Severozápadní lokalita pražského okolí předurčuje oblast poměrně zalidněnou, v minulosti velmi dobrého zemědělství i průmyslu. Je to ovšem i Sláns...
Severozápadní lokalita pražského okolí předurčuje oblast poměrně zalidněnou, v minulosti velmi dobrého zemědělství i průmyslu. Je to ovšem i Slánsko opředené dávnou historií - Dub Oldřicha a Boženy, památné místo sv. Izidora, památný Budeč.
To, že na Slánsku byli lidé šikovní, chytří a pracovití, svědčí mnoho dokladů. Město Slaný bylo střediskem kultury, již za Rakouska-Uherska zde byly vyšší odborné školy, později krásné divadlo soustřeďovalo vyznavače umění, hospodářsky činní lidé vzpomínají na „jarmarky“, i poválečná generace II. světové války pamatuje na pravidelné trhy.
Po první světové válce došlo v nové republice k rozvoji společenských organizací, v novém státě vznikla nová společenství dle politických názorů, dle zájmových oblastí. A tak byl 3.6. 1925 založen Klub pro zvelebení racionálního chovu králíků, holubů a drůbeže pro Slaný a okolí. Již v témže roce byla uspořádána I. klubová výstava ve dnech 25.-28. prosince 1925. Tolik uvádí spolková kronika a novinová zpráva. Nám se však podařilo nahlédnout do Katalogu II. propagační výstavy holubů, drůbeže, králíků a odborných potřeb. Výstavu pořádal klub holubářský, drůbežářský a králíkářský pro Slaný a okolí ve dnech 24.-27. prosince 1926. Výstava se uskutečnila v továrních místnostech firmy Beneš a spol., Wilsonova třída. Záštitu měl Československý celostátní svaz spolků holubářských se sídlem v Praze. Těžko si dnes dovedeme představit nadšení a obětavost chovatelů, kteří prakticky celé vánoční svátky strávili na výstavě. Výstavní výbor byl velmi početný - předseda p. Josef Muff ze Slaného, dále 2 místopředsedové, 2 jednatelé, 2 pokladníci a dále 13 členů výstavního výboru. V čestném předsednictvu bylo 14 osob, v té době jistě lidé velmi významní nebo vysokého společenského postavení. Za chovatele zde byl p. řídící učitel Karel Lipert - Klub chovatelů staváků. O posouzení zvířat se staral Sbor soudců - holuby hodnotili pánové A. Král z Prahy-Smíchova, Jan Hlavsa z Plzně, drůbež p. řídící učitel František Fürst z Dobřichovic, králíky p. Jaroslav Dražan z Poher. Zvěrolékařský dozor zajišťoval vrchní veterinární lékař p. Ladislav Běhounek ze Slaného. Výstavu obeslalo 119 chovatelů, většinou byli z blízkého okolí, avšak jsme se dočetli, že na výstavě byla zvířata chovatelů i z Orlové - Slezsko, Uhlířských Janovic, Vysokého Mýta, Prahy, Loun, Kladna, Tuchovic, Bakova nad Jizerou, Postoloprt a dalších míst naší republiky. Například i 3 chovatelé z Hostivic, kde Spolek byl založen až v roce 1932.
Výstava holubů - měla 159 klecí a 5 dodatků. Většina klecí byla obsazena chovanými páry. Z plemen to byli rejdiči komárenští, kotrčáci, polské sivky, purcli váliví, anglické straky, angličtí parukáři, angličtí pávíci, hejli, polští rysové, brněnští voláči, čeští staváci lysí, plaménci, čeští staváci koncoví, čeští staváci tygři, jičínští staváci sedlatí, žemláci, plši, angličtí voláči, moravští pštrosi, slepičáci, maltézáci, indiáni, čápci, římani, kariéři, bubláci, poštovní holubi a hrdličky. Nejvyšší cena prodejného páru červených maltézáků byla 400 korun, čeští staváci černí byli na 250 Kčs, slepičáci pár za 200 Kčs, u ostatních plemen byla cena od 80 do 150 korun za pár.
Kategorie králíků zahrnovala 192 klecí a 5 dodatků. Poměrně četné bylo zastoupení samic s mláďaty. Z plemen to byli především třísloví černí, třísloví modří, rysové (lux), havanští, marburští veveří, 27 klecí chinchila (činčila), stříbřití, ruští, angory, zaječáci, holanďané, angličtí strakáči, čeští strakáči ve 22 klecích, japonští, angličané beranovití, belgičtí obři albíni, belgičtí obři barevní a doplněk tvořila klec s morčaty. Cena králíků se odvíjela dle plemene a především dle stáří v měsících. Samice ČS 6 měs. stáří byla za 250 Kčs, anglický beran 0,1 24 měsíců stáří 200 Kčs, mláďata u samice byla za 15-25 Kčs za kus, králík středního plemene byl za 150-180 Kčs, samice belgického obra 8 měs. byla za 150 Kčs.
Drůbež byla v klecích, většinou kohout a slepice, u vodní drůbeže 1,0 a 0,1, totéž u krůt. Z plemen to byly leghornky, vlašky koroptví i rodobarvé, minorky černé i bílé, hamburčanky, brakelky, holanďanky, paduánky, faverolky, orpingtonky, plymutky, wyandotky, langshonky, brahmanky, rhode islandky, u drůbeže zakrslé pak vlašky, bantamky, bojovnice anglické, japonky-chabo, japonské hedvábné, millefleurky, perličky, u kachen pekingské bílé, rouenské, pižmové, dále pak krůty bronzové, husy emdemské, labutí čínské a doplňkem byla klec bažantů zlatých. Celkem bylo obsazeno 85 klecí, cena prodejné drůbeže byla velmi rozdílná. Asi nejvíce vše určovala módnost plemen. Tak kohout a slepice minorek černých byl za 200 Kčs, pár holanďanek byl za 150 Kčs, brahmanek za 180 Kčs, u leghornek 1,1 za 70 Kčs, 0,2 faverolek za 70 Kčs, ale pár langshanek byl za 200 Kčs.
Na výstavě byla i ukázka s nabídkou vyčiněných kožešin, k prodeji byly nabízené kožichy a vydělané kožky králíků.
Vlastní katalog byl tiskárensky zpracován, obsahoval i 21 inzerátů, v nichž valná část nabízela chovatelské potřeby, krmiva a zvířata z odchovů. Nepodařilo se zjistit cenu za níž byl katalog prodáván, ani není známo klecné. Dá se však usuzovat, že tyto náklady byly z velké části hrazeny finančními dary členů čestného předsednictva. Starší chovatelé mi vyprávěli, že bylo běžným zvykem, že člen čestného předsednictva vždy citelně podpořil výstavní pokladnu.
Pozorného čtenáře jistě napadne otázka: „Co dělají slánští chovatelé dnes?“ S radostí konstatujeme, že důstojně pokračují ve šlépějích svých předchůdců. Letos oslaví při Slavnostní schůzi 26. února 75. výročí založení organizovaného chovatelství. Vzpomenou zakládajících členů, zvláště pak p. řídicího učitele Břetislava Švába, který po dlouhá léta vykonával funkci předsedy, od založení s krátkou pauzou do roku 1969. Paměť osvěží vzpomínka na činnost „Spolku chovatelů výstavních a užitkových holubů pro Slaný a okolí“, který byl ustaven ve válečných letech 1942 a svoji činnost ukončil v roce 1951, kdy chovatelství bylo sloučeno do jednotné celostátní organizace. Obdobně působil i Klub pro zvelebení racionálního chovu králíků (1942), který měl právě v okupačních poměrech protektorátu mnoho příznivců. Králičí maso bylo v té době na trhu volně k dostání, velmi znatelně obohacovalo nedělní obědy mnoha rodin. Již od měsíce května bylo možno koupit na čtrnáctidenních trzích chovné i jatečné králíky. Kluby chovatelů králíků, holubů i drůbeže měly ve Slaném v té době 560 členů. To ještě navíc vyvíjel činnost Spolek chovatelů poštovních holubů, který byl založen v roce 1930, působil do roku 1953, kdy byl začleněn pod křídla Svazarmu. Teprve pak po třiceti letech byl vrácen do ČSCH, kde v rámci oblastního výcvikového střediska poštovních holubů Lidice, se sídlem v Kladně vyvíjí úspěšnou chovatelskou a soutěžní činnost.
Pamětníci jistě vzpomenou různých reorganizací, po válce se měnil názor na spolkový život, začala se rozvíjet soustava společenských organizací. Toto se dotklo i chovatelů ve Slaném. Přesto však přežili všechny změny a do dnešních dnů vyvíjejí velmi záslužnou činnost pro naši společnost. Pomáhají k materiálním hodnotám, pomáhají řešit dilema - člověk a volný čas - člověk a jeho výchova k hodnotám - výchova k lásce ke zvířatům a živé přírodě...
Chovatelé ve Slaném byli vždy činní v osvětové práci, pořádali přednášky, besedy. Každým rokem byla výstava drobného zvířectva, která se uskutečnila v některém z místních hostinců či restaurací. Později byly výstavy v areálu Zemědělské školy, kde navíc v příznivých chovatelských podmínkách se rozvíjela činnost zookoutku. Zde byla chována plejáda zvířat pro osvětu občanů, ale i mnoho poraněných či nemocných zvířat zde nalezlo lazaret, kde jim bylo vráceno zdraví a síla k dalšímu životu. Provoz zajišťovali zprvu jen pedagogové a žáci školy, později i členové chovatelské organizace. Rozsah této činnosti byl veliký a tak byl zookoutek přestěhován do klášterní zahrady, kde byl postupně vybudován koutek živé přírody. Zde v krásném přírodním prostředí nalezlo mnoho chovaných zvířat optimální podmínky pro další chov. V těchto objektech byly pravidelně pořádány výstavy, až dvě za rok - do období roku 1989, kdy byl celý areál vrácen v restituci původnímu majiteli.
Slánští chovatelé však nesložili ruce v klín, ale při velmi dobré spolupráci se zastupitelstvem města nalezli řešení. Podařilo se získat pronájem prostor modelářského střediska ve Smečenské ulici a zde tak mohou pořádat své výstavy králíků, holubů, drůbeže, okrasného ptactva, akvarijních rybiček i terarijních zvířat. Pro další zájem návštěvníků je nabídka výpěstků zahrádkářů i výrobků drobných podnikatelů.
V loňském roce to byly dokonce dvě výstavy. Ta první - jarní 15.-16. května měla ohromný úspěch. Bylo vystaveno 480 králíků, drůbeže bylo 135 kusů a holubů i přes období intenzivního hnízdění bylo 241 kusů. K dalšímu chovu se prodalo zvířat téměř za 54 tisíc korun, výstavu obeslalo 128 chovatelů. Vhodným doplňkem byla expozice okrasného ptactva, akvarijních rybiček, terarijních zvířat, dále byla nabídka květin, kaktusů, krmiv a potřeb pro chov domácích zvířat. Přehledný průvodce výstavou podal základní informace o vystavených zvířatech, navíc byla i nabídka dalších služeb podnikatelů, takže téměř 5000 návštěvníků bylo plně spokojeno.
Druhá výstava - 18.-19. září byla opět pěkná. Vůbec ji nepoznamenala konkurence Národní výstavy mláďat Louny, Celopražské výstavy Hvězda 1999. Bylo vystaveno 410 králíků, 280 kusů drůbeže a ve volierách a klecích bylo 440 holubů. V kategorii holubů je počet za poslední léta mimořádný. Tradiční doplněk zajistili exoti, květiny, akvarijní rybičky a výrobky drobných podnikatelů. I přes nepříznivé počasí shlédlo tuto výstavu 2000 návštěvníků.
V letošním roce ve Slaném oslaví 75. výročí založení organizace. Vzpomínky na své předchůdce budou zvýrazněny vzdáním úcty a poděkováním všem předsedům: Bř. Šváb, G. Kajpr, Fr. Pařík, V. Sýkora, Ing. J. Kakos, J. Hnízdil st. (v lednu oslavil životní jubileum 90. let), Zd. Vozáb, V. Král i současný předseda Josef Hnízdil ml. Poděkování bude patřit i zakladatelům koutku živé přírody: p. V. Jílkovi, J. Pruskavcovi, Ing. J. Kakosovi, Vl. Pěknicovi, Bř. Švábovi, J. Kejkrovi, K. Štolovi. Neopomenutelný dík bude patřit i kronikáři organizace p. Václavu Jílkovi, řediteli Zemědělské školy v.v. Slova chvály budou patřit i všem současným členům základní organizace Českého svazu chovatelů ve Slaném, kteří svůj volný osobní čas i dovednost věnují společné chovatelské práci.
Nejlepší způsob oslavy tohoto významného jubilea bude však Jarní výstava 2000, kterou již dnes chovatelé připravují.
Nám nezbývá jen poděkovat za dosavadní práci, popřát všem pevné zdraví, štěstí a spokojenost v dalším životě. Do dalších let k završování rovné stovky let činnosti organizace ve Slaném přejeme mnoho tvůrčích nápadů a chovatelských úspěchů..