„Berňák“ sportovec

Beky je moje pětiletá fenka bernského salašnického psa, která, jako jediná zástupkyně svého plemene v České republice, běhá závodně agility a je schopná skákat v kategorii large (55–65 cm). Na svou velkou a mohutnou postavu je neuvěřitelně pohybově nadaná a obratná. Věnuje se také dogfrisbee, ale jen občas rekreačně a dogdancingu (pes pod vedením psovoda provádí cviky v rytmu hudby), ve kterém se také chystá na závodní dráhu.

Fóbie z uzavřených prostor

Jedinou nevýhodou je její fóbie z uzavřených prostor, proto se bojí hal a podobných cizích míst. Problém je v tom, že se většinou dogdancingové závody konají v hale, ale naštěstí ne všechny. Budeme se snažit i tento problém alespoň trochu nějak překousnout. Na závodní dráhu v agility se Beky dostala po asi dvou letech usilovného trénování v olomouckém agility klubu Kirican. Teď běhá závodně necelé dva roky s menšími přestávkami kvůli zdravotním problémům s trávením.

Nejmenší a nejdrobnější, ale také nejrychlejší

Beky se narodila mezi třemi štěňátky z matky bez PP a už od malička byla nejen nejmenší a nejdrobnější, ale také nejrychlejší, nejobratnější a nejchytřejší z vrhu. Přestože je drobná, byla dominantní jak mezi štěňaty, tak i ve své nynější psí smečce. Přišla na svět s nevyvinutým ocáskem a zdá se, že má ještě navíc problémy s trávením. Vlastně jsme ji zachránili před utracením. Přesto všechno žije veselý život, plný radosti a aktivit. Jako jedna z mála bernských salašnických psů v Čechách byla schopna dokázat, že i „berňáci“ byli kdysi pracovními psi (podobně jako například ovčáci). A kdyby nebyli lidé pohodlní, bylo by jich určitě mnohem víc. Beky miluje pohyb a rychlost. Ráda aportuje balónky, miluje pískací hračky a do úplně každé aktivity jde se mnou. Od agility, přes poslušnost až po běhání u kola a tahání saní. Je nadšená z jakékoliv činnosti, kterou vymyslím a s radostí ji se mnou absolvuje.

Ostražitost a nedůvěřivost

Řada „berňáků“ trpí vadou, kterou je bázlivá povaha. U Beky jsem pozorovala ne snad přímo bázlivost, ale jistou ostražitost a nedůvěřivost. V kontaktu s lidmi problémy nejsou, není agresivní, seznámení s novým člověkem ale provází určitý odstup, který si zachovává. Odlišně se ale projevuje ve vztahu k ostatním psům, kde se projevuje její dominance a pokud některý ze psů překročí hranici pomyslné „diskrétní zóny“, neváhá si zjednat pořádek. Snažíme se toto chování trochu upravit, ale je na ní vidět, že se někdy musí hodně ovládat. Podstatné je, že neútočí a nevyvolává šarvátky, vyzývavé chování ostatních psů však netoleruje. Jakmile na ni zavrčí … Má to prostě v sobě a ode mě bude mít pouze naučené chování, za které ji čeká obrovská odměna. Miluje, když ji chválím a odměňuji a udělá vše pro to, abych měla radost z toho co dělá, jak se chová a co se naučila. Jelikož už asi čtyři roky každý den rozvíjím její mozek a přemýšlení, je velice chytrá, rychle se učí a rychle se mě snaží pochopit. Je velice snaživá, ale s nikým jiným nepracuje.

„Berňáci“ si zaslouží víc!

Beky by určitě chtěla říct, že je velmi zklamaná, že je v České republice sama, která běhá závodně agility. S pomocí svých pánů by to jistě dokázal každý „berňák“. Jsou to aktivní a chytří psi (možná trochu tvrdohlaví), kteří milují aktivity, hry a zábavu. Agility i dogdancing je hra, a když samotné cvičení budete brát i vy jako hru, pak bude váš „berňák“ šťastný, protože je to velký pracant a povalečství ho nebaví. My s Beky si hrajeme i na závodech. Stalo se mi totiž už několikrát, že když jsem byla moc nervózní, Beky moji trému vycítila, nechtěla běhat a chovala se nejistě, jako bych tu trému na ni přenesla. S pomocí naší trpělivé trenérky Veroniky Urbáškové jsem tento stres časem překonala. Teď beru i závody jako hru a Beky běhá jako „dráček“. „Berňák“ není jen medvídek na vykrmování a na výstavy. Umí být sportovcem tělem i duší, jako všechna ostatní plemena. Hra a práce ho s pánem sblíží nejvíc. Myslím, že si „berňáci“ zaslouží víc, než jen sezení doma nebo u boudy!