Ostrorep je jedno z úžasných zvířat naší planety, obývá teplá tropická moře. Je to žijící fosilie, podle nich si představujeme, jak žili trilobiti. Na celém světě jsou čtyři druhy – ostrorep americký (Limulus polyphemus), ostrorep východoasijský (Trachypleus tridentatus), ostrorep molucký (Carcinoscorpius rotundicauda) a ostrorep velký (Trachypleus gigas).
Ostrorep americký, jak název napovídá, žije u pobřeží východní Ameriky, ostatní tři druhy zase na opačné straně světa, v Jihovýchodní Asii. Ostrorepové (Xiphosura) patří mezi členovce (Arthropoda) do třídy hrotnatci (Merostomata). Slovo xipho pochází z řečtiny a znamená meč, uros znamená ocas. Mezi hrotnatce patří ještě vyhynulí kyjonožci. Přestože jsou dnešní ostrorepi výhradně mořští živočichové, jejich předci žili patrně ve sladkých či brakických vodách.
Ostrorepi se poprvé objevili v kambriu (před 570 miliony lety) a byli dominantní životní formou až do permu. Jsou to primitivní živočichové, kteří již dvě stě milionů let nezměnili svůj vzhled. Ostrorepové žijí částečně zahrabáni v mořském dně, jejich potrava se skládá z malých zvířat, červů, korýšů a někdy i ryb. Potrava je zpracována, tzn. žvýkána a drcena až v jejich žaludku. Dokáží se pohybovat nejen pomocí nohou po dně, ale dokonce i plavat. Mladá zvířata plavou mnohem častěji. Velmi nápadným znakem ostrorepa je hrozivě vyhlížející krunýř a osten. Mnoho lidí se proto ostrorepů bojí, jsou to ale velmi plachá a neškodná zvířata. Osten slouží mimo jiné k tomu, aby se ostrorep mohl s jeho pomocí převrátit zpět na nohy. Když nastane čas rozmnožování, stovky ostrorepů se přemisťují blíž k pobřeží. Samičky vyhloubí na pobřeží jamku, do které nakladou vajíčka. Samci se jich drží předními klepety, aby je neztratili z dohledu a poté vajíčka oplodní. Než se vylíhne larva, trvá to asi šest týdnů. V počátečním vývoji larva velmi připomíná trilobita. Sexuálně dospívají kolem tří let věku. Tělo je rozděleno na hlavohruď a zadeček. Dorůstají délky až šedesát centimetrů. Hřbetní štít hrudní nese jednoduché i složené oči. Mají drobné klepítkovité chelicery, za nimi následuje pět párů nohou (čtyři jsou zakončeny klepítky). Nohy na zadečku jsou přeměněné v lístečkovité útvary a nesou žábry.
Jejich krev s obsahem mědi se používá v lékařství. Zjišťuje se podle ní nezávadnost léků, v případě že v látce je přítomna nebezpečná bakterie, se krev sráží.
Potkat ostrorepa ve volné přírodě je velkou vzácností, já sama jsem ho ještě v přírodě neviděla. Pouze ve školní sbírce a v akváriu. Všichni ostrorepi jsou na seznamu ohrožených druhů IUCN. Počty jedinců v populacích prudce klesají díky znečištění oceánu. Mým velkým přáním je ostrorepa alespoň jednou během potápění potkat, ale je možné, že brzy už žádní v oceánu nebudou.