Vysvětlení ke článku To se tedy povedlo – Exotika 2008

Ve Fauně číslo 24/2008 byl otištěn článek pana Petra Podpěry o výstavě Exotika 2008. Chtěli bychom vysvětlit několik nesrovnalostí, které se ve článku objevily.

Přijímáme kritiku

Přijímáme kritiku katalogu, protože byl opravdu jedenkrát uveden chybný název achát (překlep) místo achátový, ostatní podobné názvy byly v pořádku. Také v Listině vítězů se po přepisu objevila chyba v označení výstavní třídy 3. Tato třída byla rozdělena na 3/1 červení A a 3/2 červení B. Toto však nebylo v listině napsáno. Vítězové těchto tříd byli v katalogu správně označeni (VT klec č. 25 a VT č. 42). Celkové výsledky tato chyba neovlivnila. Katalog pro celou výstavu byl pověřenou osobou zpracováván ve čtvrtek v noci, bohužel kanárkáři již neměli možnost kontroly před tiskem. Tímto se návštěvníkům, kteří si zakoupili katalog, omlouváme. Kdo nic nedělá, nic nepokazí.

Vysvětlení

K rozdělení výstavy na kategorie bychom rádi uvedli následující: propozice výstavy Ptačí svět, které schválil KPEP, stanovují již několik let rozdělení do kategorií. Kategorie A „mistrovská“, z této kategorie jsou určeni „Mistři KPEP“ ve skupinách BK lipochromoví a BK melaninoví. Zde se vystavují ptáci mladí (narození v daném roce) z prokazatelně vlastních odchovů (např. kroužky s chovatelským číslem). Tato nejvíce sledovaná kategorie je rozdělena do výstavních tříd. Kategorie B „otevřená“ je určena především pro ptáky starší, bez rozdílu stáří a původu (i z cizích odchovů).

Standard cizokrajného ptactva, barevní a postavoví kanáři (W. Wiener, 1997)

Dále jsou zpochybňovány použité názvy barev. Vše je však v souladu s platným Standardem cizokrajného ptactva, barevní a postavoví kanáři (W. Wiener, 1997). Písemné vyjádření z Ústavu pro jazyk český AV ČR ze dne 10. 12. 2008 dává zapravdu názvům bíločerný a bílohnědý. Pouze výraz bělohnědý se vyskytl v Příručním slovníku z let 1935–1957 a tehdy vyjadřoval světlehnědou barvu, což není náš případ. Nejedná se nám o žádné zesvětlení, ale o složení dvou barev. Ve článku uváděné přirovnání k babičce ze Starého bělidla …? Bělit prádlo, bílit voliéru a barva bílohnědá, v tom je snad rozdíl. K názvům slonovinově žlutý a slonovinově červený: jedná se o stejný faktor, ale v různých barvách. Ve Standardu C.O.M a ve většině Standardů států sdružených v C.O.M (jsme členy) je používán jednotný název žlutý ivoor a červený ivoor (ivoor = slonovina, barva slonoviny, slonová kost, slonovinový/slonovinově). Podobně i náš Standard uvádí pro ptáky B název plísňový, kdysi používaný název „plísňák“ (standard C.O.M schimmel). Původní název neintenzivní nevyjadřuje skutečnou barvu. Ptáci B musí mít intenzitu barvy stejnou, jako ptáci A, intenzivní! Tím, že mají lemy pér bílé, nejsou přeci neintenzivní. Názvy ivoor a šiml nebyly zatím našimi chovateli přijaty, proto jsou v našem Standardu použity překlady. Je škoda, že nebyla vůle převzít dohodnuté názvy ze Standardu C.O.M, stejně jako to udělaly tisíce jiných chovatelů v Evropě. Pan Podpěra by měl vzít na vědomí, že český Standard z roku 1979 je již řadu let neplatný, i když zřejmě názvy slonově bělohnědý (dnes slonovinově žlutohnědý), růžově černí (dnes slonovinově červenočerní) a podobné názvy jsou „jeho dětmi“.