Například jen co pes Piko Z Jirkovy zahrádky úspěšně dokončil zadržení figuranta na extrémně dlouhou vzdálenost (po obvodě třetiny jezera, asi 400 metrů), páníček s ním vešel do restaurace a bez jakýchkoliv obav nechal nejlepšího obranáře dne hladit od malých dětí. A tak Jiří Novotný naplňuje odkaz zakladatele moderního chovu německých ovčáků Maxe von Stephanitze, že německý ovčák musí být pro službu i do rodiny.