Krkavci

Krkavec je pták, který se vrátil do naší přírody a je mnoho lidí, kteří nad tím jásají. Naši předkové by se nejspíš drželi za hlavu. My však máme jiné úhly pohledu a jsou i lidé, kteří tyto ptáky chovají doma. Já jsem napsal o krkavcích do Fauny před dvěma léty a někdy na podzim roku loňského se tam objevil další článek z jiného pera.

Teď jsem byl postaven před úkol napsat něco o tom, jak dosáhnout od těchto velkých ptáků odchovu. Tak tohle mohu zodpovědět jen čistě teoreticky. Na druhou stranu je takovou otázku možné zodpovědět vždy jen teoreticky. A to u jakéhokoliv druhu ptáků. Každý chovatel totiž ví, že když se ptákům opravdu chce hnízdit, tak hnízdí. Když se jim nechce, nehnízdí, i kdyby jste se na hlavu stavěli. Takže teoreticky.

Chovné zařízení

Jaké bych postavil chovné zařízení pro krkavce, kdybych chtěl a hlavně mohl? Krkavec je velký pták a vynikající letec. Navíc zvyklý našim povětrnostním podmínkám. Proto bych jej celoročně držel ve venkovní voliéře. Čím větší, tím lepší. Řekněme nejméně délky pěti metrů, o šířce tří metrů. Krkavci jsou však plaší a velmi opatrní ptáci, tedy původně. Ačkoliv u chovatele lze říci, že jsou již ochočení, můžeme však předpokládat, že se jejich opatrnost přinejmenším vrátí nebo spíše ještě znásobí, pokud by chtěli hnízdit. Proto bych jim voliéru postavil na půdorysu do tvaru L. Na jednom konci nějaký přístřešek, aby měli kryt před slunečním úpalem a nepohodou. Na druhém konci bych krmil, asi nejlépe zvenku, pomocí otočných krmítek, jaké jsou dnes v módě u papoušků. Potřebují se koupat. To by chtělo větší nádobu nebo bazének o hloubce tak 10–15 cm. Ideální by bylo, kdyby byl napojen na nějaký občasný průtok vody. Otočíte kohoutkem, na jedné straně vtéká silný proud, který sebou vezme nečistoty, na druhé straně musíte mít vhodný odpad. Krkavci sice hnízdí různě, s oblibou však na skalách. Proto bych na straně přístřešku postavil nějakou zděnou stěnu s vyčnívajícími kameny. Podbízel bych se jim nějakou ošatkou, krytou větvemi. Nicméně i tak jistě budou chtít postavit si vlastní hnízdo. Dal bych jim do voliéry nějaké nastříhané větve. Při prořezu ovocných stromů lze takového materiálu našetřit dostatek. Slabší, silnější, tak o délce 30–40 cm. K vystlání hnízda používají s oblibou kořínky. Stačí několik drnů vyrýpnutých rýčem, trochu oklepat a obrátit spodní částí nahoru. Oni si již poradí.

Čím krmit?

Tohle není v podstatě problém. Krkavec je totiž všežravec s výraznou chutí na maso. Dokonce je možné říci, že je to i mrchožrout. Neustále pročesávají krajinu a hledají kde jaké padlé zvíře. Na padlou srnu létají do vzdálenosti až 15 km, jak bylo pozorováno. Takže jim můžete dávat jakékoliv odřezky masa z domácnosti. Jakékoliv vnitřnosti, nejlépe pokrájené, aby vám je neroztahali po celé voliéře. Ostatně v dřívějších dobách krkavci reagovali na výstřel. Dobře věděli, že střelené zvíře myslivec v lese i vyvrhne a oni budou mít hostinu zadarmo. V dnešních časech reagují na sečení luk i obilí. Krouží vysoko nahoře a pozorují, jestli se pod sekací lištu nepřipletl nějaký nešťastný kolouch, zajíc nebo by stačila i myš. Rostlinná složka potravy je otázkou. To by se muselo vyzkoušet. Někteří jejich příbuzní určitě vezmou třeba vařené brambory nebo naklíčenou pšenici. Ideálním krmením jsou samozřejmě jednodenní kuřata. Ta se prodávají usmrcená, zmrazená a hygienicky balená, takže je můžete ve vašem mrazáku dobře skladovat. Výborná budou samozřejmě i syrová vejce. Nebo každá žížala, která se vám objeví při rytí záhonu. Představivosti se meze nekladou. Vloni se třeba u nás rojili chrousti, takoví ti letní, jak se jim říká babky. Pomocí světla a prostěradla jich máte za večer na kýble. Spaříte, dáte do igelitu do mrazáku a můžete krmit třeba rok. A nejen krkavce.
Jenže ono to není jen o tom čím krmit. V přírodě není v podstatě nikdo, kdo by byl nějakou delší dobu „přežranej“ jako člověk. V podstatě takový krkavec musí mít pořád mírný hlad nebo snad lépe řečeno pořád chuť. Nesmí být tlusťoch. Tady se musí umět každý chovatel krotit. Je tomu tak u všech ptáků. V případě, že by snad měli mláďata, musí se však krmit pestře a více. Ale také včas. To znamená hned brzy ráno a nejméně před večerem znovu. Zvláště pak, když jsou mláďata ještě malá. Jakmile povyrostou, musí se krmení poněkud přibrzdit. U překrmených rodičů by příliš dobré bydlo, získané bez námahy, mohlo opakovaně vyvolat hnízdní pud a to by mohlo stát mláďata i život. I když v přírodě hnízdí krkavci jen jednou do roka.

Pozor! Krkavec je chráněný

Upozorňuji, že tento text není návodem k tomu, aby se všichni chovatelé vrhli na chov těchto ptáků. Pozor! Krkavec je chráněný pták a musíte mít všechna potřebná povolení a registraci předem, abyste jej mohli mít doma. Jinak se vystavujete mnoha nebezpečím, vysokým pokutám a všemožnému šikanování. Na druhou stranu může být krkavec i dobrý domácí přítel. V Anglii hlídají ochočení krkavci královský hrad celá staletí.