1. díl A je to zde, jsme rozhodnuti pořídit si korálovku. Nejdříve je třeba se rozhodnout pro konkrétní poddruh, případně poddruhy, a zda jen jednoho jedince, pár či celou chovnou skupinu. Co se týká volby druhu, poddruhu či varianty, pak vám podkladem pro vhodný výběr mohou být příští díly našeho seriálu o korálovkách, kde se dozvíte podrobnější informace o druzích, poddruzích, variantách i křížencích rodu korálovek.
Nyní vám poskytneme radu, která vás může ušetřit nejednoho zklamání, ale hlavně vám pomůže při získávání informaci. Této radě nyní věnujeme poměrně hodně prostoru, protože ji považujeme za velmi důležitou a je vhodné se jí řídit od samého začátku chovu korálovek. Tato rada zní: Při veškeré své komunikaci o korálovkách používejte vždy a za všech okolností jen a pouze latinských názvů. U kříženců pak názvů anglických. Jednak většina druhů a poddruhů nemá v češtině svůj obecně ustálený ekvivalent a jednak se i ty existující velmi často zaměňují. Dokonce i v případě správného pojmenování druhu dochází k mnoha nedorozuměním. Asi nejkřiklavějším příkladem je pojmenování druhu Lampropeltis triangulum, v češtině korálovka sedlatá. Ano nemýlíte se, toto je nejčastěji uváděný druh korálovky při prodeji, poptávce atd. Pojmenovaný je správně a většina korálovek, které jsou takto pojmenované, opravdu druhově jsou korálovkami sedlatými. V čem je tedy problém? V tom, že informace o korálovce, jako o korálovce sedlaté, má přibližně stejnou vypovídací schopnost, jako informace o tom, že ve vašem bytě je savec. Může se tak jednat o vašeho partnera, stejně tak jako o laboratorní myš či usurijského tygra. Druh korálovky sedlaté totiž zahrnuje dlouhou řadu poddruhů, které se navzájem velmi liší, jak do velikosti (nejmenší kolem půl metru, největší metry téměř dva), tak i do barvy, kresby a také mnoha dalších atributů, jakými je například počet snůšek, počet vajíček ve snůšce atd. Jedná se tedy o velmi rozdílné korálovky, a proto je třeba uvádět úplná latinská, tj. vědecká označení. Tím jednak minimalizujete možnost omylu a jednak vám to umožňuje komunikovat o korálovkách s celým světem, aniž by jste si museli zjišťovat názvy v jiných jazycích, které jsou ostatně většinou stejně zmatené jako ty české. Někdy dokonce i natolik, že se stejně jako daná korálovka, může nazývat i úplně jiný a třeba i jedovatý had, což ostatně není jen hypotetický, ale naopak zcela reálný a konkrétní příklad záměny. Pro úplnost ještě dodáváme, že v drtivé většině případů je třeba k označeni přesného poddruhu korálovky použít tříslovného latinského názvu, kde první slovo je vždy „lampropeltis“, druhé označuje druh a třetí poddruh daného druhu.
Co se týká volby počtu korálovek, pak samozřejmě záleží čistě na vašich preferencích. Jak již bylo zmíněno v předchozím článku, tak korálovky nejsou svým založením společenská zvířata, a tak nevnímají jako problém situaci, kdy jsou v teráriu samotné. Naopak je to pro ně i bezpečnější v době krmení. Co se v tomto případě týká pohlaví, tak mezi samci a samicemi většinou nejsou výraznější rozdíly. Popravdě řečeno je v drtivé většině případů od sebe nerozeznáte, jen zkušenější chovatelé mohou s jistou pravděpodobností, na základě některých znaků, jako je například délka ocasu, pohlaví odhadnout. Nicméně jste-li rozhodnuti chovat pouze jednu korálovku, doporučujeme zakoupit spíše samce a to ze dvou důvodů. Prvním je, že bývají lépe dostupní a v některých případech i levnější než samice. Druhým, že u některých poddruhů korálovek má samec v dospělosti jasnější barvy a samice naopak výraznější černý tipping. Jestliže však přemýšlíte o tom, že byste si v budoucnu mohli zkusit i odchov, tak je samozřejmě nutné koupit pár nebo ještě lépe chovnou skupinu 1,2, což znamená jednoho samce a dvě samice. S tímto označením se budete setkávat při chovu poměrně často. Je to mezi chovateli celkem běžně užívané označení počtu a pohlaví skupiny zvířat. První číslo je počet samců ve skupině a druhé počet samic. Někdy najdete udané i třetí číslo a to pak představuje počet jedinců, kteří jsou buď velmi mladí nebo není známo jejich pohlaví. Při odchovu korálovek se nejčastěji využívá právě chovných skupin 1,2, které se jeví jako nejvhodnější a nejefektivnější. V případě, že je právě úspěšný odchov cílem vašeho snažení nebo nemáte jistotu, že by bylo možné bez problému nahradit případný nahodilý úhyn či zaměněné pohlaví, pak doporučujeme pořízení skupin dvou, tj. 2,4 nejméně však o složení 2,2. Zde už poměrně hodně omezujete možnost, že se vám odchov nezdaří z důvodu úhynu, špatně určeného pohlaví, neplodnosti apod. Co se týká chovu více dospělých jedinců jednoho poddruhu pohromadě, o tom se rozepíšeme podrobněji v jiném dílu našeho seriálu. Zde se pouze omezíme na konstatováni, že to u většiny druhů korálovek možné je. Co se týká mladých korálovek, tak tam společný chov nedoporučujeme. Zrovna tak jako silně nedoporučujeme společný chov jedinců různých poddruhů, i když zde z jiných důvodů.
Víme kterou korálovku, víme kolik a jaké pohlaví. Je to tedy vše, co potřebujeme vědět, než se vydáme na nákup korálovky? Samozřejmě že ne, kromě přípravy podmínek a obydlí pro vaše svěřence, je to hlavně rozhodnutí, zda si chcete pořídit mladé či naopak starší jedince. Jako vše má každá z těchto cest své výhody a nevýhody.
Výhodou pořízení starších jedinců je zejména fakt, že jsou již s největší pravděpodobností zcela rozkrmeni a hlavně pak jistota, že jejich trávicí systém byl správně nastartován a je fungující. Tuto jistotu u mladých plazů nemáte. Riziko úhynu je pak výrazně nižší. Další příjemnou výhodou je, že starší jedinec vyžaduje ještě méně a méně časté péče než mladá korálovka. V případě, že se chcete věnovat i odchovu korálovek, tak je pro vás nespornou výhodou, že vám pořízení starších jedinců pochopitelně umožňuje začít s odchovem samotným o hodně dříve, než by tomu bylo v případě pořízení mladých korálovek, ne-li okamžitě. Naopak nevýhodou je, že starší korálovky mohou být a někdy také jsou prodávány proto, že jsou s nimi problémy, ať již se jedná o neplodnost, vyšší než udávané stáří, nemoc apod. Kupujete prostě hada, jehož velké části života jste nebyli svědkem. A s ním tedy i jeho historii ať již byla dobrá či špatná. Vaše rozhodnutí může také ovlivnit fakt, že starší jedinci jsou dražší a to někdy i několikanásobně než jsou mladí. Výhodou pořízení mladých korálovek je také fakt, že to jak bude had prospívat, růst a vůbec žít svůj život záleží z valné části na vás. Budete jej také dokonale znát, jeho slabší i jeho silnější stránky, které vám mohou být také vodítkem v odhadu radostí a starostí, které vás mohou čekat s jeho potomky. Velkou výhodou je i to, že mezi mladými jedinci je daleko větší výběr než mezi staršími, a máte tak daleko větší šanci, že se vám podaří získat opravdu krásné a zajímavé jedince.
Nevýhodou je, že na odchov si v tomto případě budete muset několik málo let počkat. Další, ale zásadní nevýhodou je fakt, že vám chybí jistota, že korálovky mají správně nastartovaný a fungující metabolismus. Zde je však třeba rozlišit dva věci, které se často zaměňují či ještě častěji spojují v jednu. Jednou věcí je, zda had umí přijímat a přijímá akceptovatelným způsobem potravu. U mladých korálovek tomu tak často není. Nicméně existují poměrně úspěšné postupy a triky, jak toho docílit, a tak se tedy nejedná o nutně fatální záležitost. Druhá záležitost je však již pro další život hada určující a tou je trávení, není-li toto v pořádku, pak je zbytečné usilovat o to, aby had přijímal potravu. Není-li ji schopen zpracovat, pak je to zbytečné. Proto ještě výborný apetit hada nepovažujte za záruku toho, že se had bude schopen v plném zdraví dožít své dospělosti. Více informací o strastech a radostech krmení korálovek naleznete v našem článku věnovaném právě krmení.
Máte-li jakékoliv dotazy či komentáře ohledně tohoto článku, případně jiný dotaz týkající se korálovek, napište nám je prosím na radim@koralovky.cz, pokud to bude v našich silách, tak na všechny odpovíme a ty nejčastější a nejzajímavější i zveřejníme.
Pokračování ve Fauně č. 5/2009.