Ptačí rezervace Pantan, domov racků …

Ve vzduchu je cítit sůl, teplý vánek čechrá vlasy a všude je slyšet pronikavý křik racků… Jistě se vám také vybaví přímořská atmosféra letních dovolených. Racek je nepřehlédnutelný pták, který patří neodmyslitelně do života kolem moře. Je to věrný průvodce rybářů na jejich pravidelných cestách za úlovky.

Jedna z mnoha legend

Jedna z mnoha legend o raccích pochází ze severního Skotska. Z míst častých mlh a velkých bouří. Utone-li námořník na moři a jeho tělo nenalezne ani kousek země, kam by se mohl vrátit, promění se jeho duše v racka. Ten pak léta kolem rodných břehů, provází lodě a blíží-li se bouřka, volá na své druhy a varuje je. Křičí a chce být slyšen i přes příbojové vlny. A protože i v legendách je často kus pravdy, potvrzuje se, že dříve než zaznamená větrnou smršť či bouři moderní přístroj, cítí ji již rackové. Stahují se k zádi lodi a křičí trochu jinak než obvykle. Z této pověry vyplývá, nikdy nelovit a nestřílet racky. Vždyť co my víme, co jsou zač …

Pantan, ojedinělá močálovitá oblast

Letošní rok vyhlásila Česká ornitologická společnost ptákem roku 2008 právě racka. To mě také motivovalo napsat o něm tento článek. Jeho stavy rapidně klesají a jako jeden z mnoha živočišných druhů volá o pomoc a žádá si naši ochranu. Za posledních dvacet let zmizelo 40 % racků! Rackové patří mezi dlouhokřídlé a jejich rozmanitost je od velikosti kosa až po rozměry přibližující se orlu.
Při putování po střední Dalmácii jsme fotili i tyto veselé ukřičené opeřence. Náhodně jsme narazili na velice zajímavou přírodní rezervaci ptáků, zejména racků. Nachází se poblíž starobylého města Trogiru. Přišlo mi neuvěřitelné, že tam mají volný přístup lidé. Rezervace se propojuje s pláží, kde voda sahá maximálně po kolena, a stejné je to i několik stovek metrů dále do moře. Na písečné pláži vás překvapí, na Chorvatsko velké množství mušlí. A tak jen v plavkách, s foťákem kolem krku, jsem se vydala přímo mezi stovky racků. Úžasná atmosféra, když vám kolem hlavy prolétávají a usedají na hladinu. Nepopsatelný křik vyvolává mrazení v zádech. Jedním slovem nádhera! Měla jsem pocit, že jsem se ocitla uprostřed kolonií ptactva v daleké Africe. Rezervace se jmenuje Pantan a její rozloha je kolem padesáti hektarů. Je to ojedinělá močálovitá oblast, významné chráněné ichtyologicko – ornitologické území.

Vřele doporučuji tuto ptačí rezervaci navštívit

Míchá se zde sladká a slaná voda, která tvoří močálovité ostrůvky rákosí, ideální pro hnízdění ptáků. Nachází se zde kolem 196 druhů migrujících ptáků. 8 druhů hnízdících, 13 druhů zimujících. Nachází se tady také 45 druhů ryb, převážně mořských, ale i sladkovodních. Ryby se zde vytírají, protože je zde pro rybí plůdek dostatek organické substance a díky mělké vodě je zde i příznivá vyšší teplota vody.
Pokud do těchto míst někdy zabloudíte, vřele vám tuto ptačí rezervaci doporučuji navštívit. Určitě nebudete zklamaní.

Racek chechtavý

Jedno brzké ráno jsem již nemohla dospat. Potichounku jsem se vykradla z postele, hodila jsem na sebe kousek oblečení, popadla foťák a šla k mořskému pobřeží. Ranní slunce nesměle vykukovalo za obzorem a zlatilo vodní hladinu, která byla nezvykle klidná. Nikde nebylo ani živáčka, krásné ticho, jen tu a tam jsem zaslechla povídání racků. Jeden seděl na zakotveném člunu nedaleko břehu a se zakloněnou hlavou volal. Netrvalo dlouho a přistál vedle něj jeho druh. Chvíli se vítali a pak dvojhlasně křičeli. Jsou to nádherní ptáci a vydržela bych je pozorovat snad celou věčnost. Právě projíždějící rybářská bárka rozhoupala jejich člun, tak se oba tiše zvedli a odlétli na širé moře. Tu volnost jim musí pozemský člověk jen tiše závidět.
U nás v České republice se nejčastěji setkáte s rackem chechtavým (Larus ridibundus). Dříve také lidově zvaným káně vodní nebo rybářka (Morava). Jeho hmotnost je 200–390 g, délka těla 29–31 cm. Nejvyšší prokázaný věk racka je 32 let. Živí se převážně živočišnou potravou, ale v létě nepohrdne ani rostlinnou složkou. V Čechách se jedná o tažný druh ptáka, který odlétá přezimovat do Středomoří a atlantské oblasti. Malá část z naší populace racků přezimuje v Čechách, například v Praze. Pro racka je typické hnízdění v různě velkých koloniích. Hnízda si staví převážně na zemi, v rákosovém porostu. Vzácně můžeme spatřit i hnízda v křoví nebo na stromech. Hnízdí pouze jednou do roka, při zničení snůšky může zahnízdit ještě jednou. Snáší obvykle tři vejce. V poslední době ale ornitologové pozorují, že stále častěji snůška racků obsahuje pouze dvě vejce. Také se často vyskytují deformovaná mláďata a dochází více k jejich úhynu. Proto stavy racků stále klesají. Příčin je podle odborníků více. Racci přijímají jedy v potravě, ať už z polí plných pesticidů a umělých hnojiv nebo ze zamořených skládek plných těžkých kovů. Ubývá také míst vhodných k jeho hnízdění, v důsledku odvodňování mokřadů mizí vhodné prostředí. Výjimkou není ani přímé pronásledování racků, jejich lov, sběr vajec nebo přímé otravy. Tento stav vedl k zapsání racka chechtavého do Červeného seznamu České republiky, do kategorie zranitelných druhů.
Česká společnost ornitologická (ČSO) mapuje jeho hnízdní stavy v České republice. Nejpřesnější záznamy jsou z jižních Čech. Zde, pro představu, hnízdilo v roce 1966 30 000–40 000 párů racků v osmdesáti koloniích. Největší počet hnízdících racků v historii sčítání byl v roce 1977. Bylo to 60 000–70 000 párů ve stovce kolonií. Naposledy proběhlo sčítání v roce 2002 a ornitologové napočítali pouze kolem 10 000 párů, ve 28 koloniích.

Racek mořský

Racek mořský je dalším nepřehlédnutelným a nejznámějším představitelem této ptačí skupiny. Je to největší racek žijící v Evropě, Severní Americe a několika ostrovech v Atlantském oceánu. Můžete se s ním setkat na mořském pobřeží, na březích větších řek a jezer. Většina jedinců migruje k přezimování na jih. Vnitrozemští racci se často stahují na nezamrzající jezera. V Čechách se s rackem mořským můžete ojediněle setkat od září do listopadu. Racek mořský dosahuje váhy až dvou kilogramů, rozpětí křídel se uvádí 1,4 až 1,7 m! Je všežravec, ale v jeho jídelníčku najdete převážně masitou potravu. Výjimečně také loví i jiné ptáky až do velikosti divoké kachny. Typické pro racky je doprovázení rybářských lodí, kde se pro ně vždy najde něco k snědku. Hnízdí osamoceně nebo pouze v malých koloniích, zpravidla na skalních útesech. Snůška obsahuje 3 až 5 vajec. Na vejcích střídavě sedí oba rodiče po dobu 27 dní. Mláďata jsou schopná letu již v osmi týdnech.

Co se píše o raccích

Od mala byl mojí zamilovanou četbou Brehmův život zvířat, i dnes se do něj ráda podívám a musím smeknout, jak obsáhlé dílo dokázal vytvořit. Jeho postřehy k jednotlivým zvířatům jsou často velmi zajímavé. Posuďte sami, co autor píše o raccích:
„Všichni rackové jsou nadaní ptáci, kteří dovedou zaříditi své chování podle poměrů, všichni jsou stateční, k jiným živočichům sebevědomí a trochu panovační. Věrnou láskou lnou k manželu a k plodu. Milují také společnost svých druhů: jsou však právě tak závistiví, nepřející, nepřívětiví k jiným ptákům a obětují podle své hltavosti trvající přátelství bez rozpaků.
V zajetí je racek chechtavý roztomilý, obzvlášť když si ho vychováme z hnízda, pak jest mu arciť potřebí masité stravy, obzvlášť rybí, ale zvyká si mimo to i na nekvašené pečivo. Až do pozdního podzimu neopouštívají bydliště, které jsme jim určili, vzdalují se sice někdy a prohánějí se daleko po kraji, navracejí se však vždy v určitou dobu krmení. Naleznou-li po cestě příbuzné, hledí je přivésti s sebou a dovedou zpravidla jejich nedůvěru úplně odstraniti, takže divocí druhové zdánlivě odkládají před člověkem veškeru plachost a zdržují se alespoň po nějaký čas v ohradě svých ochočených přátel.“
Co říci závěrem ? Stále více si uvědomuji, že výrok „člověk je pánem tvorstva“ je pouze prázdná fráze dokazující samolibost a krátkozrakost lidstva. Pokud odhodíme naši povýšenost a zamyslíme se nad koloběhem přírody, uvědomíme si, že jsme pouze střípkem celé té mozaiky živočišných druhů. Jeden bez druhého nemůžeme fungovat. Člověk by měl respektovat již existující faunu a flóru a svými zásahy ji neničit. Vždyť co nám dává právo rozhodovat o bytí a nebytí … A tak se přimlouvám za racky i za ostatní, buďme těmi pány tvorstva a vytvořme jim podmínky k životu. Chtějí tu přeci s námi jen žít …
Čerpáno z podkladů České ornitologické společnosti.