Kočky žijící volně nebo polovolně mají zažívací problémy častěji, než kočky chované pouze v bytě. Jen nejsou tyto problémy tak viditelné, protože všechny kočky jsou velmi čistotné a své exkrementy skrývají, zahrabávají. Potom zjistíme poměrně pozdě, že kočky jsou silně vyhublé, případně znečistěné, že jejich krmivo spořádají jiné kočky a ty nemocné krmivo nepřijímají
Zánět sliznice dutiny ústní, případně jazyka se projevuje sníženou chutí k přijímání veškeré nebo jen některé potravy, rozhazováním kousků krmiva kolem misky nebo přehazováním krmiva v dutině ústní, nadměrným sliněním, případně naprostým nechutenstvím. Příčinou může být cizí těleso v dutině ústní (úlomek kosti, prstenec průdušnice z drůbeže navlečený na zubu), olíznutí jedovatých nebo žíravých látek, poškození zubů, zubní kámen, zánět dásní. Může být také příznakem celkového vyčerpání nebo infekce (komplex kočičí rýmy, leukóza, imunodeficience, chlamydie, plísně), může doprovázet cukrovku či nádorové bujení nebo být důsledkem podávání některých léčiv.
Vhodné je kočce vypláchnout dutinu ústní (vodou, odvarem heřmánku, šalvěje). Pokud nezjistíme jednoduchou příčinu, kterou můžeme sami odstranit (cizí těleso), zavčas navštívíme zvěrolékaře. Regurgitace – vyvrhování potravy nebo vody signalizuje pasivní návrat polknutého sousta z jícnu. Toto se stane kočce při rychlém pozření velkého sousta nebo rychlém vypití velmi studené vody. Kočky – matky (ale i jiné kočky v domácnosti) takto mohou přinášet malým koťatům první potravu. Je to fyziologický proces a nemusí chovatele znepokojovat. Pokud se bez jasných příčin při každém polknutí stále opakuje, mohlo by se jednat o cizí těleso zaklíněné v jícnu a pomoc zvěrolékaře je neodkladná.
Při zvracení kočka hned po nakrmení nebo o několik hodin později aktivně vyvrhuje natrávenou potravu, která je cítit „kysele“, případně je žlutě zbarvená stopami žluči. Při zvracení kočky mají pocit nevolnosti, opakovaně polykají, olizují se, prudce se jim stahuje stěna břišní a následuje vypuzení obsahu žaludku. Kočky, stejně jako většina masožravců a dravců, zvrací poměrně lehce, zvláště pokud spolykají nestravitelné části potravy jako kůže, kosti a srst uloveného zvířete nebo vlastní chlupy při línání a čistění. Jinou příčinou může být zánět žaludku, náhlá změna krmiva, nesnášenlivost některého krmiva nebo i celkové onemocnění.
Při náhlém vzniku zvracení bez jiných příznaků nepodáváme dospělé kočce dvacet čtyři hodin potravu (ne déle!), ale neomezujeme přístup k vodě. Pokud se zvracení opakuje po následném podání dietní potravy, je nutno tento stav řešit. Mohlo by se jednat o otravu, cizí těleso v žaludku, selhání ledvin, neprůchodnost žaludku nebo střev, zánět dělohy, cukrovku, onemocnění jater, slinivky břišní, sepsi, invazi parazitů, nádorové onemocnění, případně další celková onemocnění.
Konzistence trusu (stolice) koček závisí od přijímané potravy. Většinou je trus formovaný a měkký, někdy ne zcela formovaný, ale konsistentní (kravský) s typickým pachem. Dospělé kočky vyměšují jedenkrát až dvakrát denně, optimální je každodenní vyprazdňování. Příčiny průjmu nebo zácpy mohou být původem jen ze zažívadel nebo důsledkem celkového onemocnění, akutní nebo chronické.
Akutní průjem je nejčastěji způsoben náhlou změnou krmiva nebo nevhodným krmivem, případně neschopností trávit některou složku krmiva (často sladké mléko) nebo potravní alergií. V tom případě dospělé kočce dvacet čtyři hodin nepodáváme krmivo, jen čistou vodu. Pokud po vyloučení předpokládaného nevhodného krmiva se stav neupraví, je nutno pátrat po jiné příčině ve spolupráci se zvěrolékařem. Chronický průjem přetrvává dlouhodobě, případně s krátkými přestávkami. V tomto případě je nutná včasná diagnostika, protože se může jednat o závažné celkové onemocnění.
Zvěrolékař potřebuje znát důkladně anamnézu (předchorobí), čím byla kočka krmena, v jakém prostředí žije, zdravotní stav ostatních spolu žijících zvířat, případně i členů rodiny. Velmi důležité je popsat častost defekace, konsistenci trusu, zbarvení, přítomnost nestrávené potravy nebo krve.
Zažívací potíže mohou vycházet z tenkého střeva – pak kočka hubne, vyprazdňuje se jedenkrát až třikrát denně, trus má velký objem, je řídký až vodnatý. Chuť k příjmu krmiva nemusí být snížená, naopak může nastat i nadměrná žravost. Příčinou je nejčastěji dietní chyba, náhlá změna nebo nesnášenlivost krmiva a také stres. I některá léčiva, jako antibiotika, protizánětlivé léky nebo projímadla mohou vyvolat zánět tenkého střeva. Nutno je také vyloučit leukózu koček (FeLv), imunodeficienci (FIV) a koronaviry. Akutní zánět může přejít v chronický při nedostatečné nebo nevhodné léčbě, dlouhodobým podáváním některých léčiv (projímadla, léčba onemocnění srdce), při opakovaných dietních chybách, opakovaném kontaktu i s malým množstvím pesticidů. Příčiny mohou být i celkové, onemocnění jater, cukrovka, neurologická onemocnění. Některá plemena nebo někteří jedinci jsou k průjmu náchylnější, často i bez příčiny.
Průjem z tlustého střeva se projevuje větší častostí vyprazdňování, šestkrát i více, potřeba vyprázdnění je náhlá, mnohdy mimo toaletu, trus je řídký až vodnatý, okolo nebo v něm může být hlen nebo čerstvá krev. Někdy kočky zvracejí, většinou nehubnou. Příčinou akutního zánětu tlustého střeva mohou být dietní chyby, alergie na krmivo, parazité, bakteriální infekce, podávání antibiotik nebo kortikoidů. Chronický zánět tlustého střeva může následovat po dlouhodobém podávání antibiotik, po pobytu v kontaminovaném prostředí, při přecitlivělosti na některé krmivo, při nadbytku vlákniny. Příčinou může být i celkové onemocnění - sepse, onemocnění slinivky břišní, nádorové bujení, cizí těleso, dlouhodobý stres.
Zácpa se projevuje opakovaným nucením k vyprázdnění bez efektu nebo jen vytlačením malých bobečků. Nejčastější příčinou je nevhodné jednostranné krmení (suché), snížená pohyblivost kočky po úrazu nebo při obezitě. Příčinou může být bolestivé vyprazdňování při ortopedickém nebo neurologickém onemocnění, ucpání a dráždění konečníku smotky spolykaných chlupů nebo kamínky z kočičího steliva při jeho požírání. I některé léky proti alergii, močopudné preparáty nebo léky ovlivňující psychiku mohou vyvolávat zácpu, zvláště při dlouhodobém podávání. Chronicky zácpou trpí někteří jedinci i bez zjevné příčiny, některá plemena (siamská a orientální) jsou k zácpě náchylnější. Na změnu prostředí, výměnu toalety nebo její náplně, případně na změnu obvyklé domácí rutiny mohou kočky reagovat nechutí k vyprazdňování a následnou zácpou. Následkem dlouhodobé zácpy může být snížení pohyblivosti střeva, případně jeho rozšíření a neschopnost vyprázdnění bez mechanické pomoci (klystýr). Pokud o zácpě víme, můžeme kočce pomoci podáním mastného krmiva (sardinky i s olejem) nebo přidáním stolního oleje do krmení. Pokud nedojde během jednoho dne k úpravě stolice, je nutno navštívit zvěrolékaře ke stanovení diagnózy, případně provedení výplachu.
Neschopnost udržet stolici a její mimovolní únik se častěji zjišťuje u malých koťat, jako vývojová vada při špatném utváření páteře u koček s vícečetnými zálomky, uzly na ocase nebo u bezocasých plemen, zvláště při zdvojení páteře. Toto onemocnění znevýhodňuje postiženého jedince, je neléčitelné a spolu s dalšími problémy je neslučitelné s optimálním bezbolestným životem. U dospělých koček mohou být příčinou (často společně s neschopností udržet moč): chronický zánět střev, nádorové bujení, nervové onemocnění, zranění, zánět a zvředovatění análních váčků, jizvy po chirurgickém zákroku.
Každá odchylka v příjmu krmiva nebo ve vyprazdňování by u koček měla být diagnostikována a řešena co nejdříve, nejlépe druhý až třetí den po zjištění příznaků. Je mnohem jednodušší léčit akutní onemocnění než komplikované, případně chronické.