Dugong dugong

2.část. Ekologie a život. O životě dugongů nevíme téměř nic. Veškeré informace byly získány z uhynulých těl v sítích. Věk se určuje podle letokruhů na klech. Nejstarší zjištěný věk byl 73 let.

Potrava

Dugongové jsou velmi pečliví ve výběru své stravy, která se skládá z mořských trav (mají svá oblíbená ,,políčka“). Na rozdíl od kapustňáků jsou dugongové pouze bentičtí. Svalnatý čenich dugongů je velmi odlišný. Hlavním způsobem získávání potravy je vytrhávání mořské trávy ze dna vyhrabáváním brázd čenichem. Někteří někdy nepohrdnou dokonce bezobratlými jako jsou mnohoštětinatci, když se sníží výběr na mořských pastvinách. Někdy se živí celou rostlinou i s kořínky, jindy, pokud to nejde, pouze listy. Velmi oblíbené jsou rhizomy Halodule sp. a rostliny Halophila sp. Výběr potravy koreluje s jejich chemickým a strukturním složením. Nejvíce vybírané jsou druhy s malým obsahem žilnatiny, s velkou zásobou dusíku a lehkou stravitelností. Výběr druhů, které jsou vysoce stravitelné (Halophila) a jsou bohaté na živiny (Halodule) zajišťuje maximální využití živin. V případě, že není dostatek trávy, živí se i mořskými řasami (algae). Tato velmi speciální dieta znamená, že pouze některá políčka mořských trav splňují požadavky pro život dugongů. Navíc jsou mořské trávy velmi ničeny lidskou čiností. Např. oblíbená potrava Halophila ovalis je velmi citlivá na množství světla. Při jeho nedostatku velmi rychle ubývá její množství a obnova je velmi pomalá.

Habitat

Dugongové žijí hlavně v mělkých oblastech podél břehu, ale vyskytují se i v hlubších vodách daleko od pobřeží. Mělké oblasti jsou pokryty velkými políčky trav. V hlubších vodách se dugongové patrně pasou na Halophila spinulosa. Zdá se, že dugongové využívají různé habitaty k různým účelům. Kryté zátoky a ústí řek k rození a výchově mláďat (nejspíše je to strategický důvod k minimalizování predace žraloky) jiné oblasti pro páření a hlubší vody v zimě na ohřátí, protože příbřežní vody jsou chladné.

Pohyb

Denní pohyb závisí na výšce přílivu a odlivu. V místech, kde je rozdíl mezi přílivem a odlivem vysoký (více jak 8,5 m) se dugongové chodí pást pouze do oblastí s mimální hloubkou jeden metr. V místech, kde je rozdíl malý, není jejich pohyb ovlivňován výškou přílivu. Dále jsou to sezónní migrace z chladnějších do teplejších vod. Často také podnikají několika set kilometrové výpravy a poté se opět navrací na původní místo (jsou zaznamenány cesty 600–800 km dlouhé). To znamená, že ochrana dugongů je celosvětová záležitost, protože cestují i do míst, kde nežije jejich stálá populace.

Reprodukce

Dugongové rodí jedno mládě, samice je březí třináct měsíců. Mládě je odstaveno až po dvou letech, sexuálně dospívají mezi 8 až 18 lety života. Samice rodí první mládě mezi 10 až 17 lety. Samice tak během svého života porodí jen několik málo mláďat. O mláďata se samice velmi dlouho starají. Data o době kojení se rozcházejí od 14 do 18 měsíců, a doba závislosti mláděte na matce je mezi 2,5 až 7 roky. Velmi brzy po porodu začnou mláďata jíst i trávu, ale nejvíce rostou v době, kdy přijímají mateřské mléko. Dožívají se asi padesáti let. Samci často bojují v době páření o samice, jejich pranice zanechávají hluboké rýhy od špičáků na jejich tělech. Dugongové jsou velmi sociální zvířata, žijí spolu celé rodiny. Při nejlepších podmínkách (malá mortalita, žádný vliv člověka) je schopna populace růst pouze pět procent za rok!

Vliv člověka

Existují několik tisíc let staré kresby znázorňující dugonga. Dugong byl také velmi často zaměňován za mořskou pannu. Během renesance a baroka se dugongové často předváděli v akváriích, právě jako legendární mořské panny. Dugong se vyskytuje dokonce i v bibli (Exodus) jako ,,mořská kráva“. Co se týče dugongů v zajetí, tak pouze pět kusů bylo chováno v akváriích. Dva v Japonsku, jeden v Singapuru a zbylí dva v Australii. Existuje tak zvaná ekoturistika. Lidé si zaplatí výlet za dugongy, kde s nimi mohou plavat ve vodě. Dopad těchto aktivit na populaci dugongů prozatím není znám.
Dugongové jsou loveni pro maso a tuk. Zároveň je jejich existence ohrožena ubývajícími mořskými trávami. Porosty trav jsou ohrožené průmyslem a zemědělstvím, které způsobují eutrofizaci (obohacování vod o živiny, zejména dusík a fosfor). Znečištění v některých oblastech také ovlivňuje životní prostředí dugongů. Jelikož dugongové žijí v mělkých vodách, jsou často zraňováni nebo zabiti vodními motory. Mnohokrát se utopí v rybářských sítích. Dále jsou dugongové, stejně jako jiná zvířata, ohroženi zvýšenou hlučností v mořích. Zvuky různých strojů a lodní dopravy negativně ovlivňují mnoho organismů. Zvýšená frekvence může znamenat ovlivnění jejich přirozené komunikace, zničení sluchu a také změnu chování. Tato zvířata si proto zaslouží naši pozornost a snahu o záchranu a rozšíření druhu.

Nemoci

Dugongové jsou sužováni mnohými nemocemi, od infekčních po parazitické. Dugongové v zajetí zemřeli většinou na bakteriální infekce a otravy krve. Nyní se zkoumá vliv výtrusovce Cryptosporodium na dugongy, který napadá dýchací a trávicí soustavu. Parazité nalezení v některých zvířatech byly Cochleotrema indicum (v plicích) a Paradujardina halicoris (v oblasti srdce). Také bylo objeveno úmrtí na zápal plic, zánět pobřišnice a trauma.

Jedinečné zvíře

Dugong je jedinečné zvíře, svým způsobem naprosto okouzlující – klidné pohyby při spásání trávy, lehké pokyvování hlavou při krmení, malá drobná očka a nezapomenutelný důvěřivý pohled. Doufejme, že se z jejich společnosti budeme moci těšit, při návštěvě podmořského světa, stále častěji.