Prvně, než se zamilujete do určitého plemene, do vzhledu psa, je nutné zauvažovat, tedy nikoli jen srdcem, a odpovědět sám sobě, co od psa očekáváte a jaký život mu chcete nabídnout. Bylo by na místě mít od počátku jasno v několika málo věcech:
– Zda má mít váš pes krátkou srst nebo může mít dlouhou (vadí/nevadí mi časté česání), či jsem dokonce ochoten psa upravovat do požadovaného střihu. Toto je nutné pečlivě zvážit, je tristní koupit si lhasáčka a pak česání zanedbávat, protože vás to nebaví. Existuje mnoho dalších plemen podobných vlastností, která mají krátkou srst a není s nimi tolik práce. Naopak, pokud jste si jisti, že právě česání a upravování srsti psa vás doslova baví, pak je velká škoda, pořídit si plemeno krátkosrsté. Nebo patříte do skupiny lidí, kterým na délce srsti příliš nezáleží a jsou ochotni se přizpůsobit?
– Jestli má být pes obří, velký, stačí střední, nebo lépe malý … Případně stačí jen „ani příliš velký, ani příliš malý“. Má-li to být hlídač na obrovské zahradě, asi si pořídíme něco většího, než je jezevčík, i když i ten je výborný hlídač. Ten, kdo chce mít nenápadného kamaráda, kterého bude moci brát všude s sebou a téměř nikdy a nikde se nesetká s odmítnutím, bude hledat mezi malými plemeny. Někdo chce naopak, aby jeho pes byl vidět …
– Bude s vámi v bytě či v domě, protože nechcete psa na zahradě, ale ve své blízkosti? Nebo máte velkou zahradu, jste na ní často a psa v domě nechcete třeba kvůli čistotě? I v tomto případě najdete velké množství plemen, která takové bydlení uvítají.
– A poslední důležitá věc, na kterou je před pořízením psa nutné brát patřičný zřetel, je „užitkovost psa“. Když se rozhodneme pro psa, zpravidla je to rozhodnutí „z nějakého důvodu“. Buď chci psa na hlídání, nebo jsem věčně sám a chci společníka, možná si psa vyškemraly děti, či hledám parťáka na běhání... Důvodů může být hodně, ale jsou psi, kteří nejsou zrovna ideální pro to či ono. Proto je důležité najít psa vhodného plemene, který bude s takovým životem (využitím a vyžitím) spokojený a dá se tedy očekávat, že spokojený bude i jeho majitel.
Je to sport zaměřený na rychlost, hbitost, ale také ovladatelnost psa. Díky velikostnímu rozdělení není ani tak důležité o jak velké plemeno se jedná, ale jak je temperamentní a ochotné spolupracovat. Zde vynikají většinou tato plemena: šeltie, knírač malý, malinois, border colie, malý a střední pudl, kavalír king charles španěl, bígl.
Jsou to méně známé psí sporty. Asi více je v ČR oblíbené frisbee pro svou jednoduchost v pořízení náčiní. Obojí je založeno na rychlosti psa, chuti skákat a aportovat. V těchto sportech jsou nejznámější zejména border kolie a belgický ovčák, zejména malinois, ale také australský ovčák, australský honácký pes, jack russel teriér a německý ovčák. Dokonce někteří z chrtů naleznou v těchto sportech oblíbení. Vhodných by bylo samozřejmě více plemen, jen stačí mít chuť aportovat. Je škoda, že tyto psí sporty nejsou u nás moc rozšířené.
Začnu tím, která plemena bych nedoporučila. Příliš vhodná nejsou plemena velmi velká a současně objemná plemena, stejně tak psi opačného extrému – miniaturní, tzv. toy. Také psi se zkrácenou čenichovou partií a psi s dlouhým trupem není rozhodně dobré brát na celodenní výšlapy. Je však nutné přihlédnout i k jiným věcem, než-li k tomu, jak pes vypadá. Důležité je dobře zvážit, zda si pořídit k tomuto účelu chrta či aktivně používané lovecké plemeno. Tato plemena totiž budete muset mít stále pod kontrolou, tedy velmi často na vodítku. Výhodou pro celodenní výlety jsou psi, kteří budou mít snadnou ovladatelnost a mají silný smečkový, nikoli lovecký pud. Pro náročné túry, někdy s velkým převýšením, a výlety s koňmi není jen nutné, aby pes měl fyzické dispozice, ale aby se s jakousi samozřejmostí držel u majitele a nenechal se snadno stahovat okolními vjemy, jakými je například divoká zvěř. Tak tedy několik vhodných zástupců: všechny typy belgických ovčáků, kanadský bílý ovčák, německý ovčák, knírači, erdelteriér, dalmatin, flanderský bouvier, americký stafordšírský teriér, chodský pes, kernteriér, šeltie, dobrman, nova scotia duck tolling retrívr, flat a curli retrívr, norvičský teriér, československý vlčák, apenzelský a entlebušský salašnický pes, krátkosrstá kolie, beauceron, český horský pes … Sibiřský hasky, samojed a aljašský malamut se výborně hodí pro canicross, ovšem mohou nastávat komplikace s ovladatelností, jsou-li bez vodítka.
Pod pojmem všestranný výcvik je možné si představit cokoliv. Kdo se ale kolem pejsků „motá“ více ví, že to znamená výcvik stopování, poslušnosti a obrany. Protože, zaměření není jednostranné, není na výběr mnoho plemen. Výcvik všech tří oddílů, alespoň na střední úrovni, je doménou zejména: německého ovčáka a malinoise, dále pak rotvajlera a dobrmana, avšak úspěchy může mít také boxer, americký stafordšírský teriér, knírač velký a střední, beauceron, chodský pes, černý teriér, tervueren i groenendael, australský ovčák, erdelteriér, německá doga a případně ještě bulteriér a československý vlčák.
Tady by se dala vyjmenovat celá řada psích plemen. Naučit se totiž poslušnosti, to by měli zvládnout všichni. Ovšem jistá omezení zde jsou, má-li se jednat o poslušnost vyšší kategorie, dejme tomu poslušnost hodnou různých zkoušek a soutěží. Jsou plemena více samostatná a tvrdohlavější, než-li jiná. Svého pána sice milují, ale nejsou ochotná donekonečna opakovat cviky, které kromě pochvaly či motivačního pamlsku nebo míčku nemají žádný, pro psa pochopitelný význam. Navíc by se mělo jednat o plemena poměrně pohyblivá, aby psovod nemusel rychlost chůze přizpůsobovat psovi, a aby obraty a celková rychlost provádění cviku byla oku lahodící a nepůsobila vynuceně. Vynikat mohou malá plemena i plemena se zkrácenější čenichovou partií. Horší je to naopak s plemeny velkými, kterým zpravidla chybí potřebná ohebnost, rychlost a ladnost s ohledem na jejich velké tělo. Několik vhodných adeptů nejrůznějších velikostí: zlatý retrívr, border kolie, australský ovčák, německý ovčák, dlouhosrstá a krátkosrstá kolie, šeltie, tibetský španěl, pudl jakékoli velikosti, stejně tak knírač, polský nížinný ovčák, všichni belgičtí ovčáci, německý i kanadský bílý ovčák, bearded colie, erdelteriér, francouzský buldoček, bostonský teriér, americký stafordšírký teriér, stejně jako bulteriér či stafordšírský bulteriér, boxer, beauceron, kerry blue teriér, labradorský retrívr, curly coated, flat či nova scotia tolling retrívr, německý ohař i všichni elegáni setrové, dobrman, rotvajler, kokršpaněl i kavalírek, špringr i velššpringr španěl, bretaňský ohař, chodský pes, československý vlčák, entlebušský či apppenzelský salašnický pes, irský teriér, boloňský psík, ale i bedlington teriér, papilon, westík či špicové všech variant.
Jestli u poslušnosti musí být snaha psa spolupracovat a stejně tak je nutná ohebnost a rychlost psa, v této soutěži to platí minimálně dvojnásob. K tomu je nutná velká dávka elegance a celkový dojem. Plemen, která by se hodila je poměrně hodně, ale některá je vidět častěji: border colie, zlatý retrívr, šeltie, dlouhosrstá a krátkosrstá kolie, dobrman, malinois.
Zde určit plemena, která se pro tuto činnost hodí, je nesmírně těžké. Také plemena u tohoto druhu výcviku jsou různorodá a kromě dvou plemen, kterými je německý ovčák a labradorský retrívr, se zde zpravidla netvoří žádná početnější skupila jedinců jednoho plemene. Přesto můžeme zde vidět mnoho dalších plemen, často i specifických pro jednotlivá zaměření záchranářských prací, jako například vodní – novofundlandský pes. K tomuto výcviku je nutné, aby pes měl výborné vychování, kladný vztah ke všem lidem, vyrovnanou povahu, klidné chování, ochotu spolupracovat a pracovat čichem, a v neposlední řadě je nutná absolutní podpora a důvěra v sebe navzájem (pes – psovod).
I když jsou často výbornými hlídači i psi malí, svým štěkotem spíše na vetřelce upozorní, než-li by ho dokázali udržet mimo své teritorium. Tedy ze seznamu musíme chtě nechtě vyškrtnout malá a střední plemena, snad kromě amerických stafordšírských teriérů a pitbulteriérů, kteří budí respekt i svým vzhledem, byť jsou menšího vzrůstu. Dále vyřadíme lidumily, lovecké psy, chrty, primitivní plemena a společenská plemena, neboť od těch se nedá očekávat nekompromisní hlídání. Okruh se tak rázem zmenší. Zůstanou pouze některá ovčácká a pastevecká plemena, molosi a pár jedinců z vyjmenovaných nevhodných skupin. Ještě než se pustím do výčtu plemen upozorňuji, že stejně, jako se mezi nevhodnými plemeny se najdou výjimky, které výborně hlídají, tak mezi vhodnými plemeny najdeme občas jedince, kteří by nevítaného vetřelce uvítali nebo k němu byli lhostejní. Je to tedy věc dosti individuální, ale přeci jen jsou plemena s většími dispozicemi k opravdovému hlídání majetku a osob než-li jiná. Mezi ně patří například: dobrman, německý ovčák, pitbulteriér, malinois, kavkazský pastevecký pes, jihoruský ovčák, moskevský strážný pes, leonberger, středoasijský pastevecký pes, americký staforšírský teriér, rotvajler, kuvasz, slovenský čuvač, komondor, velký knírač, flanderský bouvier, boxer, hovawart, německá doga, akita inu, šarplaninec, velký japonský pes, černý teriér.
Najde se i mnoho rodin či lidiček samotářů, kteří touží mít psa, ale vědí, že je jejich život poklidný, že netouží po spoustě pohybu ani všemožných akcích a výletech. Přesto by chtěli dát psovi lásku, mazlení i výchovu bez několikahodinových procházek či vyčerpávajících her. Ano, jsou plemena, která touží mít takového páníčka a rozhodně nebudou každý den lítostivě koukat na dveře s představou celodenního řádění. Je nutné si ale uvědomit, že každý pes potřebuje pozornost a přítomnost svého pána, proto lidé, kteří chtějí psa, ale nehodlají se mu věnovat co se týče pohybu, musí psovi dopřát svou mnohahodinovou přítomnost, pohlazení a vlídné slovo. Musí se jednat o psa, který bude bydlet v poklidu v domě, po boku svého pána. Rozhodně však těmto psům neublíží rodinný výlet, ani dlouhá procházka. Žádnému psovi, ani tomu, který netouží po náročném sportovním vyžití, nebude vyhovovat venkovní bydlení, když si ho nikdo za celý den nevšimne. Tedy zde vyjmenuji několik zástupců těch psích plemen, u která ráda budou poklidně užívat pohodlí domova u nohou svého pána. Ve výčtu najdeme jak plemena malá, střední, tak i velká: jorkšírský teriér, maltézský psík, kavalír king charles španěl, velškorgi, papilon, pekingský palácový psík, tibetský teriér, grifonek, italský chrtík, malý hladkosrstý pinč, pražský krysařík, tibetský španěl, šarpej, ši-tzu, lhasa-apso, špic, šiba inu, špringršpaněl, kokršpaněl americký a anglický, novofundlandský pes, norfolk a norvič teriér, bordeauxská doga, bulmastif, anglický mastif, neapolský mastin, sealyham teriér, skyeteriér, pudl, polský ovčák nížinný, mops, lvíček, kolie, japonský chin, nova scotia duck retrívr, havanský psík, boloňský psík, westík, francouzský buldoček, anglický buldok, boston teriér, king charles španěl, dandie dinmont teriér, glen of imaal teriér, čivava, čínský naháč, clumber španěl, čau čau, coton de tuléar, baset.
I v dnešní uspěchané době se najdou sportovně zaměřené rodiny, kde nemají rádi nudu a posedávání u televize nebo u počítače. Než se ale rozhodnou pořídit si psa, měly by zauvažovat, zda je možné na jejich aktivity brát psa sebou, jestli je to technicky možné a zda nemají na místa jejich aktivit psi vstup zakázán. Pak by totiž hrozilo, že pečlivě vybraný pes sportovec by většinu dne seděl sám doma a jen čekal. Jestliže hledáte psa sportovce, kterého budete brát snad všude s sebou, hleďte na jeho velikost - zda místo, kde ho budete přepravovat je dostatečně velké. Zvažte, zda vaše aktivity jsou celoroční, letní nebo zimní. Tomu přizpůsobte výběr psa podle délky srsti. Jestliže vaše aktivity vyžadují častý běh psa, hledejte mezi temperamentními psy, rozhodně s nezkrácenou čenichovou partií. Vyhněte se psům s extrémní hmotností či délkou trupu. Stejně tak plemena příliš velká i velmi malá nejsou většinou vhodná. I když zúžíte výběr mezi jednotlivými plemeny s ohledem na velikost, délku srsti a temperament, zůstane vám na výběr velký počet plemen. Pak je možné výběr ještě zúžit s ohledem na pořizovací cenu, na snadnou vychovatelnost a následnou bezproblémovou ovladatelnost.
Lovecká plemena by si měli pořizovat lidé, kteří to myslí s myslivostí vážně nebo jsou schopni psa s vrozenými loveckými vlastnostmi vhodně zaměstnat, vychovat a celkově zvládnout. V dnešní době existuje mnoho loveckých plemen, která jsou držena jako psi rodinní a ne lovecky vedeni. Například rhodenský ridgeback, bulteriér, jezevčík, setři, sealyham teriér, anglický baset, westík, zlatý retrívr, anglický kokršpaněl a samozřejmě třeba i jorkšírský teriér či americký kokršpaněl, kteří sice patří dle rozdělení FCI do skupiny teriérů (jorkšír) a slídičů (americký kokršpaněl), ale jsou to plemena čistě společenská.. Lovecká plemena rozdělujeme podle FCI na teriéry, jezevčíky, ohaře, honiče a barváře, slídiče a retrívry. Pokud se rozhodnete pro lovecké plemeno, ale nechcete absolvovat lovecké zkoušky a praktické upotřebení v myslivosti, nevybírejte si štěně po lovecky vedených rodičích. (Pokud je to možné, protože některá plemena mají loveckou zkoušku povinnou k uchovnění.)
Jsou plemena, která jsou přímo stvořená pro určitý druh sportu či využití a téměř žádná jiná jim nemohou konkurovat. Je tomu tak třeba u dostihů chrtů. Jak název napovídá, je tento druh psího sportu přímo určen jen chrtům. Tedy kromě italského chrtíka. Nejrychlejším z chrtů je greyhound, neboli anglický chrt. Proto právě toto plemeno bývá na dostizích nejpočetněji zastoupeno. Existuje také coursing, což je zjednodušeně řečeno“dostih psů na volném prostranství“, který je určen pro všechna plemena a jejich páníčky, kterým takový sport učaroval. Dalším specifikem jsou tzv. pitbul show, určené, jak název napovídá, pouze pitbulteriérům, protože disciplíny, v jakých se zde závodí, zvládají zpravidla jen pitbulteriéři (a někteří američtí stafordšírští teriéři). Do skupiny „speciální“ by se dal také zařadit pastevecký výcvik, kterého se sice čas od času účastní i plemena jako je kolie, šeltie, beauceron, německý ovčák …, ale na vyšší úrovni je to v současné době specifikum border colií.
Na závěr je nutné podotknout, že není možné vyjmenovávat do všech kategorií všechna vhodná plemena, proto seznam není úplný, pouze obsahuje většinu vhodných plemen. Dále je potřeba upozornit na fakt, že psi jsou individuální osobnosti, a proto se jedná o předpoklady, nikoliv o jistotu, že se do dané skupiny hodí či nehodí. Velmi mnoho ovlivní výchova a celkový vztah k majiteli. Samozřejmě jsou dány některé fyzické proporce, které nelze změnit a mohou ovlivňovat využití daného psa. (Upozorňuji, že seřazení plemen, coby jejich vyjmenování ve škatulce zaměření, je zcela náhodné.)