Peja červenolesklý (Prosopeia tabuensis) Gmelin

V anglickém názvosloví jej nalezneme pod označením Red Shining Parrakeet. V Německu získal jméno Pompadoursittich. Při pozorném pohledu na mapu zjistíme, že východním směrem od Austrálie se nachází Nová Kaledonie. Od ní opět směrem východním se rozprostírá ostrovní království Tonga. Na jeho půdu vstoupil teprve roku 1643 první evropský mořeplavec Tasman, původem z Holandska. Loďstvo, kterému velel, zakotvilo také na blízkém souostroví Fidži. Na obou těchto souostrovích se námořníci setkali s tímto, dnes již velice vzácným papouškem. Obyvatelé Polynézie mu dali jméno koki.

Vzhled

Dosahuje délky 460 až 470 mm. Má dlouhý, zakulacený ocas a zakulacená křídla. Samice mají menší hlavu a zobák. Mladí ptáci mají bledší zobák a hnědou duhovku.
Na těchto ostrovech je oblast mangrovů a deštných lesů, kterých však ubývá. Naopak zde byly vysazeny kokosové palmy a ovocné stromy. Tito papoušci jsou za bílého dne jen těžko k vidění, ale ráno při rozednění a k večeru za soumraku létají v malých skupinách a hledají si potravu.

Potrava

Dávají přednost bobulím a šťavnatým plodům. Kromě toho zalétají na ovocné plantáže a kukuřičná pole. Většinu dne se zdržují v lesích. Jejich hnízda byla nalezena v srpnu. Domorodci vybírají mláďata z hnízda krátce před vylíhnutím, dokrmují je a slouží jim jako domácí mazlíčci. Do Evropy a USA je dovážen jen zcela ojediněle.

Čerstvě dovezení ptáci

Čerstvě dovezení ptáci potřebují skleníkové teplo a vysokou vlhkost vzduchu. Zpočátku se uchylují do nejtemnějšího kouta voliéry. Za nedlouho ucítíme pižmovou vůni, která je příznačná právě pro papoušky rodu Prosopeia. Nabídka krmiv je opravdu bohatá. Rádi budou přijímat banán, borůvky, fíky, papáju, pomeranč, jablko, burské oříšky, limbové oříšky, měkkou kukuřici, lesknici, oves, proso, pšenici, semenec, slunečnici, žito, salát a další zelené krmivo. Inkubační doba činí 24 dny. Mladým ptákům se duhovka přebarví z hnědé na žlutou za šest měsíců.

Populace

V divočině žije v současnosti již jen několik stovek jedinců. Část z nich pochází z odchovů v zajetí. Pro ně byly v lesích vyvěšeny hnízdní budky. Současně bylo domorodé obyvatelstvo požádáno, aby papoušky nekrmili. Je potěšitelné, že se podařilo zjistit výletky od reintrodukovaných ptáků ve volné přírodě. Důležitá je ta skutečnost, že vykazují přirozenou plachost vůči lidem. Tím získávají dobrý předpoklad k tomu, aby v divočině přežili.
Všichni papoušci rodu Prosopeia jsou zařazeni na Červené listině vymírajících druhů IUCN (International Union for the Conservation of Nature and Natural RescResources) a ve své vlasti jsou přísně chráněni.